Vindobona (vlak)

Vindobona
Jednotka ř. 175 DR v Děčíně
Stát	Česko Česko, Rakousko Rakousko
Druh	rj
Linka	Ex3
Číslo	70–75, 78, 79, 256, 257, 370–375
Počet spojů	16
Dopravce	České dráhy, ÖBB-Personenverkehr
V provozu	1957 – 13. prosince 2014, od 9. prosince 2018
Trasa spoje
Legenda Praha hlavní nádraží Pardubice hlavní nádraží Česká Třebová Brno hlavní nádraží Břeclav Wien Hauptbahnhof Wien Meidling Wiener Neustadt Hauptbahnhof Semmering Mürzzuschlag Kapfenberg Bruck an der Mur Graz Hauptbahnhof Data jsou aktuální k 10. 12. 2023.

Vindobona (tj. Vídeň latinsky) je název mezinárodního vlaku jezdícího jako motorový expres od roku 1957 do roku 1979 mezi Berlínem, Prahou a Vídní trasou přes Tábor, od roku 1979 do roku 2014 jako vlak s klasickou soupravou^[1] tvořenou vozy UIC-Y a UIC-Z, od roku 1992 na trase Hamburk – Villach přes Brno a od roku 2018 na trase Praha – Vídeň – Štýrský Hradec, kde je název použit pro vlaky se soupravami railjet, a od 15. června 2020 opět v celé své trase jako rj 256/257 Berlín – Praha – Vídeň (– Štýrský Hradec).

V době reálného socialismu byla vnitrostátní přeprava po Československu v některých letech vyloučena, jindy omezena na úsek Děčín – Tábor aj.^[2] Po dokončení vysokorychlostní tratě Nürnberg – Erfurt měly od prosince 2017 podle plánů Deutsche Bahn převzít přepravu cestujících mezi Berlínem a Vídní jednotky ICE, které budou rychlejší.

Dne 13. prosince 2014 vyjel vlak se soupravou z vozů UIC-Z naposledy, neboť na lince Vídeň – Praha začaly být nasazovány výhradně soupravy railjet, které do Německa nepokračovaly.^[1]

Dne 9. prosince 2018 vyjely vlaky Vindobona znovu. Tentokrát šlo o souhrnné pojmenování vlaků se soupravami railjet na trase Praha – Vídeň – Štýrský Hradec (Graz).

Od 15. června 2020 byly vlaky Vindobona znovu obnoveny v celé trase Berlín – Praha – Vídeň (– Štýrský Hradec), tentokrát jako jeden pár vlaků se soupravami railjet (rj 256/257).^[3]

Poprvé byl spoj zaveden v roce 1957 jako rychlá motorová jednotka FDt 50/51 z nádraží Berlin Ostbahnhof přes Drážďany, Ústí nad Labem, Prahu Hrabovku (úvrať), Prahu hl. n., Tábor, České Velenice a Gmünd do stanice Wien Franz-Josef-Bahnhof. Nejvyšším bodem trasy byla stanice Střezimíř 587 m n. m. Předchůdcem byly vlaky FDt Berlín – Praha jezdící od prosince 1950 a také rychlíkové spojení přímými vozy do Vídně. Vlaky byly využívány převážně západními Berlíňany, diplomaty a Skandinávci pro průjezd NDR. Proto v Berlíně navazovaly na noční vlaky z Kodaně (Ostsee-Express) a Stockholmu (Saßnitz-Express přes železniční trajekt Warnemünde – Gedser a Saßnitz – Trelleborg). Od roku 1962 měl přípoj na kyvadlové vlaky do a z nádraží Berlin Zoologischer Garten v tehdejším Západním Berlíně.

(c) Rainer Haufe, CC BY-SA 3.0

Od zavedení byly pro expres 54/55 Vindobona použity dieselové motorové jednotky. Železniční správy tří zemí – Deutsche Reichsbahn (DR), Československé státní dráhy (ČSD) a Österreichische Bundesbahnen (ÖBB) se dohodly na střídání v nasazení jednotek na tento spoj ve dvouročním intervalu.

• V prvních dvou letech byl tento spoj veden předválečnými motorovými jednotkami DR ř. VT 137 Hamburg a Leipzig.

• V letech 1960 až 1962 byly vystřídány motorovými jednotkami Ganz-MÁVAG řady M 495.0 ČSD.

• V letech 1962 až 1964 nasazovaly ÖBB motorové jednotky ř. 5145 Blauer Blitz, které jedině pro tento spoj byly posíleny vloženým vozem. Do roku 1966 byly opět na řadě ČSD.

• V letech 1964 až 1966 byly vystřídány motorovými jednotkami Ganz-MÁVAG řady M 498.0 ČSD.

