Vila Tereza (Ostrava)
Vila Tereza | |
---|---|
Jeden ze stavebních pohledů na vilu podle Otto Thienemanna | |
Účel stavby | |
od roku 1999 kanceláře | |
Základní informace | |
Sloh | secesní |
Architekt | Otto Friedrich Thienemann |
Výstavba | 1896 |
Stavitel | Felix Neumann |
Stavebník | Markus Strassmann |
Další majitelé | 1903: Adolf Strassmann 1933: Strassmannův pivovar 1939: Český akciový pivovar v Moravské Ostravě 1945:Československá republika 1999: Město Ostrava |
Současný majitel | Statutární město Ostrava Prokešovo náměstí 1803/8 Moravská Ostrava 70200 Ostrava |
Poloha | |
Adresa | Střelniční 78/16, Moravská Ostrava, 702 00Ostrava, Česko |
Ulice | Střelniční |
Souřadnice | 49°50′4,13″ s. š., 18°17′43,85″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vila Tereza je secesní vila v Moravské Ostravě, na ulici Střelniční, v areálu výstaviště Černá louka.[pozn. 1][1] Byla postavena v roce 1896 Felixem Neumannem pro majitele ostravského pivovaru Markuse Strassmanna.[pozn. 2][2]
Stavebník a vlastníci vily
Vila byla pojmenována po manželce Markuse Strassmanna Terezii (německy Theresa), rozené Katscher (1837, Branky – 1907, Moravská Ostrava). Pojmenování vily mělo vyjadřovat úctu, kterou k manželce Strassmann choval. Stavba byla dokončena necelý rok před oslavou jejich 40. výročí sňatku, vzali se v roce 1857, a také oslavou jeho podnikání v pivovarnictví a byla postavena v areálu jeho pivovaru.
Po smrti Markuse Strassmanna vilu obýval prvorozený syn Adolf (1867–1939) se svojí ženou Josefinou (1875–1917), dcerou ostravského průmyslníka Karla Glassnera (1844–1931), a dětmi Dorotheou „Dora" (19. května 1897) a Josefem „Pepi" (08. srpna 1901).[pozn. 3][3] Adolf Strassmann patřil k mecenášům divadelního umění a před vznikem stálé ostravské scény poskytoval k pořádání divadelních představení sál v pivovarské zahradě U Lípy. Vilu často navštěvovali herci německých kočovných společností.[4]
Při burzovním krachu za Velké hospodářské krize v roce 1933 přišla rodina Strassmannů o podíly ve společnosti, která provozovala pivovar. Museli opustit manažerská místa a po necelých 40 letech také toto rodinné sídlo. Budova byla v následujícím období určena jako luxusní byt pro ředitele pivovaru. Při náletu v srpnu 1944 došlo k jejímu částečnému poškození. Po válce byla vila, jako součást německým kapitálem ovládaného podniku, zkonfiskována a znárodněna.
Po roce 1946 zde byla služebna Sboru národní bezpečnosti. V roce 1949 přešla do majetkové správy Ostravského národního výboru. Následně se stala součástí Parku kultury a oddechu na tzv. Černé louce.[4] V 60. letech 20. století zde byla služebna Veřejné bezpečnosti a ubikace pro příslušníky motorizovaného oddílu.
Po roce 1989 zde byla prodejna nábytku. Od roku 1999 kanceláře společnosti Ostravské výstavy, a.s. V roce 2007 byla městem Ostrava pronajata České podnikatelské pojišťovně.[5][6]
Výstavba
Na místě vily stál od roku 1833 dřevěný, později zděný domek patřící ostravskému měšťanovi Augustu Kudělkovi. Vila byla postavena v letech 1895–1896 podle projektu vídeňského architekta Otto F. Thienemanna (1827, Gotha, Německo – 1905, Vídeň, Rakousko) a nesla prvky pozdního historismu.[7] Stavbu prováděl ostravský architekt Felix Neumann, který byl autorem původního nerealizovaného projektu.
V letech 1913–1914 byla vila přestavěna a rozšířena podle projektu architekta Richarda Strassmanna (1882–1925) nejmladšího syna Markuse Strassmanna. V tomto období získala svůj secesní vzhled.
Za druhé světové války byl ve sklepení vily vybudován protiletecký kryt pro 240 osob.[8]
Další informace
V okolí se také nachází socha Milenci od Miroslava Rybičky a přírodní památka Rovninské balvany.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Vila je označována za secesní, původně v letech 1895–1896 nesla prvky pozdního historismu.
- ↑ Felix Neumann byl synem majitele konkurenčního Radvanického pivovaru, který měl pivnici přímo na hlavním náměstí. Jmenovala se Radwanitzer Bierhalle a byla umístěna v domě, v němž je lékárna U zlaté koruny.
- ↑ Karel Glassner (1844–1931) byl ostravský podnikatel a továrník. Majitel strojírny Elbertzhagen-Glassner, c. k. stavební a městský rada v Moravské Ostravě. V letech 1913–1945 po něm byla pojmenována ulice: Glassnerova (Glassnergasse), před tím Hafengasse. V roce 1951 byla přejmenována na ulici Garážní. To podle garáží ČSAD postavených u této ulice okolo roku 1950, a které zanikly v roce 2009.
Reference
- ↑ Střelniční. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
- ↑ DLOUHÝ, Jaromír. Historické budovy, VILA TEREZA. Zpravodaj Ostravského muzea. 2005, roč. 10, čís. 2, s. 16–18.
- ↑ GENI.com: Adolf Strassmann. 2019-12-12.
- ↑ a b Pivovarská historie Moravské Ostravy 2. část: Měšťanský pivovar v držení Strassmannů. 2019-12-13.
- ↑ Česká podnikatelská pojišťovna, Ostrava. 2019-12-13.
- ↑ DANĚK, Radoslav. Vila Teraza. Listy Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. 2014-01, s. 3–4. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. Galerie osobností města Nového Jičína. web [online]. Muzeum Novojičínska, 2015-06-11 [cit. 2019-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie města Ostravy. Vila Tereza. 2019-12-13.
Literatura
- DANĚK, Radoslav. Vila Teraza. Listy Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. 2014-01, s. 3-4.
- DLOUHÝ, Jaromír. Historické budovy, VILA TEREZA. Zpravodaj Ostravského muzea. 2005, roč. 10, čís. 2, s. 16–18.
Související články
- Černá louka (výstaviště)
- Felix Neumann
- Markus Strassmann
- Otto F. Thienemann
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vila Tereza na Wikimedia Commons
- KUBICOVÁ, Romana. Zmizelé židovské sousedy připomínají v Ostravě výstavní domy a pamětní desky [online]. Ostrava: Český rozhlas Ostrava, 2018-02-08 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jeden ze stavebních pohledů na vilu od Felixe Neumanna
(c) geo573, CC BY 3.0
ciekawy budynek przy ul. Střelniční, Střelniční 78/16, Moravská Ostrava.