Vinařský zákon

Vinařský zákon
Předpis státu
ČeskoČesko Česko
Druh předpisuzákon
Číslo předpisu321/2004 Sb.
Údaje
AutorParlament České republiky
Schváleno29. 4. 2004
Platnost28. 5. 2004
Účinnost28. 5. 2004
Související předpisy
správní řád
Oblast úpravy
správní právo

Vinařský zákon je zkrácený název zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), který je základním předpisem regulujícím vinohradnictví a vinařství.

Cílem zákona je sladit zákon s předpisy EU a zároveň v rámci místních podmínek postihnout současné právní trendy v této oblasti, zde se velmi zpřísnilo například to, za jakých podmínek mohou být na etiketě vyznačena ocenění. Je to snaha o lepší komunikaci se spotřebitelem. Za největší problém bývá označováno problematické dodržování kvót rozsahů vinic a byrokratické překážky ohledně nové výsadby. Evropský trend však sleduje spíše opačný cíl, tj. snižování stavu vinic.

K zákonu je v příloze určena Tabulka přepočtu stupňů normalizovaného moštoměru na přirozený obsah alkoholu (v % objemových).

Související právní úprava

Většina ustanovení tohoto zákona vychází z příslušných právních předpisů Evropské unie, důvodová zpráva ze dne 5. listopadu 2003 informuje mj. o tom, že jednou z hlavních příčin vydání nového zákona v této oblasti, byla snaha zohlednit evropskou legislativu v této otázce, jelikož předchozí zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství, tak nečinil dostatečně. Na tento zákon navazují prováděcí vyhlášky č. 323/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 437/2005 Sb., a č. 254/2010 Sb.(dříve 324/2004 Sb.). Za nejdůležitější evropské předpisy v oblasti vín, se kterými tento zákon musí být v souladu, jsou považovány zejména: nařízení Rady (EHS) č. 822/87 o společné organizaci trhu s vínem, nařízení Rady (EHS) č. 823/87, kterým se stanoví zvláštní opatření vztahující se ke kvalitním vínům produkovaným v určených oblastech, nařízení Rady (EHS) č. 2392/89 k všeobecné regulaci značení a prezentace vína a hroznového moštu, nařízení Rady (EHS) č. 2332/92 o šumivých vínech vyrobených ve Společenství a především nařízení Rady (EHS) č. 1493/99 o společné organizaci trhu s vínem a dalších předpisů ES týkajících se vinohradnictví a vinařství.

Tento zákon pouze rozvíjí již dříve vydaná evropská nařízení, národní právní úprava v této oblasti totiž, z hlediska Evropské unie smí obsahovat jen, povinnosti, které doplňují evropskou legislativu, nebo takové povinnosti, která členské zemi evropské nařízení ukládá prohloubit zákonem.

Vinařské oblasti a označování vín

Hlavními prioritami vinařského zákona je vymezit území vinařských oblastí a způsoby geografického označení vín vyprodukovaných v Česku.

Zákon rozděluje Česko na dvě vinařské oblasti:

Tyto oblasti jsou dále děleny na podoblasti, vinařské obce a viniční tratě, přičemž konkrétní rozdělení specifikuje prováděcí vyhláška č. 254/2010 Sb. (dříve 324/2004 Sb.). Zákon zároveň povoluje pouze pěstování odrůd vinné révy, které jsou schváleny pro danou vinařskou oblast. Tyto odrůdy jsou specifikovány prováděcí vyhláškou č. 323/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 437/2005 Sb.

V souladu s evropským právem byl tímto zákonem nově zaveden zákaz označovat vína jako určená k náboženskému účelu (např. mešní víno) bez souhlasu příslušné církve či náboženského společenství.

Administrativní regulace

Dále zákon stanovuje maximální hektarový výnos vinic a enologické postupy, stejně tak jako způsob ošetřování vína při jeho výrobě. Tento zákon výrazně zasahuje do způsobu zatřiďování vína a podmínek pro jeho distribuci v České republice, zde odjímá pravomoc hodnotit a zatřiďovat víno ministerstvu zemědělství a uděluje ji Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Ta stejně jako podle předchozí právní úpravy zajišťuje odběr vzorků, nyní však i rozhoduje o jejich zatřídění a o případném povolení uvést víno do distribuce. Zároveň je v této oblasti sama sobě kontrolním orgánem.

Zabývá se i další administrací, kde především stanovuje formu a obsah registru vinic, zde je hlavní motivací nepřekročit limity stanovené Evropskou unii na územní rozsah vinic s tím také souvisí právo opětovné a nové výsadby, kde ukládá vinařům řadu administrativních povinností a překážek.

Důležitým krokem je zřízení Vinařského fondu se sídlem v Brně a stanovení jeho pravidel. Vinařský fond byl určen jako právnická osoba, která musí splňovat řadu náležitostí vyplývající právě z tohoto zákona.

Dalším významným prvkem je stanovení státního dozoru a sankcí za nedodržení předpisů Evropských společenství nebo tohoto zákona. Výrobce nese plnou zodpovědnost i za neúmyslnou škodu.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“