Vila Tereza (Ostrava)

Vila Tereza
Jeden ze stavebních pohledů na vilu podle Otto Thienemanna
Jeden ze stavebních pohledů na vilu podle Otto Thienemanna
Účel stavby

od roku 1999 kanceláře

Základní informace
Slohsecesní
ArchitektOtto Friedrich Thienemann
Výstavba1896
StavitelFelix Neumann
StavebníkMarkus Strassmann
Další majitelé1903: Adolf Strassmann
1933: Strassmannův pivovar
1939: Český akciový pivovar v Moravské Ostravě
1945:Československá republika
1999: Město Ostrava
Současný majitelStatutární město Ostrava
Prokešovo náměstí 1803/8
Moravská Ostrava
70200 Ostrava
Poloha
AdresaStřelniční 78/16, Moravská Ostrava, 702 00Ostrava, ČeskoČesko Česko
UliceStřelniční
Souřadnice49°50′4,13″ s. š., 18°17′43,85″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Tereza je secesní vila v Moravské Ostravě, na ulici Střelniční, v areálu výstaviště Černá louka.[pozn. 1][1] Byla postavena v roce 1896 Felixem Neumannem pro majitele ostravského pivovaru Markuse Strassmanna.[pozn. 2][2]

Stavebník a vlastníci vily

(c) geo573, CC BY 3.0
Vila Tereza

Vila byla pojmenována po manželce Markuse Strassmanna Terezii (německy Theresa), rozené Katscher (1837, Branky – 1907, Moravská Ostrava). Pojmenování vily mělo vyjadřovat úctu, kterou k manželce Strassmann choval. Stavba byla dokončena necelý rok před oslavou jejich 40. výročí sňatku, vzali se v roce 1857, a také oslavou jeho podnikání v pivovarnictví a byla postavena v areálu jeho pivovaru.

Po smrti Markuse Strassmanna vilu obýval prvorozený syn Adolf (1867–1939) se svojí ženou Josefinou (1875–1917), dcerou ostravského průmyslníka Karla Glassnera (1844–1931), a dětmi Dorotheou „Dora" (19. května 1897) a Josefem „Pepi" (08. srpna 1901).[pozn. 3][3] Adolf Strassmann patřil k mecenášům divadelního umění a před vznikem stálé ostravské scény poskytoval k pořádání divadelních představení sál v pivovarské zahradě U Lípy. Vilu často navštěvovali herci německých kočovných společností.[4]

Při burzovním krachu za Velké hospodářské krize v roce 1933 přišla rodina Strassmannů o podíly ve společnosti, která provozovala pivovar. Museli opustit manažerská místa a po necelých 40 letech také toto rodinné sídlo. Budova byla v následujícím období určena jako luxusní byt pro ředitele pivovaru. Při náletu v srpnu 1944 došlo k jejímu částečnému poškození. Po válce byla vila, jako součást německým kapitálem ovládaného podniku, zkonfiskována a znárodněna.

Po roce 1946 zde byla služebna Sboru národní bezpečnosti. V roce 1949 přešla do majetkové správy Ostravského národního výboru. Následně se stala součástí Parku kultury a oddechu na tzv. Černé louce.[4] V 60. letech 20. století zde byla služebna Veřejné bezpečnosti a ubikace pro příslušníky motorizovaného oddílu.

Po roce 1989 zde byla prodejna nábytku. Od roku 1999 kanceláře společnosti Ostravské výstavy, a.s. V roce 2007 byla městem Ostrava pronajata České podnikatelské pojišťovně.[5][6]

Výstavba

Na místě vily stál od roku 1833 dřevěný, později zděný domek patřící ostravskému měšťanovi Augustu Kudělkovi. Vila byla postavena v letech 1895–1896 podle projektu vídeňského architekta Otto F. Thienemanna (1827, Gotha, Německo – 1905, Vídeň, Rakousko) a nesla prvky pozdního historismu.[7] Stavbu prováděl ostravský architekt Felix Neumann, který byl autorem původního nerealizovaného projektu.

V letech 1913–1914 byla vila přestavěna a rozšířena podle projektu architekta Richarda Strassmanna (1882–1925) nejmladšího syna Markuse Strassmanna. V tomto období získala svůj secesní vzhled.

Za druhé světové války byl ve sklepení vily vybudován protiletecký kryt pro 240 osob.[8]

Další informace

V okolí se také nachází socha Milenci od Miroslava Rybičky a přírodní památka Rovninské balvany.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Vila je označována za secesní, původně v letech 1895–1896 nesla prvky pozdního historismu.
  2. ↑ Felix Neumann byl synem majitele konkurenčního Radvanického pivovaru, který měl pivnici přímo na hlavním náměstí. Jmenovala se Radwanitzer Bierhalle a byla umístěna v domě, v němž je lékárna U zlaté koruny.
  3. ↑ Karel Glassner (1844–1931) byl ostravský podnikatel a továrník. Majitel strojírny Elbertzhagen-Glassner, c. k. stavební a městský rada v Moravské Ostravě. V letech 1913–1945 po něm byla pojmenována ulice: Glassnerova (Glassnergasse), před tím Hafengasse. V roce 1951 byla přejmenována na ulici Garážní. To podle garáží ČSAD postavených u této ulice okolo roku 1950, a které zanikly v roce 2009.

Reference

  1. ↑ Střelniční. Ostravský uličník [online]. mapomol.cz [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ DLOUHÝ, Jaromír. Historické budovy, VILA TEREZA. Zpravodaj Ostravského muzea. 2005, roč. 10, čís. 2, s. 16–18. 
  3. ↑ GENI.com: Adolf Strassmann. 2019-12-12.
  4. ↑ a b Pivovarská historie Moravské Ostravy 2. část: Měšťanský pivovar v držení Strassmannů. 2019-12-13.
  5. ↑ Česká podnikatelská pojišťovna, Ostrava. 2019-12-13.
  6. ↑ DANĚK, Radoslav. Vila Teraza. Listy Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. 2014-01, s. 3–4. Dostupné online. 
  7. ↑ REDAKCE. Galerie osobností města Nového Jičína. web [online]. Muzeum Novojičínska, 2015-06-11 [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Encyklopedie města Ostravy. Vila Tereza. 2019-12-13.

Literatura

  • DANĚK, Radoslav. Vila Teraza. Listy Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. 2014-01, s. 3-4.
  • DLOUHÝ, Jaromír. Historické budovy, VILA TEREZA. Zpravodaj Ostravského muzea. 2005, roč. 10, čís. 2, s. 16–18.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu vila Tereza na Wikimedia Commons
  • KUBICOVÁ, Romana. Zmizelé židovské sousedy připomínají v Ostravě výstavní domy a pamětní desky [online]. Ostrava: Český rozhlas Ostrava, 2018-02-08 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vila Teraza v Ostravě.jpg
Jeden ze stavebních pohledů na vilu od Felixe Neumanna
Ciekawy budynek przy ul. Strelnicni - panoramio.jpg
(c) geo573, CC BY 3.0
ciekawy budynek przy ul. Střelniční, Střelniční 78/16, Moravská Ostrava.