Viliam Figuš-Bystrý

Viliam Figuš-Bystrý
Základní informace
Jinak zvaný	„Ján Bystrý“
Narození	28. února 1875 Banská Bystrica
Úmrtí	11. května 1937 (ve věku 62 let) Banská Bystrica
Žánry	klasická hudba, opera, vokální hudba a folklór
Povolání	hudební skladatel a hudební pedagog
Nástroje	klavír
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viliam Figuš-Bystrý, pokřtěn jako Viliam Daniel Figusch, pseudonym: Ján Bystrý, (* 28. února 1875 Banská Bystrica^[1] – 11. května 1937 Banská Bystrica) byl slovenský hudební skladatel, pedagog, klavírista, sbormistr a dirigent.

Život

Studoval na gymnáziu v Banské Bystrici a na učitelském ústavu v Banské Štiavnici. Už v době studia na učitelském ústavu vystupoval na veřejných koncertech, hrál na varhany a řídil studentský pěvecký sbor. Komponoval salonní hudbu, upravoval maďarské lidové písně a kurucké balady pro sóla, sbor a klavír. Po absolvování školy učil na školách v Pilisi (dnes v Maďarsku), v Ostré Lúce, ve Zvolenské Slatině a v Padině (dnes součást obce Kovačica v Srbsku kterou založili slovenští kolonisté). Od roku 1907 byl učitelem v Banské Bystrici. Ve všech svých působištích se intenzivně zabýval hudbou a sbíral lidové písně. Už v roce 1904 vydal 1. svazek Slovenských ľudových písní s klavírným sprievodom, který ocenil i Mikuláš Schneider-Trnavský. Vedle toho studoval na Hudební akademii v Budapešti, kterou ukončil státní zkouškou v roce 1914.

Od roku 1921 působil jako profesor hudby na učitelském ústavu v Banské Bystrici a na hudební škole ve Zvolenu. V Banské Bystrici byl organizátorem hudebního života města. Působil jako varhaník, sbormistr Evangelického spolku, dirigent, doprovázeč i jako hudební kritik a publicista. Byl zakládajícím členem a od roku 1925 předsedou Spolku slovenských umělcov.

V roce 1998 byl o životě a díle Viliama Figuše-Bystrého natočen dokumentární film^[2]. V Banské Bystrici se každoročně koná Festival zborového spevu Viliama Figuša–Bystrého^[3].

Dílo

V jeho díle mají převahu menší skladby, zejména písně a sbory. Jeho jediná opera Detvan měla premiéru ve Slovenském národním divadle v Bratislavě 1. dubna 1928 za řízení Oskara Nedbala.

Opera

• Detvan (libreto podle A. Sládkoviče, 1924)

Písně

• Dalok, op.6, 6 písní na texty maďarských autorů (1901- 1910)
• Sny, op.8, 13 písní (I.-IV.zošit) na texty slovenských básníků (1903 – 1933)
• Po poliach a lúkach, op. 53, 10 písní na texty slovenských básníků (1920)
• Náboženské piesne, op. 62, 10 písní pro zpěv a varhany (1922-1935)
• Túžby, op. 76, 6 slovenských písní na slova Hájomila (1926)
• Drei Lieder, op. 81 Tri piesne na text Willyho Weilla pre spev a klavír (1928)
• Mati moja!, op. 85, 6 písní na slová P. Országha-Hviezdoslava a Fedora Ruppeldta (1929, 1932)
• Jesenné piesne, op. 95, 10 písní na texty A. Klasa, I. Kraska a V. Roya (1932-1934)
• Vlastenecké piesne, op. 100, (1934-1935)
• Vojenské pochodové piesne, op. 106, (1936)
• Žiale a radosti, op. 99, 7 na texty V. Roya (1934-1937)
• Svrčok a svätojánska muška, op. 9 pro 2 ženské hlasy s klavírním doprovodem na slova Andreje Sládkoviče (1903)
• Slniečko zapadlo, op. 82 dvojzpěv pro tenor a soprán s klavírem na text Petra Bely-Horala (1929)
• Herbst, op. 92, Jeseň. Píseň pro sólový hlas a klavír na slova Hansa Tronnera (1932)

