Vila Rusalka (Vysoká u Příbramě)

Vila Rusalka
Účel stavby
letní sídlo
Poloha
Adresa	Vysoká u Příbramě, Česko Česko
Souřadnice	49°38′5,71″ s. š., 13°57′16,09″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	30368/2-2603 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Rusalka je obytný dům (čp. 16) v obci Vysoká u Příbramě ve Středočeském kraji. Vila bývala letním sídlem Antonína Dvořáka a jeho rodiny. Je chráněna jako kulturní památka.^[1]

Antonín Dvořák jezdíval od roku 1880 na letní pobyty do zámeckého areálu ve Vysoké u Příbramě (dnešní Památník Antonína Dvořáka). Majitelem tohoto panství, byl jeho švagr hrabě Václav Robert z Kounic. Dvořákova rodina pobývala v domku zvaný Dvorek v zámeckém parku.

Nádherná okolní krajina Dvořáka velmi okouzlila a byla inspirací pro mnohé z jeho skladeb, které zde napsal.^[2] Rád přijal švagrovu nabídku odkoupit od něho na severozápadním konci obce Vysoká, opuštěný špýchar a ovčín i s okolním pozemkem. Vzhledem k Dvořákově zlepšující se finanční situaci se koupě za 2000 zlatých uskutečnila v roce 1884 a okamžitě byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce budovy na obytný dům. Přestavbu domu řídil Dvořákův švagr Jan Hertan a ředitel schwarzenberského panství v Rakovicích u Čimelic, August Bohdanecký. Pokud byl Dvořák ve Vysoké, sám na přestavbu domu i zahrady dohlížel. Již v roce 1885 zde poprvé rodina pobývala od května do září.^[3]

V nově opraveném a upraveném domě, byla v prvním poschodí umístěna Dvořákova pracovna, odkud měl vyhlídku na okolní lesíky, louky, pole a vesnici Třebsko. Za dobré viditelnosti byl vidět šumavský Boubín. Rodina obývala další tři místnosti domu. Později byl k domu přistaven přístavek s kuchyní a tím byly získány další dvě obytné místnosti pro rozrůstající se rodinu.^[4] Dvořák dal zbourat ovčín s chlévem a postavit domek, do kterého se nastěhoval horník Jan Hodík, který v nepřítomnosti Dvořákových dům spravoval a staral se nejen o dům a zahradu, ale také o Dvořákových dvacet párů holubů.

Zahrada byla rozdělena na část okrasnou se vzácnými dřevinami a část užitkovou. V okrasné části byl postaven dřevěný altán.^[5] Vila byla rodinou kolem roku 1908 secesně upravena. Celý areál je ohraničen kamennou, částečně drátěnou zdí se dvěma branami s pilíři.^[1] V letech 2010–2016 byla opravena fasáda domu z finančních prostředků benefičních koncertů.^[6]

Do Vysoké jezdívala rodina každoročně na pět měsíců od jara do podzimu. Výjimkou byl rok 1893, kdy Dvořák s částí rodiny byl v Americe a léto trávil ve Spillville.

Dvořák podle vzpomínek svého syna Otakara vstával kolem čtvrté hodiny a vydával se sám na ranní procházku nebo na mši do Třebska, při které občas v kostele hrával na varhany. Po návratu celé dopoledne komponoval. Po obědě šel na vycházku s dětmi, po návratu se znovu vracel k práci. Občas se věnoval holubům, šel na návštěvu do zámku ke Kounicovým nebo po večeři zašel do hospody mezi místní havíře na pivo a karty. Tam někdy vyprávěl o svých cestách a všichni se zájmem poslouchali. Vracel se brzy, spát chodíval kolem deváté hodiny.^[7]

Na Vysokou Dvořák se vždy okamžitě vracel při každém návratu z cest. Se svými hudebními návštěvami sedával v zahradním altánu u dubového stolu se třemi lavicemi.^[8] Zde také rád komponoval.^[9]

Mnohá Dvořákova stěžejní díla vznikla na Vysoké: Symfonie č. 7, Symfonie č. 8, Requiem, II. řada Slovanských tanců, opery Rusalka, Dimitrij, Jakobín, Čert a Káča i nedokončená Armida, Klavírní kvintet A dur nebo Klavírní kvartet Es dur a mnohé další.^[10]

Občas chodíval hrát i mimo ranní mši na varhany do třebského kostela (v roce 1894 kostelu věnoval nové varhany, ty byly požárem roku 1953 zničeny) nebo do Bohutína. Ve Vysoké kostel nebyl.

Na dům dal Dvořákův zeť skladatel Josef Suk umístit pamětní desku. V 50. letech 20. století byla doplněna Dvořákova busta od sochaře Jindřicha Říhy.^[11]

Dnešní název Rusalka místu dali až potomci, v jejichž majetku dnes celý areál nadále zůstal a je nepřístupný. Přístup je možný jen zcela výjimečně pro mimořádné návštěvy nebo 1. května 2017 pro účastníky dálkového pochodu „Za Dvořákem na Vysokou”.

• BERKOVEC, Jiří. Život plný hudby: vyprávění o Antonínu Dvořákovi. Vyd. 2., v nakl. Academia 1. vyd. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0601-X.
• DVOŘÁK, Antonín. Vyznání v F dur: paměti vnuka skladatele Antonína Dvořáka. Praha: Akademie klasické hudby, 2018. ISBN 978-80-907037-0-4.
• MARHOUNOVÁ, Jana. Žitý život: zamyšlení nad osobností Antonína Dvořáka. Praha: Empatie, 1996. ISBN 80-85953-01-3.
• NUSL, Robert. Cítím se zde šťastný, psal svým známým o Vysoké Dvořák. Příbramský deník. 2011, (78), 2. ISSN 1210-7360.
• ŠPLÍCHALOVÁ, Vladimíra. 50 let Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké: tisková podoba dokumentární výstavy : 1963-2013 = 50 years of the Antonín Dvořák memorial museum at Vysoká : documentary exhibition: textual parts : 1963-2013. Přeložil Ivan VOMÁČKA. Vysoká u Příbrami: Památník Antonína Dvořáka, 2013.
• ŠPLÍCHALOVÁ, Vladimíra a František J. KUBÍK. Za Dvořákem jezdí celý svět. Mladá fronta Dnes. Střední Čechy Dnes. 2006, 17(42). ISSN 1210-1168.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Rusalka na Wikimedia Commons
• Památník Antonína Dvořáka u Příbrami Archivováno 29. 4. 2010 na Wayback Machine. – oficiální stránky památníku
• Vila Rusalka Archivováno 4. 10. 2006 na Wayback Machine. na stránkách Prostor – architektura, interiér, design
• Vila Rusalka v databázi Středočeské vědecké knihovny
• Vysoká u Příbramě a vila Rusalka – fotogalerie vily a okolí na webu Rajče