Vinan draselno-sodný
vinan draselno-sodný | |
---|---|
Vzorec | |
Vzhled | |
Obecné | |
Systematický název | vinan draselno-sodný |
Ostatní názvy | vinan sodno-draselný; Seignettova sůl (jako tetrahydrát) |
Sumární vzorec | KNaC4H4O6 |
Vzhled | Bílá krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 6381-59-5 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 210.160 g/mol |
Teplota tání | 70–80 °C (záleží na stereoizomerech) |
Teplota varu | 220 °C |
Rozpustnost ve vodě | 63 g/100 ml (20 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | Téměř nerozpustný v ethanolu |
Bezpečnost | |
S-věty | S22 S24/25 |
NFPA 704 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vinan draselno-sodný (někdy též vinan sodno-draselný) je bílá krystalická organická látka bez chuti a bez zápachu. Jedná se o draselno-sodno sůl kyseliny vinné. Pravděpodobně poprvé byla tato látka připravena roku 1675 francouzským chemikem Pierrem Seignettem a je známá jako Seignettova sůl. Vinan draselno-sodný krystalizuje jako tetrahydrát a tvoří kosočtverečné krystaly.
Využití
Látka se používá v potravinářství pod označením E337.[1][2] Užívá se jako antioxidant.
Velký význam má v analytické chemii. Její vodný roztok se označuje jako „Fehlingovo činidlo B“ a při smíchání se síranem měďnatým („Fehlingovo činidlo A“) vytvoří Fehlingovo činidlo.[3] Fehlingovo činidlo se používá k rozlišování aldehydů od ketonů, přičemž s aldehydy vytváří červeno-oranžovou sraženinu (oxid měďný, případně kovová měď), ale ketony nereagují. Jednou z výjimek jsou sacharidy, jelikož sraženina vzniká i u sacharidů, které nemají žádnou aldehydovou skupinu. Takto reagují všechny monosacharidy a pouze některé disacharidy.
Výroba
Vinan draselno-sodný se vyrábí reakcí uhličitanu sodného s hydrogenvinanem draselným:
Zajímavost
V Seignettově soli byl poprvé pozorován piezoelektrický jev.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Seznam přídatných látek obecně povolených při výrobě potravin s výjimkou barviv a sladidel. eAGRI [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
- ↑ E 337 Vinan sodno-draselný. dTest [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Důkaz redukujících sacharidů (Fehlingův test). studiumchemie.cz [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
- ↑ LÜKER, Arne. A Short History of Ferroelectricity [online]. [cit. 2024-06-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vinan draselno-sodný na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Кристалл калия-натрия тартрата тетрагидрата, выращенный на орбитальной станции "Скайлэб".
Self-made in ChemDraw after building a Molymod model from the structure shown in en:tartaric acid. Ben 17:35, 26 February 2006 (UTC)