Vincenc Dlouhý

Vincenc Dlouhý
Narození24. listopadu 1883
Třebíč-Jejkov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. května 1963 (ve věku 79 let) nebo 9. května 1965 (ve věku 81 let)
Kuks
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánímalíř a fotograf
PříbuzníFrantišek Dlouhý synovec
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vincenc Dlouhý (24. listopadu 1883, Třebíč-Jejkov[1] – 9. května 1965, Kuks) byl český fotograf a malíř.

Biografie

Vincenc Dlouhý se narodil v roce 1883 v části Třebíče zvané Jejkov, jeho otcem byl prodejce a zpracovatel kůže Vincenc Dlouhý a matka Marie rodem Jelínková.[1] Mezi lety 1896 a 1900 studoval gymnázium v Třebíči, ale ve čtvrtém ročníku studia zanechal a přešel na Uměleckoprůmyslovou školu do Prahy. Následně vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, jeho lektorem byl František Ženíšek. Díky tomu, že jeden z jeho obrazů zaujal Františka Josefa I. získal stipendium do Itálie, kde našel ženu, která pocházela z Plzně, kam se za ní po návratu do Československa odstěhoval. Byla dcerou ředitele gymnázia a on tak nastoupil jako učitel kresby. Po konci první světové války působil v Bratislavě a Jihlavě jako fotograf. Po rozchodu s manželkou se vrátil do Třebíče, kde se začal věnovat fotografování profesionálně od roku 1934. Jako fotograf působil v domě na ulici Vítězslava Nezvala v Třebíči až do roku 1958. Ke konci života se odstěhoval k synovi nedaleko Trutnova a zemřel v sanatoriu v Kuksu v roce 1965.[2][3][4]

Věnoval se komerční fotografii, jako malíř se věnoval krajinářské a portrétní malbě.[5][6] Věnoval se také tvorbě pohlednic, které vydával sám, ale později byly vydávány i jinými nakladateli.[2] Nakreslil několik vedut z okolí Třebíče.[7] Několik z jeho obrazů je součástí sbírek Muzea Vysočiny v Třebíči.[2] Byl strýcem malíře Františka Dlouhého.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Třebíč-Jejkov
  2. ↑ a b c ZEJDA, Radovan. Vincenc Dlouhý [online]. AbART [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ GREGOR, František; MALOUŠEK, Miroslav. Obrazové variace Vinci Dlouhého - Filokartie, pohlednice místopis, aukce pohlednic, pohlednice, staré pohlednice, pohledy. www.filokartie.cz [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ MALOUŠEK, Miroslav; GREGOR, František. Třebíč ve starých fotografiích. 1. vyd. Třebíč: Amaprint Kerndl, 2005. 151 s. ISBN 80-239-6277-9, ISBN 978-80-239-6277-2. OCLC 85163442 S. 49–51. 
  5. ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. ISBN 80-900648-4-1. S. 164. 
  6. ↑ MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovnik českých a slovenských výtvarných umělců – D-G. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall, 1998. 391 s. ISBN 978-80-86171-35-7, ISBN 80-86171-35-3. OCLC 700001721 S. 56. 
  7. ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 6–7. 
  8. ↑ Dlouhý, František, 1911-2000 [online]. Moravské zemské muzeum [cit. 2021-07-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“