Vila Viktora Bauera

Vila Viktora Bauera
Vila Viktora Bauera, stav z dubna 2013. Dostavby teras z roku 1968 jsou napohled rozpoznatelné podle odlišných oken a tmavšího odstínu fasády.
Vila Viktora Bauera, stav z dubna 2013. Dostavby teras z roku 1968 jsou napohled rozpoznatelné podle odlišných oken a tmavšího odstínu fasády.
Základní informace
Slohpurismus
ArchitektAdolf Loos
Výstavba1914
Pojmenováno poViktor Bauer
Poloha
AdresaLoosova 214, Hrušovany u Brna, ČeskoČesko Česko
UliceLoosova
Souřadnice49°1′54,12″ s. š., 16°35′38,04″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky17683/7-7082 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Viktora Bauera, přesněji vila ředitele cukerní rafinerie, je puristický rodinný dům v obci Hrušovany u Brna (ulice Loosova čp. 214) v okrese Brno-venkov, který byl postaven podle projektu Adolfa Loose v letech 1913–1914. Objekt včetně zahrady je chráněn jako kulturní památka.[1] Vila je společně s interiérem jídelny Bauerova zámečku v Pisárkách jediným větším dílem Adolfa Loose na Moravě.[2]

Historie

Výstavbu vily financovala akciová společnost Hrušovanská cukerní rafinerie[3], vlastnící zdejší cukrovar vybudovaný roku 1881.[1] Vila měla sloužit jako byt ředitele zdejšího cukrovaru a zároveň pro úřední provoz podniku. Nahradila starší ředitelskou vilu z konce 19. století, zbořenou v roce 1913 kvůli rozšiřování cukrovaru.[4] Viktor Bauer, generální ředitel a předseda správní rady společnosti, oslovil s požadavkem na návrh vily svého přítele architekta Adolfa Loose. Projekt vznikl zřejmě roku 1913, vila byla dokončena na podzim 1914.[1][3][p 1] Loos zřejmě navrhl i vnitřní vybavení druhého podlaží vily. V roce 1915 hrušovanský cukrovar vyhořel a Loos následující rok vypracoval projekt jeho obnovy. Samotný Viktor Bauer s rodinou bydlel ve vile pravděpodobně pouze na přelomu let 1918–1919, kdy po vzniku Československa dohlížel na konsolidaci cukrovaru, následně přesídlil do Brna.[p 2] Po roce 1948 byl majetek Bauerovy rodiny znárodněn, v cukrovaru začal působit národní podnik Svit, který měl v přízemí vily lékařské ordinace; druhé podlaží bylo rozděleno na dva byty. V 90. letech 20. století vila chátrala a pobývali zde bezdomovci. Pozdější soukromý vlastník se snažil o její obnovu,[6][7][2][5] nicméně v roce 2020 koupila zdevastovanou vilu i s přiléhající zanedbanou zahradou obec Hrušovany u Brna. Obec plánuje zahradu obnovit a navrhla rozšíření památkové ochrany vily i na ni. V budově také nechala v roce 2022 udělat komplexní průzkum pro plánovanou rekonstrukci stavby. Ve vile by mělo být podle úvah obce zřízeno muzeum Loosova díla a kavárna. V přilehající bývalé užitkové zahradě by měla být postavena menší stavba, ve které by byla knihovna. Náklady na rekonstrukci byly hrubě odhadnuty na 100 milionů korun.[8]

Popis

Bauerova vila byla postavena v puristickém stylu, jedná se o nejstarší dům s plochou střechou na území dnešního Česka.[2] Vila je trojtraktová, jednopatrová, podsklepená obdélná budova, která původně stála na okraji zahrady. Vstup do interiéru se nachází na kratší severní straně, navazuje na něj zádveří a chodba procházející celou délkou stavby, takže vytváří její podélnou osu. Ve zvýšeném přízemí se nacházel úřednický provoz s písárnou[3], u vchodu kuchyně se zázemím pro sloužící, vestibul s dřevěným schodištěm do patra a lodžiová terasa otevřená na západ do zahrady. V prvním patře byl umístěn byt pro ředitele a jeho rodinu, s privátní jižní terasou. Symetrická severní strana vily rovněž obsahovala terasu, která byla přístupná od schodiště z dolního patra.[6][2][5] V roce 1968 byly zastavěny střešní terasy, v dalších letech vznikla také dostavba na jižní straně vily, která byla po roce 2000 soukromým majitelem odstraněna.[6][7][5]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Starší zdroje kladly vznik vily do let 1917–1918.[5]
  2. ↑ Bauer v dopise Loosovi dne 19. ledna 1919 píše: „Vážený pane architekte! Možná Vás bude zajímat, že ve Vámi postavené a v horním patře také zařízené vile již nějaký čas bydlím, a sice se svou ženou a dětmi. Teprve dlouhodobým pobytem v tomto domě jsme si uvědomili, kolik moderního komfortu jste do něj vložil. Kdyby dům nestál uprostřed kulturní pustiny, ale např. v Grinzingu pod Bellevue s vyhlídkou na Vídeň, bylo by to přirozeně ještě nesrovnatelně příjemnější. Ovšem tam působí kontrast tím spíše silněji. Životní hodnoty, které tímto způsobem člověk získává, se vůbec nedají v číslech vyjádřit.“[3]

Reference

  1. ↑ a b c vila Dr. Viktora Bauera se zahradou [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-03-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar. Vila Viktora Bauera [online]. Slavnestavby.cz [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. 
  3. ↑ a b c d KOŘÍNKOVÁ, Jana. Vila ředitele cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna [online]. Brněnský architektonický manuál [cit. 2025-03-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ Foibos. Vila Viktora Bauera [online]. Foibos a.s. [cit. 2025-03-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 568. 
  6. ↑ a b c KAŇKOVÁ, Anna. Adolf Loos a rodina Bauerových. "Labore et Honorem". Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Lubomír Spurný. Dostupné online.
  7. ↑ a b Loosova vila - dům Viktora Bauera [online]. Hrusovanyubrna.cz [cit. 2013-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. 
  8. ↑ KREMR, Tomáš. Hrušovany u Brna zjišťují stav zchátralé vily od Adolfa Loose, plánují její obnovu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-04-09 [cit. 2022-04-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Vila Viktora Bauera na Wikimedia Commons
  • KAŇKOVÁ, Anna. Adolf Loos a rodina Bauerových. "Labore et Honorem". Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta – Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Lubomír Spurný. Dostupné online.

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“