Vincent Písek

Vincent Písek
Vincent Písek (cca 1910)
Rodné jméno	Vincenc Písek
Narození	29. března 1859 Malešov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. února 1930 (ve věku 70 let) Manhattan, New York Spojené státy americké Spojené státy americké
Místo pohřbení	Cedar Grove Cemetery Flushing, Queens County, New York
Národnost	Čechoameričané
Alma mater	Union Theological Seminary, Kolumbijská univerzita (1878–1882)
Povolání	duchovní, novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincent Písek (vlastním jménem Vincenc Písek, též uváděn česky Čeněk, 29. března 1859 Malešov^[1][2] – 9. února 1930 Manhattan, New York) byl česko-americký evangelický farář, novinář, redaktor krajanských periodik v USA, pedagog, autor náboženských spisů, překladů z angličtiny a němčiny. Po několik desetiletí vedl českou evangelickou kongregaci v New Yorku, významně se zasadil o postavení zdejší budovy kostela Mistra Jana Husa na středním Manhattanu. Díky svému liberálnímu přístupu byl znám i mimo českou komunitu.

Život

Mládí

Narodil se v Malešově nedaleko Kutné Hory v katolické rodině. V mladém věku odcestoval se svými rodiči^[3] a dalšími sourozenci do Spojených států, mj. kvůli větším náboženským svobodám a okolo roku 1870 se usadili v New Yorku, městě s již zformovanou silnou českou menšinou. Zde se rodina zapojovala do zdejšího krajanského a spolkového dění, mj. soustředěného okolo zdejšího spolku Č.S.P.S. či pobočky jednoty Sokol. Navštěvoval nejprve večerní školu, aby se zlepšíl v angličtině,^[4] posléze získal další vzdělání. Nejspíše až v USA konvertoval k evangelickému vyznání.

Duchovní dráha

Navštěvoval kostel české evangelické kongregace na Páté ulici (Fifth Street) vedený reverendem Gustavem Alexym, jež pocházel ze slovenské rodiny z Rožňavy. Kongregace byla založena roku 1877 jakožto první česká evangelická komunita v New Yorku. Rozhodl se vydat na církevní dráhu a roku 1878 byl přijat ke studiu náboženství na Union Theological Seminary při Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Ještě jako student sloužil zádušní mši za rev. Alexyho, který zemřel roku 1880.^[5] Univerzitní studium dokončil roku 1882, jakožto první Čechoameričan absolvující vysokoškolské vzdělání evangelického směru,^[6] a zároveň první Čechoameričan absolvující univerzitu v New Yorku.^[6]

Od roku 1883 vedl českou newyorskou kongregaci. Rovněž byl činný v organizace vzdělávání českých imigrantů v angličtině i jejich finanční materiální pomoci. Velkou popularitu si získal i mimo českou komunitu, když v kostele prováděl svatby lidí různých etnických skupin^[4] (a patrně též růzdílných vyznání), čímž zároveň získal prostředky pro svou kongregaci.

Ty byly posléze, s podporou dalších mecenášů a subjektů, mj. českoamerické banky Bank of Europe vedené Tomášem Čapkem, investovány do výstavby nového kostela Mistra Jana Husa^[7] dokončeného roku 1888. Jeho dominantou je imitace novogotické podoby mostecké veže na Karlově mostě v Praze, odkazující mj. na místo, kde byly v Praze vystaveny hlavy 27 (resp. 28) českých pánů popravených 21. června 1621 po porážce stavovského povstání. Kostel v ulici posléze dotvářel řadu českých institucí, spolu s tzv. Českým domem (dokončen 1915) a rohovou budovou zde sídlící Bank of Europe.

Od roku 1887 také vedl hodiny teologie pro nedostudované české pastory, aby se v USA mohli stát řádnými duchovními. Byl rovněž publicisticky činný, mj. od roku 1895 vydával s reverendem Václavem Vaňkem evangelický list Jednota a také časopis pro mládež Besídka.

První československý odboj

Po napadení Srbska Rakouskem-Uherskem a vypuknutí první světové války se začal angažovat v rámci tzv. Národního sdružení, krajanské organizace snažící se dosáhnout podpory k uznání samostatného československého státu nezávislého na Rakousku-Uhersku. Spolek vedený chicagským lékařem Ludvíkem Fisherem sjednocoval české a slovenské krajany v USA v podpoře aktivit exilové skupiny Tomáše Garrigue Masaryka, Edvarda Beneše a Milana Rastislava Štefánika zasazujících se o vznik samostatného Československa, sdružené do tajné skupiny Maffie.

Písek se již na podzim roku 1914 postavil do čela organizac a příprav odjezdu výpravy^[8] v počtu asi čtyř lékařů a čtyř zdravotních sester, která se pod hlavičkou českoamerického Červeného kříže vydala k lékařské pomoci vojákům srbské armády na balkánské frontě. Výpravu financoval americký milionář John W. Forthingham, vedl ji pak chicagský lékař Jan Rudiš-Jičínský. Dalšími členy lékařského personálu byli také mj. lékaři Dr. Kára, Dr. Ďuro Guča, Dr. Czajka, slečny Hamplová a Boukalová či zpravodajci František Klepal či František Synáček. Druhá výprava byla však téměř zdecimována poté, co se potopily obě lodi vezoucí její účastníky a materiál: loď Italia krátce po Novém roce 1916 najela v Jaderském moři na minu a potopila se, 6. ledna 1916, několik dní před dosažením cílového přístavu, byla pak druhá loď výpravy Brindisi torpédována rakousko-uherskou ponorkou. Většina z účastníků výpravy se však zachránila začala na válečné frontě působit.

Po roce 1918

Písek pak pokračoval ve vedení neyorské kongregace až do konce svého života. Uvádí se, že za svého působení oddal okolo 23 000 manželství.

Úmrtí

Vincent Písek zemřel 9. února 1930 v New Yorku ve věku 70 let a byl pohřben na newyorském hřbitově Cedar Grove Cemetery Flushing v Queens County.^[9] Pohřbu se zúčastnily davy lidí, zejména amerických Čechů a Slováků.

Odkazy

Reference

Literatura

• Autor Vincent Písek ve Wikizdrojích (anglicky)
• ČAPEK, Tomáš. Moje Amerika: vzpomínky a úvahy : (1861-1934). Praha: Fr. Borový, 1935. s. 230.
• ČAPEK, Tomáš. Naše Amerika: (Kritické posouzení hospodářského a sociálního stavu a politické, církevní, národní a spolkové činnosti amerických Čechů a Slováků se zřetelem ke všem americkým Slovanům : Statistický přehled stěhování amerických Čechů a Slováků. V Praze: Národní rada československá, 1926. s. 677.
• ČAPEK, Tomáš. The Čechs (Bohemians) in America: a study of their national, cultural, political, social, economic and religious life. Boston: New York: Houghton Mifflin Company, 1920. s. 250.

Externí odkazy

• Lékařská výprava do Evropy