Úpravy lidových písní

• Slovenské ľudové piesne z Veľkej Slatiny. 125 písní v pěti sešitech (1895-1903)
• 1000 slovenských ľudových písní (1923-1927)
• Ľudové balady, op. 101 (1934)
• Púchovské piesne, op. 102 (1934)
• Zbojnícke piesne, op. 98 (1934-1935)

Sbory

• Vallásos karok, op. 47, smíšené sbory (1903-1918)
• Náboženské zbory, op. 10, smíšené sbory (1903-1936)
• Miešané zbory, op. 60, smíšené sbory (1922)
• Mužské zbory, op. 49 (1914-1926)
• 10 chorálov, op. 84, smíšené sbory (1932-1933)

Další díla

• Pieseň pokoja, lásky a mieru, op. 29 na text P. O. Hviezdoslava pro sólo, sbor a klavír (1906)
• Az egri leány, op. 30 na text J. Aranya pro sóla, sbor a klavír (1907)
• Rákocziné, op. 31 na text J. Aranya pro sóla, sbor a klavír (1910)
• Slovenská pieseň, kantáta pro sóla, sbor a klavír na slova P. O. Hviezdoslava (1913), instrumentace (1917)
• So­náta e mol, op. 97 pro housle a klavír (1934)
• Z mojej mladosti, op. 56, suita pro velký orchestr (1934)
• Sonáta v dórskej stupnici, op. 103 pro klavír (1935)
• Sláčikové trio G dur, op. 58 (1921-1936)
• Sláčikové trio e mol, op. 108 (1937)
• Hudobné miniatúry, op.89, 12 skladeb pro klavír
• Lístky do pamätníka, 6 skladeb pro klavír
• Pestré lístky, op. 54, 10 skladeb pro klavír
• Poľné kvietky, op. 96, 65 skladeb pro klavír
• 6 skladieb pro organ, op. 107 (1936-1937)

Literatura

• Slovenský biografický slovník II. (E–D). Matica slovenská, 1987
• Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 320
• MUNTÁG, Emanuel. Viliam Figuš-Bystrý. Život a dielo (1875-1937). Tematický katalóg hudobnej tvorby a bibliografia o živote a diele slovenského skladateľa. Martin: Matica slovenská, 1973. 328 s. + 12 s. obr.
• BÁRDIOVÁ, Marianna (ed.): Viliam Figuš-Bystrý (1875 – 1937): Zborník referátov zo seminára, ktorý sa uskutočnil 28. apríla 2000 v rámci XXII. ročníka Festivalu zborového spevu Viliama Figuša-Bystrého v Banskej Bystrici. Banská Bystrica: Štátna vedecká knižnica – Literárne a hudobné múzeum, 2002. 68 s. ISBN 80-85169-58-4.
• BÁRDIOVÁ, Marianna – ZEMKO, Ján, ed. Vznik a vývin umelej piesne na Slovensku od 19. storočia a jej integrácia vo vzdelávacích a prezentačných programoch umeleckého školstva 1. Zborník z muzikologickej konferencie konanej 20.10.2009 a z vokálno-interpretačného seminára konaného dňa 12.10.2009 v Banskej Bystrici v rámci grantového projektu KEGA č.3/7488/09.  CDROM,  750 MB, ISBN 978-80-89078-615. 144 s., 72 –104 s.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Viliam Figuš-Bystrý na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Viliam Figuš-Bystrý
• Život a dílo
• Hudobný skladateľ Viliam Figuš-Bystrý začínal v Pilíši
• Viliam Figuš-Bystrý ve Filmové databázi
• Festival sborového zpěvu