• V roce 1966 byla opět na řadě DR a nasadila na spoji novinku – elegantní motorovou jednotku VT 18.16 zvanou také Delfín, která se pro tento spoj stala legendární, a mnoho lidí si ji s názvem Vindobona identifikuje.

• Od 1. 8. 1969 až do roku 1972 ČSD zařadily nové vozy M 296.1 s nejvyšší rychlostí 120 km/h. Motorové vozy a BRam se střídaly v Praze hl. n., vlak zde byl rovněž zkracován, na rameni Praha-Berlin jezdil M296.1+Aam+Aam+BRam+Bam+M 296.1, na rameni Praha-Vídeň M296.1+Aam+BRam+M 296.1.

• Až do roku 1979 trvalo následující nasazení rychlých motorových jednotek DR VT 18.16, přeznačených na ř. 175. ÖBB mezitím neměla žádné vhodné motorové jednotky pro toto spojení, a proto zůstaly v provozu jednotky DR a ÖBB platily DR vyrovnávací platby.

• Od května 1973 byla Vindobona přečíslována na expres 70/71.

• Od jízdního řádu 1979/80 byla nasazována souprava klasické stavby s lokomotivou (později v trase přes Brno již pouze elektrickou) a flexibilním řazením. Vlak tak ztratil značnou část své výjimečnosti.^[4]

• Od ukončení motorového provozu v květnu 1979 do 23. prosince 1980 jezdila Vindobona v úseku Děčín – Praha s lokomotivami T 478.3 nebo T 478.4 vpředu i vzadu s úvratí na dopravně Praha-Hrabovka. V tomto období jezdila Vindobona v úseku České Velenice – Gmünd s parní lokomotivou 556.0, takže slavný motorový expres se nakonec stal posledním parním expresem v Československu.
• Od 23. 12. 1980 jezdila Vindobona bez úvrati Holešovickou přeložkou přes nádraží Praha-Holešovice.
• V období 28. 5. 1989 – 26. 5. 1990 vyjížděla Vindobona jako D 374 z Vídně FJBf v 9:30, z Tábora 13:37, z Prahy hl.n. 15:26 a do Berlína-Lichtenbergu přijížděla ve 21:49. Délka trasy činila 735 km.
• Od května roku 1982 byla Vindobona přečíslována na expres 374/375
• Od roku 1991 začala v úseku Praha-Dresden Vindobona jezdit elektricky s lokomotivami 372.

Od 1. 6. 1992 expres opustil po 35 letech v úseku z Vídně do Prahy svoji původní a tradiční trasu Wien Franz-Josefs Bahnhof – Gmünd – České Velenice – Praha hlavní nádraží a začal jezdit po nové trase Wien Südbahnhof – Hohenau – Břeclav – Brno hl. n. – Havlíčkův Brod – Praha-Holešovice a dále po původní trase Děčín – Drážďany – Berlin-Lichtenberg příj., Berlin Hauptbahnhof odj. Nová trasa byla sice o 75 km delší, ale umožňovala kratší jízdní dobu díky rychlejší jízdě.

V roce 2000 došlo k přetrasování přes Pardubice a Českou Třebovou po I. tranzitním železničním koridoru. Tak byla jízdní doba zkrácena na něco přes 9 hodin a spolu se změnou trasy došlo ke změně kategorie na EuroCity. Jménem Vindobona se pyšnil vlak EuroCity 172 a 173 a byl zařazen do taktového provozu mezinárodních vlaků. Po prodloužení i na jih od Vídně jezdil po trase Villach – Vídeň – Brno – (Česká Třebová) – Praha-Holešovice – Děčín – Drážďany – Berlin Zoologischer Garten – Hamburk (roky 2010 až 2012). Z Villachu (EC 172) vlak odjížděl v časných ranních hodinách a do Hamburku přijížděl pozdě večer. V opačném směru (EC 173) vlak odjížděl ráno z Hamburku a přijížděl v pozdních večerních hodinách do Villachu. V Praze tyto vlaky stavěly v obou směrech v brzkém odpoledni.^[5]

• Lokomotiva – 1116 ÖBB (Vídeň – Břeclav), 350 ZSSK (Břeclav – Praha), 371 ČD (Praha – Drážďany), 101 DB (Drážďany – Hamburk Altona)
• Bpmdz (2. třída, velkoprostorový s přepravou kol) – DB
• 2× Bmpz (2. třída, velkoprostorový) – ÖBB
• 4× Bmz (2. třída, uzavřený) – ČD
• WRmz (jídelní vůz) – ČD
• Ampz (1. třída, velkoprostorový) – ČD
• Avmz (1. třída, uzavřený) – DB

