Vilma Kadlečková

Vilma Klímová
Vilma Kadlečková na Světě knihy 2015 v Praze
Vilma Kadlečková na Světě knihy 2015 v Praze
Rodné jménoVilma Kadlečková
Narození27. května 1971
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatelka a autorka sci-fi
Žánrscience fiction, fantasy
Témataliteratura, science fiction a sci-fi literatura
Manžel(ka)Martin Klíma
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilma Kadlečková, vlastním jménem Vilma Klímová (* 27. května 1971 Praha) je česká spisovatelka science fiction a fantasy, příznivkyně fandomu.

Životopis

Narodila se v Praze. Absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Studium zahradní architektury na MZLU Brno z rodinných důvodů nedokončila. Je vdaná za Martina Klímu (od r. 1994), dívčí jméno Kadlečková používá jako literární pseudonym. Má tři dcery (Hedviku, Alžbětu, Karolínu Uršulu). Po letech strávených v Brně a kratším pobytu v Anglii žije v Praze. Počátkem 90. let spolupracovala na vzniku hry Dračí doupě, při založení klubu Hexaedr a v nakladatelství Altar. Poté nastoupila jako redaktorka do nakladatelství Harlequin. Od narození dětí pracuje z domova jako překladatelka.

Její povídky se začaly objevovat ve fanzinech a v literárních soutěžích SF klubů v roce 1987 (zvítězila např. v soutěžích O nejlepší fantasy, O stříbřitělesklý halmochron, Huňáč zelený, Cena Karla Čapka). Na počátku devadesátých let v rychlém sledu vydala několik knih, ale poté se na dlouhou dobu odmlčela. Od roku 2007 znovu publikuje.

Dílo

Většina jejích prací náleží k cyklu Legendy o argenitu. Jsou to příběhy na rozhraní science fiction a fantasy ('science fantasy', 'psychotronická science fiction'), mapující budoucí historii vesmíru, který je podobný našemu, ale existuje v něm 'argenit': fiktivní nerost, sloužící jako zdroj energie lidem s psychotronickými schopnostmi. Součástí cyklu jsou například romány Na pomezí Eternaalu, Meče Lorgan, Stavitelé věží a další novely a povídky. Motiv argenitu se projevuje i v osmidílné sáze Mycelium.

Autorka se věnuje také fantasy (částečně sbírka Jednou bude tma, román Pán všech krůpějí, novela O snovačce a Přemyslovi). Podílela se na projektu Tajná kniha Šerosvitu.

Povídky bez SFF motivů píše výjimečně (Elixír stáří – In: O čem ženy píší, IFP Publishing 2008).

Československý fandom

Aktivně se zapojovala do různých aktivit Československého fandomu. Od roku 1987 začala uveřejňovat své sci-fi povídky v různých fanzinech, účastnila se klubových literárních soutěží a Parconů, společenských zábav sci-fi hnutí. Povídky oceněné v soutěžích byly později otištěny v různých časopisech.[1]

Bibliografie

  • Na pomezí Eternaalu (Winston Smith, Praha 1990) – sci-fi román z cyklu Legendy o argenitu
  • Jednou bude tma (Laser, Plzeň 1991) – sbírka povídek žánru sci-fi a fantasy
  • Meče Lorgan (Návrat, Brno 1993) – román z cyklu Legendy o argenitu
  • Stavitelé věží (Altar, Praha 1994) – román z cyklu Legendy o argenitu
  • Pán všech krůpějí (Netopejr, Olomouc 2000) – fantasy román
  • O snovačce a Přemyslovi (In: Imperium Bohemorum, Albatros, Praha 2007) - fantasy novela
  • Lunapark Luna (In: Hvězdy české sci–fi, Argo, Praha 2010) - novela z cyklu Legendy o argenitu
  • Na pomezí Eternaalu (Albatros Plus, Praha 2010) – druhé vydání románu, doplněné povídkami z cyklu Legendy o argenitu
  • Tajná kniha Šerosvitu (Albatros, Praha 2011) – fantasy pro děti, společný projekt pěti autorek (Karolina Francová, Sanča Fülle, Vilma Kadlečková, Lucie Lukačovičová, Julie Nováková)
  • Starýma očima, za tisíc let (In: Krvavá čest, Triton, Praha 2012)
  • Mycelium I: Jantarové oči (Argo, Praha 2013), audiokniha (OneHotBook)
  • Mycelium II: Led pod kůží (Argo, Praha 2013), audiokniha (OneHotBook)
  • Mycelium III: Pád do temnot (Argo, Praha 2014)
  • Mycelium IV: Vidění (Argo, Praha 2014)
  • Mycelium V: Hlasy a hvězdy (Argo, Praha 2016)
  • Mycelium VI: Vrstva ticha (Argo, Praha 2021)
  • Mycelium VII: Zakázané směry (Argo, Praha 2022)
  • Mycelium VIII: Program apokalypsy (Argo, Praha 2022)

Ocenění

  • Na pomezí Eternaalu - oceněno Mlokem 1990 v soutěži O Cenu Karla Čapka
  • Stavitelé věží - oceněno Mlokem 1993 v soutěži O Cenu Karla Čapka
  • O snovačce a přemyslovi - cena Akademie SFFH 2007 v kategorii Povídka
  • Lunapark Luna - cena Akademie SFFH 2010 v kategorii Povídka
  • Starýma očima, za tisíc let - čtenářská cena Aeronautilus za rok 2012 v kategorii Povídka
  • Mycelium I: Jantarové oči - cena Akademie SFFH 2013 za knihu roku a původní českou nebo slovenskou knihu
  • Mycelium III: Pád do temnot - cena Akademie SFFH 2014 za původní českou nebo slovenskou knihu

a různé ceny z amatérských literárních soutěží na konci osmdesátých let

Odkazy

Reference

  1. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Kadlečková, Vilma, s. 110. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Emblem-web.svg
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.
Vilma Kadlečková, Svět knihy 2015, Praha.jpg
Autor: Djezek, Licence: CC BY-SA 4.0
Vilma Kadlečková přebírá ocenění Akademie SFFH 2014 za původní českou nebo slovenskou knihu (Mycelium III: Pád do temnot)