Vinice

Vinice je pozemek osázený vinnou révou, který slouží k vinařství. Tento název je v Čechách odedávna běžný, na Moravě se navíc často používá výraz vinohrad, který pravděpodobně vznikl v lokalitách, kde se vinice zakládaly na kamenitých svazích a kameny se vynášely na okraj pozemku, čímž kolem vinic vznikaly ohrady z volně nasypaného kamene, tzv. kamenice.^[1] Vinice bývá obvykle součástí viniční tratě. Proces zahrnující zakládání vinice, údržbu a veškeré další práce spojené s vinicí se nazývá vinohradnictví.

V českém právu se rozumí vinohradem čili vinicí zemědělsky obhospodařovaná půda souvisle osázená keři vinné révy jednoho pěstitele o celkové výměře větší než 10 arů s přiděleným registračním číslem; vinice o celkové výměře menší než 10 arů je vinicí pouze tehdy, má-li přiděleno registrační číslo; vinicí je rovněž vinice vyklučená, k níž nebylo uděleno právo na opětovnou výsadbu.^[2]

Typologie vinic

Vinice se dělí na mladé, tj. do čtyř let věku, zvané neplodné, a plodné, tj. starší než čtyři roky. Životnost vinic se v Česku počítá na 20–25 let, při dobré péči však mohou mít životnost až 60 let. Čím starší vinice, tím nižší jsou výnosy, avšak kvalita vína stoupá.^[1]

K produkci podnožových řízků slouží vinice podnožové a k produkci roubů vinice množitelské.^[1]

O kvalitě vinice rozhoduje celá řada faktorů, především to však bývá její poloha a orientace ke slunci, mikroklimatické a půdní podmínky. Pro souhrn těchto faktorů se ve francouzštině užívá termín terroir.^[3][4][5]

Historie

Nejstarší svědectví o výrobě vína se datuje do období mezi 6000 př. n. l. až 5000 př. n. l. Technologii výroby značně zdokonalili staří Řekové, ale kultivační techniky, které jsou známy dnes, se v Evropě používají až od konce existence Římské říše. Ve středověké Evropě se zásadním podporovatelem vína, nezbytného pro slavení mše, stala církev. V dobách politické nestability se vinařské postupy udržovaly a rozvíjely v křesťanských klášterech, které měly dostatek zdrojů, bezpečné zázemí a zájem na zvyšování kvality svého vína.

Roku 1052 je zmiňována vinice u obce Dřísy. Velký přínos při rozvoji vinic a vinohradnictví v Čechách (zde zejména kolem Prahy) je připisován^[kým?] císaři Karlu IV.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vineyard na anglické Wikipedii.

Literatura

• ČESKO. Zákon č. 321 ze dne 29. dubna 2004, o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství). Sbírka zákonů ČR. 2004, částka 105. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-321
• FRICKER, Lucie. Srovnání kvalitativních parametrů k hodnocení vín a hroznů ve Francii a ČR. Lednice, 2016, s. 16–21. Bakalářská práce. Ved. práce Ing. Radek Sotolář, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici. Dostupné také z: https://theses.cz/id/djb2r2/zaverecna_prace.pdf
• Legendární Bordeaux : vína s klasifikací Grand Cru Classé z roku 1855. Praha: Slovart, 2007. 319 s. ISBN 978-80-7209-946-7.
• PAVLOUŠEK, Pavel. Terroir – vinohradnictví a vinařství blízké přírodě. Veronica. 2008, roč. 22, č. 5, s. 18–19. ISSN 1213-0699.
• Vinice. In: Zahradnický slovník naučný. [Sv.] 5, R–Ž. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2001, s. 584. ISBN 80-7271-075-3.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu vinice na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo vinice ve Wikislovníku