Vincenc Prasek
| Vincenc Prasek | |
|---|---|
 Vincenc Prasek v roce 1889 | |
| Narození | 9. dubna 1843 Milostovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 31. prosince 1912 (ve věku 69 let) Napajedla  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Povolání | jazykovědec, regionální historik, historik, pedagog, folklorista, topograf, filolog, redaktor, vlastivědec a vydavatel |
| Ocenění | rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vincenc Prasek (9. dubna 1843 Milostovice [1] – 31. prosince 1912 Napajedla) byl slezský pedagog, jazykovědec, spisovatel, novinář a národní buditel. Přispíval do Opavského besedníku, Opavského týdenníku, Novin Těšínských a byl v letech 1883–1895 prvním ředitelem českého gymnázia v Opavě.
Život
Svou učitelskou kariéru zahájil roku 1868 v Olomouci na místním Slovanském gymnáziu. Byl zvolen do prvního výboru tamní Matice školské a v letech 1876–1877 stál u vzniku Matice opavské, jíž se později stal předsedou. V jejím rámci se zabýval především publikováním prací zaměřených na politickou historii, etnografii, jakož i historický místopis Moravy a Slezska. Roku 1870 se stal profesorem reálného gymnázia v Chrudimi.[2] Roku 1888 začal vlastním nákladem vydávat nedokončenou Vlastivědu Slezskou. V letech 1883–1895 byl prvním ředitelem českého gymnázia v Opavě. V letech 1902–1909 redigoval časopis Selský archiv, zaměřující se na obecné i kulturní dějiny selského stavu na Moravě a ve Slezsku.
Původním vzděláním klasický a slovanský lingvista vydal i několik jazykovědných prací, zabýval se především slovanským zvukoslovím (fonetikou) a skladbou (syntaxí). Prasek byl zakladatelem Vlastivědného muzea v Olomouci (1883) a Muzea Matice opavské (1884). Napsal cca tři a pul tisíce novinových a časopiseckých článků. V Opavě, Olomouci a Ostravě je po něm pojmenována ulice Praskova. V rodných Milostovicích je na jeho počest pojmenováno náměstí.
Byl považován za odpůrce mladogramatického přístupu Jana Gebauera. Praskův Brus z roku 1873 byl typickým příkladem brusičských snah, vůči jakým se Gebauer programově vymezoval.[3]
Dílo
V rámci ediční řady Vlastivěda Slezská
- Prasek, Vincenc. Podání lidu. Opava 1888.
- Prasek, Vincenc. Historická topografie země Opavské. A–K. Opava 1889.
- Prasek, Vincenc. Dějiny kraje Holasovského čili Opavského. Opava 1891.
- Prasek, Vincenc. Dějiny knížectví Těšínského. Opava 1894.
Jazykovědné práce
- Prasek, Vincenc. Brus příspěvečkem ku skladbě srovnávací. Praha 1873.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Opavský týdenník. 8. 10. 1870, roč. 1, čís. 3, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Kvido Hodura: Jan Gebauer a český spisovný jazyk, Naše řeč, ročník 40 (1957), číslo 7-8, s. 185-194
Literatura
- KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vincenc Prasek na Wikimedia Commons 
Autor Vincenc Prasek ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vincenc Prasek
- Životopis a bibliografická databáze díla Vincence Praska
- Prasek, Vincenc. Das Olmützer Stadtgericht als Oberhof von 1590-1620. Olomouc 1896.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)