Vincenc František Kostelecký

Dr. Vincenc František Kostelecký
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1868
Rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity
Ve funkci:
1851 – 1852
PředchůdceMatyáš Popel
NástupceJiří Norbert Schnabel
Ve funkci:
1867 – 1868
PředchůdceJosef Halla
NástupceJohann Friedrich Schulte
Narození13. března 1801
Komárov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí19. srpna 1887 (ve věku 86 let)
Dejvice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníBřevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′8″ v. d.)
SídloČesko
Alma materKarlo-Ferdinand. univerzita
OceněníŘád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vincenc František Kostelecký, též Čeněk František Kostelecký, německy Vincenz Franz Kostelecky (13. března 1801 Komárov[1] – 19. srpna 1887 Dejvice[2][3])[4][5][6], byl rakouský lékař, botanik, vysokoškolský pedagog a politik z Čech, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu; rektor Karlo-Ferdinandovy univerzity.

Biografie

Pocházel z měšťanské rodiny. Vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Roku 1824 získal titul doktora medicíny. Pracoval pak jako asistent u profesora Josefa Bohumíra Mikana. Během epidemie cholery v roce 1830 léčil chudé. Od roku 1831 byl suplentem a od roku 1835 řádným profesorem medicínsko-farmaceutické botaniky na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1836 byl členem Vlastenecko-hospodářské společnosti a od roku 1862 spolku Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen. V letech 1851–1852 a 1867–1868 zastával funkci rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity. Specializoval se na farmakologii a botaniku. Publikoval četné odborné studie. Mezi jeho hlavní díla patří Clavis analytika in Floram Bohemiae phanerogamicam (1825) a rozsáhlý soubor Allgemeine medicinische pharmaceutische Flora (1831–1836). Jmenuje se po něm Thymus pannonicus Kosteleckyanus. Řídil botanickou zahradu na Smíchově. Byl bezdětný. V roce 1872 odešel do penze.[5][4][3] U příležitosti odchodu na penzi mu byl udělen Řád Františka Josefa. Pro pražskou univerzitu zpracoval rozsáhlý herbář, který byl ovšem v 60. letech 19. století zčásti zničen při požáru zahradního domu v botanické zahradě.[6]

V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V letech 1867–1868 usedl na Český zemský sněm, kde působil jako virilista (tedy poslanec z titulu své funkce rektora pražské univerzity).[7]

Zemřel v srpnu 1887 ve své vile Strakovka v Dejvicích u Prahy, kde trávil penzi. Do poslední doby se zajímal o botaniku.[3][6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Jiljí, Brno-Komárov
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Matěje v pražské Šárce
  3. ↑ a b c Úmrtí. Vesmír. Září 1887, roč. 16, čís. 22, s. 263. Dostupné online. 
  4. ↑ a b LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 153. 
  5. ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kostelecky, Vincenz Franz (1801–1887), Botaniker, s. 154. (německy) 
  6. ↑ a b c Sterbefall. Prager Abendblatt. Srpen 1887, čís. 188, s. 3. Dostupné online. 
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/001schuz/s001001.htm

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor without haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO (re-uploaded by Dragovit), Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle without haloes (1400-1806)
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)