Vincenc Dlouhý

Vincenc Dlouhý
Narození24. listopadu 1883
Třebíč
Úmrtí9. května 1963 (ve věku 79 let)
Kuks
Povolánímalíř a fotograf
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vincenc Dlouhý (24. listopadu 1883, Třebíč – 9. května 1965, Kuks) byl český fotograf a malíř.

Biografie

Vincenc Dlouhý se narodil v roce 1883 v Třebíči, jeho otcem byl prodejce a zpracovatel kůže Vincenc Dlouhý. Mezi lety 1896 a 1900 studoval gymnázium v Třebíči, ale ve čtvrtém ročníku studia zanechal a přešel na Uměleckoprůmyslovou školu do Prahy. Následně vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, jeho lektorem byl František Ženíšek. Díky tomu, že jeden z jeho obrazů zaujal Františka Josefa I. získal stipendium do Itálie, kde našel ženu, která pocházela z Plzně, kam se za ní po návratu do Československa odstěhoval. Byla dcerou ředitele gymnázia a on tak nastoupil jako učitel kresby. Po konci první světové války působil v Bratislavě a Jihlavě jako fotograf. Po rozchodu s manželkou se vrátil do Třebíče, kde se začal věnovat fotografování profesionálně od roku 1934. Jako fotograf působil v domě na ulici Vítězslava Nezvala v Třebíči až do roku 1958. Ke konci života se odstěhoval k synovi nedaleko Trutnova a zemřel v sanatoriu v Kuksu v roce 1965.[1][2][3]

Věnoval se komerční fotografii, jako malíř se věnoval krajinářské a portrétní malbě.[4][5] Věnoval se také tvorbě pohlednic, které vydával sám, ale později byly vydávány i jinými nakladateli.[1] Nakreslil několik vedut z okolí Třebíče.[6] Několik z jeho obrazů je součástí sbírek Muzea Vysočiny v Třebíči.[1] Byl strýcem malíře Františka Dlouhého.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c ZEJDA, Radovan. Vincenc Dlouhý [online]. AbART [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ GREGOR, František; MALOUŠEK, Miroslav. Obrazové variace Vinci Dlouhého - Filokartie, pohlednice místopis, aukce pohlednic, pohlednice, staré pohlednice, pohledy. www.filokartie.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ MALOUŠEK, Miroslav; GREGOR, František. Třebíč ve starých fotografiích. 1. vyd. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2005. 151 s. ISBN 80-239-6277-9, ISBN 978-80-239-6277-2. OCLC 85163442 S. 49–51. 
  4. ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. ISBN 80-900648-4-1. S. 164. 
  5. ↑ MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovnik českých a slovenských výtvarných umělců – D-G. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall, 1998. 391 s. ISBN 978-80-86171-35-7, ISBN 80-86171-35-3. OCLC 700001721 S. 56. 
  6. ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 6–7. 
  7. ↑ Dlouhý, František, 1911-2000 [online]. Moravské zemské muzeum [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy