Vila Viktora Bauera

Vila Viktora Bauera
Vila Viktora Bauera, stav z dubna 2013. Dostavby teras z roku 1968 jsou napohled rozpoznatelné podle odlišných oken a tmavšího odstínu fasády.
Vila Viktora Bauera, stav z dubna 2013. Dostavby teras z roku 1968 jsou napohled rozpoznatelné podle odlišných oken a tmavšího odstínu fasády.
Základní informace
Slohpurismus
ArchitektAdolf Loos
Pojmenováno poViktor Bauer
Poloha
AdresaLoosova 214, Hrušovany u Brna, ČeskoČesko Česko
UliceLoosova
Souřadnice49°1′54,12″ s. š., 16°35′38,04″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky17683/7-7082 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Viktora Bauera je rodinný dům v obci Hrušovany u Brna (ulice Loosova čp. 214) v okrese Brno-venkov, který byl postaven podle projektu Adolfa Loose v letech 1917–1918. Objekt je chráněn jako kulturní památka.[1]

Vila Viktora Bauera je společně s interiérem jídelny Bauerova zámečku v Pisárkách jediným větším dílem Adolfa Loose na Moravě.[2]

Historie

Vilu si nechal postavit Viktor Bauer, majitel zdejšího cukrovaru, poblíž nějž se dům nachází. Stejně jako nový objekt cukrovaru navrhl vilu Bauerův přítel Adolf Loos, od něhož zřejmě pocházelo i vnitřní vybavení vily. Po roce 1948 byl majetek Bauerovy rodiny znárodněn, v cukrovaru začal působit národní podnik Svit, který měl v přízemí vily lékařské ordinace; první patro bylo rozděleno na dva byty. V 90. letech 20. století vila chátrala a pobývali zde bezdomovci. Pozdější soukromý vlastník se snažil o její obnovu,[3][4][2][5] nicméně v roce 2020 koupila zdevastovanou vilu i s přiléhající zanedbanou zahradou obec Hrušovany u Brna. Obec zahradu obnovila a navrhla rozšíření památkové ochrany vily i na ni. V budově také nechala v roce 2022 udělat komplexní průzkum pro plánovanou rekonstrukci stavby. Ve vile by mělo být podle úvah obce zřízeno muzeum Loosova díla a místní knihovna. Náklady na rekonstrukci byly hrubě odhadnuty na 100 milionů korun.[6]

Popis

Bauerova vila byla postavena v puristickém stylu, jedná se o nejstarší dům s plochou střechou na území dnešního Česka.[2] Vila je trojtraktová, jednopatrová, podsklepená obdélná budova, která původně stála na okraji zahrady. Vstup do interiéru se nachází na kratší severní straně, navazuje na něj zádveří a chodba procházející celou délkou stavby, takže vytváří její podélnou osu. Ve zvýšeném přízemí se u vchodu nacházela kuchyně se zázemím pro sloužící, vestibul s dřevěným schodištěm do patra, lodžiová terasa otevřená na západ do zahrady a dále několik místností, které zřejmě sloužily jako pracovna a pokoje pro hosty. V prvním patře byly umístěny především soukromé pokoje manželů Bauerových, z nichž se mohlo vyjít na privátní jižní terasu. Symetrická severní strana vily rovněž obsahovala terasu, která byla přístupná od schodiště z dolního patra.[3][2][5] V roce 1968 byly zastavěny střešní terasy, v dalších letech vznikla také dostavba na jižní straně vily, která byla po roce 2000 soukromým majitelem odstraněna.[3][4][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-13]. Identifikátor záznamu 128345 : Vila dr. Viktora Bauera od Adolfa Loose. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar. Vila Viktora Bauera [online]. Slavnestavby.cz [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. 
  3. ↑ a b c KAŇKOVÁ, Anna. Adolf Loos a rodina Bauerových. "Labore et Honorem". Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Lubomír Spurný. Dostupné online.
  4. ↑ a b Loosova vila - dům Viktora Bauera [online]. Hrusovanyubrna.cz [cit. 2013-02-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 568. 
  6. ↑ KREMR, Tomáš. Hrušovany u Brna zjišťují stav zchátralé vily od Adolfa Loose, plánují její obnovu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-04-09 [cit. 2022-04-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Viktora Bauera na Wikimedia Commons
  • KAŇKOVÁ, Anna. Adolf Loos a rodina Bauerových. "Labore et Honorem". Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Lubomír Spurný. Dostupné online.

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“