Vila Václava Prokopa
| Vila Václava Prokopa | |
|---|---|
.jpg) Vila Skalní 19 | |
| Základní informace | |
| Stavebník | Václav Prokop |
| Poloha | |
| Adresa | Skalní 173/19, Praha 5 - Hlubočepy,  Česko |
| Ulice | Skalní |
| Souřadnice | 50°2′8,9″ s. š., 14°23′59,7″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Václava Prokopa je rodinný dům, který stojí v Praze 5-Hlubočepích ve vilové čtvrti Barrandov v ulici Skalní č. o. 19. Václavu Prokopovi je mylně připisováno vlastnictví sousední vily č. o. 21 patřící rodině dr. Vojáčka.[1]
Historie
Sochař Václav Prokop (1876–1951) byl mezi prvními zájemci o koupi pozemku a výstavbu rodinné vily.[2] V Pražském adresáři z let 1937–1938 je uváděn bytem na Novém Městě v Příčné ulici čp. 7.
Podílel se na dekoraci kašny s fontánkou v Paláci Lucerna[3] a dekoracích fasád některých domů postavených stavitelem Vácslavem Havlem.[4] Byl spoluautorem výzdoby štítu a obou hlavních vstupů do chlapeckého a dívčího křídla školy v Brně-Králově Poli na Slovanském náměstí (soutěž na sochařskou výzdobu vypsána roku 1913).[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Vila paní Vojáčkové. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Radomír Kočí, Petr Zeman, 8.4.2019. [cit. 2019-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Havel, Václav Maria, Heller, Jan M., ed. a Hájek, Pavel, ed. Mé vzpomínky. První úplné vydání. Praha: Knihovna Václava Havla, 2018. 914 stran. Edice Knihovny Václava Havla; svazek 10. ISBN 978-80-87490-97-6. S. 295.
- ↑ Drobná kašna s fontánkou v kavárně v Paláci Lucerna. In: Pražské kašny. Pavel Dvořák, 2005-2019. [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Lukeš: Zdaleka ne jen palác Lucerna. In. Lidovky.cz. Architektura. 19.4.2011. [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Základní škola. In: Encyklopedie Brna. PhDr. Lenka Kudělková, 13.08.2014. [cit. 2019-07-24]. Dostupné online.
Literatura
- VILINSKIJ, Valerij Sergejevič. Pražský adresář 1937-1938. I. - III. díl. Praha: Státní tiskárna, 1937. 28, 1685, 83 s. Dostupné online. S. 1114.
- SVOBODA, Jan E.; LUKEŠ, Zdeněk. Praha 1891-1918: kapitoly o architektuře velkoměsta. Praha: Libri, 1997. 303 s. ISBN 80-85983-20-6.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Václava Prokopa na Wikimedia Commons - Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 65. Městská knihovna v Praze.
- Skalní 19/173. In: Barrandov 1928. Pavel Nejedlý, Ing. Zdeněk Černovský, Ph.D. 2000–2019.
- Vila Václava Prokopa. In: Prázdné domy. Databáze domů s historií. Petr Zeman, 8. dubna 2019.
- Vila Václava Prokopa v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“