Vila Týnča
Vila Týnča | |
---|---|
Nádražní 518 (Vila Týčka) | |
Účel stavby | |
obytný dům | |
Základní informace | |
Sloh | secese |
Architekt | Antonín Beba |
Výstavba | 1906 |
Stavitel | Antonín Beba |
Stavebník | Otokar Karlík |
Poloha | |
Adresa | Litomyšl, Česko |
Ulice | Nádražní 518 |
Souřadnice | 49°52′29,92″ s. š., 16°18′18,37″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vila Týnka | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 10300/6-5701 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vila Týnča v Nádražní ulici čp. 518 v Litomyšli vznikla jako rodinná vila pro Otokara Karlíka podle návrhů architekta Antonína Beby.[1] Je příkladem vysoké úrovně stavitelské kultury a nároků městské litomyšlské střední vrstvy na počátku 20. století a je od 29. dubna 1994 památkově chráněná.[2]
Historie a popis
Jednopodlažní vilu, jež volně stojí na parcele v Nádražní ulici v těsné blízkosti vlakového nádraží, si roku 1906 nechal vystavět Otokar Karlík, správce místního důchodenského úřadu, pro svou ženu Klementinu, podle které nese vila i své jméno. Projektu se ujal litomyšlský architekt Antonín Beba, jenž vilu navrhl v secesním stylu. Byl silně ovlivněn prvky švýcarské architektury a tradičního dřevěného stavitelství. Zejména hlavní průčelí, obrácené k nádraží, vyniká mezi ostatními budovami zdobnou štukovou výzdobou, kombinovanou s dřevěným a kovovým dekorem. Vchod do vily je umístěn na boční straně.
Vila obsahuje dva dvoupokojové byty, každý na jednom patře. V interiéru se mimo samonosného dvouramenného, polokruhově zatočeného schodiště s železným dekorovaným zábradlím nevyskytují hodnotnější architektonické prvky. Prostory jsou krom suterénu, kde bylo využito segmentované klenby, plochostropé.
O tři roky později vystavěl Antonín Beba ještě vilu Svornost na území litomyšlské nové čtvrti.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Vila. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.
- ↑ WAISSEROVÁ (ŠUBRTOVÁ), Anna. Vila Týnča. Litomyšlský architektonický manuál [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠUBRTOVÁ, Anna. Architektura a urbanismus Litomyšle první poloviny 20. století. Olomouc, 2014 [cit. 2023-02-25]. 170 s. Diplomová. Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Rostislav Švácha. s. 24. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Týnča na Wikimedia Commons
- Litomyšlský architektonický manuál: Vila Týnča Anna Waisserová (Šubrtová).
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: