Vila Václava a Luisy Tesařových
| Vila Václava a Luisy Tesařových | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Architekt | Bohumil Waigant |
| Poloha | |
| Adresa | Hradec Králové,  Česko |
| Ulice | Čechova |
| Souřadnice | 50°12′28,31″ s. š., 15°49′3,86″ v. d. |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Václava a Luisy Tesařových je reprezentativní rodinný dům zbudovaný v letech 1928–1929 pro MUDr. Václava Tesaře a jeho manželku Luisu v Čechově ulici v Hradci Králové. Autorem puristického architektonického návrhu byl architekt Bohumil Waigant.[1][2]
Investoři
O stavební povolení pro stavbu rodinného domu na tomto pozemku zažádal v červenci 1928 řídící lékař Okresního ústavu zdravotně sociální péče v Hradci Králové MUDr. Josef Vanický. Projekt pro rodinný dům vypracoval Vanického přítel, architekt Bohumil Waigant, a když byla na počátku roku 1929 stavba povolena, oslovil investor hradeckou stavební firmu Josefa Jihlavce, aby stavbu realizovala. V únoru roku 1929 ale parcelu koupil jiný lékař, primář oddělení ORL MUDr. Václav Tesař, který ovšem na stavební záměr přímo navázal a projekt nechal zcela bez úprav dokončit.[3]
Architektura
Vila je jednopatrová a tvoří ji čistě bílý hranol, z něhož v hlavním průčelí vyrůstá zastřešená terasa se sloupy a balkonem. Dalším zajímavým motivem jsou okénka na severní straně domu, vsazená do čtvercové sítě 4 × 4 orámované výraznou šambránou. Nároží domu lemují pásové lizény.[3]
V suterénu vily je umístěno technické zázemí a byt pro domovníka. Centrálním prostorem přízemí je schodišťová hala obložená dubovým dřevem, na níž navazuje jídelna a obývací pokoj. V horním, ložnicovém patře je pak umístěna i pracovna.[1]
Puristická architektura vily nese i prvky expresionismu. Zatímco Waigantovi mladší kolegové pracovali spíše s dynamickými formami expresionismu (často inspirovanými nautickým designem), Waigant se držel strohých přímých linií. Z prvků zaoceánských parníků převzal pouze vlajkový stožár, který byl umístěn na střeše domu a nesl kromě československé standarty také několik námořních signalizačních praporků.[1]
Vila byla v průběhu 20. století rozdělena na několik bytových jednotek, v 80. letech 20. století byla novými majiteli opět scelena. Vždy však sloužila k obytným účelům.[1] Do současnosti se dochovala v podstatě v původním stavu.[3]
Galerie
Průčelí s terasou se sloupy a balkonem
Pohled z ulice Čechova: síť okének v šambráně
Pohled z ulice v Lipkách
Reference
- ↑ a b c d Vila Václava a Luisy Tesařových, Královehradecký - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online.
- ↑ MOTEJLOVÁ, Ilona. Bakalářská práce Architektura vil v Hradci Králové, 1900 – 1945 [online]. Olomouc: FF UP, 2011 [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vila Václava Tesaře | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Václava a Luisy Tesařových na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Hedvika Šimková, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila Václava a Luisy Tesařových, Čechova ulice 759/1, Hradec Králové, architekt Bohumil Waigant, 1928-29, celkový pohled
Autor: Hedvika Šimková, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila Václava a Luisy Tesařových, Čechova ulice 759/1, Hradec Králové, architekt Bohumil Waigant, 1928-29, pohled z jižní strany z ulice V Lipkách
Autor: Hedvika Šimková, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila Václava a Luisy Tesařových, Čechova ulice 759/1, Hradec Králové, architekt Bohumil Waigant, 1928-29, severní strana domu s okénky v šambráně