• Lokomotiva – 1216 ÖBB (Villach – Praha), 371 ČD (Praha – Drážďany), 101 DB
• Bbmz (2. třída, uzavřený) – ÖBB
• 2× Bmpz (2. třída, velkoprostorový) – ÖBB
• 4× Bmz (2. třída, uzavřený) – ČD
• WRmz (jídelní vůz) – ČD
• Ampz (1. třída, velkoprostorový) – ČD
• Avmz (1. třída, uzavřený) – DB

• Lokomotiva – 1216 ÖBB (Villach – Praha), 371 ČD (Praha – Drážďany), 101 DB (Drážďany – Hamburk Altona)
• 3× Bmpz (2. třída, velkoprostorový) – ÖBB
• Bbmz (2. třída, uzavřený) – ÖBB
• 2× Bpmz (2. třída, velkoprostorový) – DB
• WRmz (jídelní vůz) – DB
• Apmz (1. třída, velkoprostorový) – DB
• Amz (1. třída, uzavřený) – ÖBB

Od prosince roku 2014 byl provoz této linky s názvem Vindebona na čtyři roky „přerušen“ v důsledku změněné struktury jízdních řádů na trase Břeclav – Villach. Důvodem této změny bylo zavedení pevného jízdního řádu se soupravami railjet v nově zavedené relaci Praha - Vídeň - Štýrský Hradec (Graz). Původní zbývající trasa Hamburk – Břeclav byla označována jako EC 172/173 Porta Bohemica v rámci linky Budapešť – Bratislava – Praha – Berlín – Hamburk. Od změny jízdního řádu v prosinci 2018 vlaky se jménem Vindobona opět jezdily, a to na lince railjetů Praha – Vídeň – Štýrský Hradec (Graz).^[6][7][8]Při této změně jízdního řádu se zavedla pro Berlín a Vídeň každodenní spojení Intercity Express (ICE) provozované soupravami ICE-T.

S návrhem jízdního řádu 2019/2020 přišla myšlenka opětovného zavedení vlaku Vindobona až do Berlína. První vlak měl podle návrhu vyjet 4. května 2020, kvůli omezením v souvislosti s pandemií covidu-19 byl start přesunut na 15., respektive 16. června (první vlak z Berlína).

Společně s obnovením tradičního přímého spojení Vídně s Berlínem přes Prahu jde také o premiéru českých railjetů v dálkové osobní dopravě v Německu.

Na trati se střídají modré soupravy raijetů, které jsou provozovány Českými dráhami a červené soupravy railjetů, které provozuje rakouský dopravce ÖBB. Modré soupravy vyjíždí ze stanice Berlin Hauptbahnhof v 6:15 jako spoj rj 257 „Vindobona“, na hlavní nádraží v rakouském Štýrském Hradci přijíždí v 17:33. V opačném směru z výchozí stanice spoj rj 256 „Vindobona“ vyjíždí v 10:26 a končí v 22:05 ve stanici Berlin-Charlottenburg.

• Řídící vůz – Afmpz⁸⁹⁰ (1. třída + Business, velkoprostorový)
• ARbmpz⁸⁹² (1. třída + bistro oddíl, velkoprostorový)
• 4× Bmpz⁸⁹¹ (2. třída, velkoprostorový)
• Bmpz⁸⁹³ (2. třída s dětským kinem, velkoprostorový)
• Lokomotiva 1216 ÖBB

V úseku Praha - Berlin v opačném řazení (změna směru jízdy vlaku).

Z důvodu výluky jede v úseku Praha hl. n. – Berlín až od 20. 3. resp. 21. 3. zpět.

V březnu roku 2022 byla uskutečněna retro jízda vlaku Vindobona z Prahy do Českých Velenic a zpět. Jízda připomněla 150. výročí výstavby této trati. Vlak byl složen v přibližném řazení z 80. let 20. století. Akci uspořádal nadšenec do dráhy císaře Františka Josefa a jako dopravce byly České Dráhy.

Od roku 2022 jede po části původní trasy Vindobony Praha – Gmünd – Wien Franz-Josefs-Bahnhof rychlík Silva Nortica. V GVD 2023/24 jezdí dvakrát denně, a to z Prahy hl. n. v 7:46 a 17:46, z Vídně FJB 9:00 a 15:00. Cesta trvá více než 5 hodin.^[9][10]

• Meridian
• Hungaria
• Motorová jednotka Köln
• Jména mezinárodních vlaků v Československu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vindobona na Wikimedia Commons
• Motorové jednotky Ganz
• Vindobona, ŽelPage, Zdeněk Michl, 21.7.2007