Vinnetou – Poslední výstřel
Vinnetou – Poslední výstřel | |||
---|---|---|---|
Základní informace | |||
Původní název | Winnetou III | ||
Země původu | Západní Německo Itálie Jugoslávie | ||
Délka | 89 minut | ||
Žánr | Western / Dobrodružný | ||
Předloha | Winnetou III | ||
Námět | podle románu K. Maye | ||
Režie | Harald Reinl | ||
Obsazení a filmový štáb | |||
Hlavní role | Lex Barker, Pierre Brice, Rik Battaglia, Ralf Wolter, Carl Lange, Miha Baloh, Sophie Hardy, Lutz Moik | ||
Hudba | Martin Bötcher | ||
Výroba a distribuce | |||
Premiéra | 1965 | ||
Předchozí a následující díl | |||
| |||
Vinnetou – Poslední výstřel na ČSFD Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vinnetou – Poslední výstřel (Winnetou III) je závěrečný díl trilogie Vinnetou (ne však filmů) podle předlohy Karla Maye. Film byl natočen v roce 1965, jde o koprodukční film režiséra Haralda Reinla. Natáčelo se již v osvědčené Jugoslávii, například na hoře Mali Alan (ve filmu Nuget-tsil). Ve filmu hráli již dobře známí herci Pierre Brice jako Vinnetou a Lex Barker jako Old Shatterhand. Ve filmu se také objevil Ralf Wolter v roli Sama Hawkense.
Mnoho kritiků i fanoušků zastává názor, že tento film je poslední ze čtveřice nejlepších filmů podle předlohy Karla Maye[zdroj?] z Divokého západu (Poklad na Stříbrném jezeře, Vinnetou a Vinnetou – Rudý gentleman), i když film nemá s knihou mnoho společného.
Obsah filmu
Vinnetou s Old Shatterhandem jedou do Santa Fe, protože se Vinnetou předtím setkal s mužem, který naprosto bezdůvodně zabíjel bizony a mluvil o tom, že se loviště Apačů dostanou do rukou přistěhovalců, kteří sem přichází z východu. Guvernér jim sdělí, že ze strany Států je vše v pořádku, ale že nějací muži se o to pokouší. Také se dozvědí, že si tito muži naklonili nejvyššího náčelníka Čikarijů a ten jim má pomoci zabrat Vinnetouova loviště. Ve skutečnosti mu dávají alkohol a bezcenné zbraně, takže získají i jeho území.
Vinnetou i Old Shatterhand se tedy vydají zabránit bělochům v jejich úmyslech a plánech. U guvernéra je však vyslechne písař, který vše prozradí banditům a ti nastraží na oba past v blízkém lomu, kde chtějí způsobit jakoby omylem výbuch dynamitu a oba je zabít. Vinnetouův kůň je ale na hrozbu upozorní a oba tedy vyváznou živí. Old Shatterhand se potom vrátí do města, aby zjistil, kdo je chce zabít a Vinnetou jede dál k Čikarijům.
Ve městě se Old Shatterhand dozví o pár lidech, kteří mají s onou událostí něco společného a od nich zjistí, proč je chtěli zabít, a také to, že se ti lidé pokusí chytit Vinnetoua. Neváhá tedy a po několika rvačkách s přesilou banditů vyrazí za svým přítelem. Toho již bandité pronásledují, ale chvíli s nimi jede Old Shatterhandův starý přítel Sam Hawkens a ten je potom Old Shatterhandovi pomůže najít. Vinnetou mezitím vyvázne díky své rychlosti a důvtipu z několika nebezpečných situací po cestě a na Medvědí řece a zabije mnoho banditů, potom ho ale zločinci ve skalách obklíčí a chystají se ho zabít. V tu chvíli ale přijíždí Old Shatterhand (nyní již bez Sama Hawkense, který jel do města, aby odradil přistěhovalce od přátelství s Čikariji a tím zkazil plány banditům) a zachrání ho. V tu chvíli jsou však obklíčeni bojovníky Čikarijů a jedou s nimi do vesnice. Tam se pokusí přemluvit náčelníka a ten se nakonec rozhodne, že počká, až se vrátí jeho syn, Hbitý panter, a ten ať vše rozhodne. Když čekají v táboře Čikarijů, řekne Vinnetou Old Shatterhandovi, že cítí, že brzy zemře. Old Shatterhand mu nechce věřit, ale slova jeho přítele ho znejistí.
Druhý den přivezou bandité v čele s padouchem Rollinsem, kteří Vinnetou pronásledovali, tělo Hbitého pantera a svedou jeho smrt na Vinnetoua. Čikarijové jim uvěří a chtějí Vinnetoua i Old Shatterhanda umučit. V poslední chvíli ale oba dva svou chytrostí zachrání Sam Hawkens, který se vrátí z města a vyděsí pověrčivé indiány ohňostrojem. Vinnetou se Samem potom jedou k Apačům, aby se přichystali na útok Čikarijů a Old Shatterhand zatím telegrafuje z města plného banditů guvernérovi do Santa Fe a prosí ho o pomoc. Když potom přijede do tábora Apačů, vše je již připraveno a boj začíná.
Přijíždí Čikarijové s bandity a po Vinnetouově výzvě, aby tuto zemi opustili, se mnoho jejich koní propadá do pasti, kterou zatím nachystal Sam Hawkens. Tím protivníky oslabí a tak bandité, kteří nemají koně, jedou po vorech na řece Rio Pecos, která teče kolem středu tábora – puebla, a Čikariové jedou z druhé strany. Po řece ale už rozlil Old Shatterhand s Apači petrolej, který nyní zapálí a tím mají bandité další ztráty. Další past je u puebla, kde Vinnetou nachystal střelný prach a pochodeň a zatímco on s Apači jede na Nuget-tsil, kde se ukryjí a počkají na posily. Oslabení protivníci je přesto naleznou a i když k nim zkusí Old Shatterhand promluvit, nastane přestřelka. Do toho přijíždí posily ze Santa Fe, které jsou ale nyní pro bandity, i když to netuší, skvělý cíl. Old Shatterhand je na to výkřikem upozorní, přitom ale vyskočí z úkrytu a zločinec Rollins po něm vystřelí. Do cesty smrtící kulky ale skočí Vinnetou a je smrtelně zraněn. Poté, co vítězí nad indiány i bandity, se Vinnetou loučí s Old Shatterhandem, pro kterého obětoval život, se svým koněm i se svým kmenem a umírá na následky svého zranění na místě, kde před lety zemřel jeho otec a sestra.
Obsazení
- Pierre Brice jako náčelník všech Apačů Vinnetou (v českém znění Stanislav Fišer)
- Lex Barker jako zálesák nazývaný Old Shatterhand (v českém znění Vladimír Ráž)
- Rik Battaglia jako velitel banditů Rollins (v českém znění Otto Lackovič)
- Carl Lange jako guvernér ze Santa Fe (v českém znění Soběslav Sejk)
- Ralf Wolter jako zálesák Sam Hawkens (v českém znění František Filipovský)
- Dušan Antonijević jako náčelník Čikarijů Bílý Buvol (v českém znění Vladimír Šmeral)
- Veljko Maričić jako zákeřný obchodník s indiánskou půdou Vermeulen (v českém znění Čestmír Řanda)
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]