Vincenc Josef ze Schrattenbachu

Jeho knížecí Milost Vincenc Josef Schrattenbach
3. biskup brněnský
Portrét Vincence Josefa Schrattenbacha
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	brněnská
Předchůdce	Jan Křtitel Lachenbauer
Nástupce	Václav Urban Stuffler
Znak
Osobní údaje
Datum narození	18. června 1744
Místo narození	Brno Moravské markrabství Moravské markrabství
Datum úmrtí	25. května 1816 (ve věku 71 let)
Místo úmrtí	Brno Rakouské císařství Rakouské císařství
Vyznání	římskokatolické
Rodiče	František Antonín Schrattenbach Marie Josefa z Vrbna
Blízká osoba	prastrýc Wolfgang Hannibal von Schrattenbach strýc Zikmund Kryštof ze Schrattenbachu
Povolání	římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincenc Josef kníže ze Schrattenbachu (Vincenc Josef František Saleský Vojtěch Jiljí Jan Nepomucký Václav Marcel kníže ze Schrattenbachu / Vinzenz Joseph Franz Salesius Adalbert Johann von Nepomuk Wenzel Fürst von Schrattenbach) (18. června 1744 Brno^[1] — 25. května 1816 Brno^[2]) byl biskup brněnský, kníže - biskup labudský a probošt kapituly solnohradské.

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Schrattenbachů původem ze Štýrska, v jedné linii usazené na Moravě. Narodil se jako mladší syn moravského zemského hejtmana hraběte Františka Antonína Schrattenbacha (1712–1783) a jeho manželky Marie Josefy, rozené Bruntálské z Vrbna (1717-1791). Původně studoval ve vídeňském Theresianu, další vzdělání získal v Salcburku u svého strýce, salcburského biskupa Zikmunda Kryštofa Schrattenbacha (1698–1771). V roce 1762 byl vysvěcen na kněze a od roku 1766 byl kanovníkem v Salcburku. V roce 1777 byl jmenován sídelním biskupem v Mariboru, zároveň se stal generálním vikářem pro Korutany a v následujících letech se podílel na reorganizaci diecézí na hranicích Štýrska, Korutanska a dnešního Slovinska. V roce 1789 byl povýšen do knížecího stavu pouze pro svou osobu a bez světských pravomocí, zároveň se stal proboštem v Salcburku.

V červnu 1799 jej císař František I. jmenoval brněnským biskupem, o necelý rok později byl v této hodnosti potvrzen papežem Piem VII.. Brněnskou diecézi spravoval šestnáct let a za obou vpádů napoleonských vojsk do Brna roku 1805 a 1809 svým obratným vystupováním ušetřil Brno většího útisku. Významně se angažoval také v charitě, především v oblasti školství. Za zásluhy byl nositelem Leopoldova řádu.

Byl majitelem panství Brodek s připojenými statky Otaslavice a Želeč. V Brně byl jeho sídlem Schrattenbachův palác, který mu patřil od roku 1786.^[3]

Jako biskup brněnský neužíval znaku na jednom štítě, jako jeho předchůdci, nýbrž kvůli komplikovanosti rodového erbu užíval znaku na dvou štítech (heraldicky vpravo znaku diecéze, heraldicky vlevo erbu rodového) vložených na knížecí plášť.

Jeho starší bratr Otto Wolfgang (1739–1820) přežil svého jediného syna Františka Antonína (1784–1816) a byl posledním potomkem moravské linie Schrattenbachů. Dcera Františka Antonína Isabela (1809–1875) byla dědičkou panství Brodek a jako věno je sňatkem přinesla do rodiny Kálnokyů.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vincenc Josef ze Schrattenbachu na Wikimedia Commons

• Životopis na stránkách biskupství brněnského
• Vincenc Josef Schrattenbach na webu Encyklopedie města Brna

Předchůdce: Jan Křtitel Lachenbauer

3. biskup brněnský 1799–1816

Nástupce: Václav Urban Stuffler