Vinnycja

Vinnycja Вінниця
Ulice Soborna v centru města
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	49°14′ s. š., 28°29′ v. d.
Nadmořská výška	250 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Ukrajina Ukrajina
Oblast	Vinnycká
Rajón	Vinnycký
Administrativní dělení	3 rajóny
Vinnycja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	60,94 km²
Počet obyvatel	369 739 (2022)
Hustota zalidnění	6 067,3 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci (přes 90 %), Rusové, Bělorusové
Náboženské složení	Pravoslavné křesťanství, katolictví
Správa
Starosta	Serhiy Morhunov
Vznik	1363
Oficiální web	www.vmr.gov.ua
Telefonní předvolba	+380 432
PSČ	21000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vinnycja (ukrajinsky Вінниця [vinnyc’ja]; polsky Winnica; rusky Винница [vinnica], česky též Vinnica, Vinica či Vinice) je město na střední Ukrajině. Leží v mírně zvlněné krajině na obou březích řeky Jižní Bug, zhruba 250 km jihozápadně od Kyjeva. Vinnycja je kulturním a hospodářským centrem nejen současné Vinnycké oblasti, ale i historického regionu Podolí. Nachází se zde základna ukrajinského vojenského letectva. V roce 2022 zde žilo přibližně 370 tisíc obyvatel.^[1]

První archeologické doklady o osídlení pocházejí z neolitu, z doby bronzové, souvislé sídlo zde je doloženo jako Černjachovská kultura. Slovanská obec byla součástí Kyjevské Rusi, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1363. V roce 1565 se Vinnycja stala okresním městem Braclavského vojvodství; roku 1640 obdržela Magdeburské právo. Během kozácké éry se město stalo jedním z dějišť Chmelnického povstání. V roce 1711 město bez boje obsadil hejtman Pylyp Orlyk se svým vojskem.

Náboženství a vzdělání rozvíjeli v obci jak katolíci (klášter dominikánů, gymnázium a kolej jezuitů), tak pravoslavní křesťané i Židé.

Prudký rozvoj nastal po roce 1871 s příchodem železnice a průmyslu. Ve městě se rozvíjela metalurgie, keramický závod a pivovar se sladovnou.

Roku 1914 se Vinnycja nakrátko stala centrem Podolské gubernie, od roku 1931 je střediskem Vinnycké oblasti. Roku 1929 byla otevřena továrna na čokoládu a cukrovinky "Rošen", jež je v nové budově od britského architekta dosud v provozu.

Za druhé světové války bylo město těžce poničeno německými okupanty; během let 1941–1945 klesl počet obyvatel ze 100 000 na 27 000 a bylo zničeno na 1880 obytných budov. Deset kilometrů severně od města zřídili nacisté jeden z Hitlerových hlavních stanů s názvem Werwolf.

Po roce 1948 nastal opětovný rozvoj, zejména průmyslu.

Po začátku Putinova útoku na Ukrajinu v roce 2022 se město stalo častým terčem teroristických útoků páchaných ruskými ozbrojenci, například 14. července 2022.^[2]

Ve městě je rozvinut především elektro- a radiotechnický průmysl a slévárenství.

Město leží na významné železniční trati Kyjev – Žmerynka, která je součástí spojení Ruska a Ukrajiny se střední a jihovýchodní Evropou a zároveň spojení západní Ukrajiny s Kyjevem a východními částmi země. Městem prochází také hlavní silniční tah Lvov – Umaň.

Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy, trolejbusy a tramvaje.

Národnostní složení

Podle ukrajinského sčítání lidu z roku 2001 ve Vinnycji žilo 354 600 lidí následujících národností:^[3]

• Ukrajinci – 309 300 (87,2 %)
• Rusové – 36 100 (10,2 %)
• Židé – 1 700 (0,5 %)
• Poláci – 1 600 (0,5 %)
• Bělorusové – 1 300 (0,4 %)

• Kostel Zmrtvýchvstání Krista bývalého dominikánského kláštera, barokní z doby kolem roku 1750
• Bývalá jezuitská kolej
• tři pravoslavné chrámy, jeden evangelický a jeden baptistický kostel
• synagoga
• městské hradby
• stará věž vodárny
• Vinnycká televizní věž vysoká 350 m, jedna z nejvyšších v zemi
• Muzeum afghánské války

• Divadlo Mykuly Sadovského
• Hudebně dramatické divadlo
• Doněcká národní univerzita, ekonomicko-právní fakulta
• Lékařská univerzita
• Technická univerzita

• Nikolaj Ivanovič Pirogov (1810–1881), ruský anatom a chirurg
• Mychajlo Kocjubynskyj (1864–1913), ukrajinský spisovatel
• Matvej Petrovič Bronštejn (1906–1938), sovětský fyzik
• Volodymyr Hrojsman (* 1978), ukrajinský politik

• Birmingham (Alabama), USA
• Peterborough, Velká Británie
• Kielce, Polsko
• Rîbnița, Moldavsko

• 

  (c) Sergiy Klymenko, CC BY-SA 3.0
  Dominikánský kostel z roku 1758
• 
  Chrám svatého Mikuláše
• 
  Baptistický kostel
• 
  Lékařská fakulta univerzity
• 
  stará vodárenská věž
• 
  Hudebně dramatické divadlo
• 

  (c) Oleg Yunakov / CC BY-SA 4.0
  Radnice
• 
  Budova regionální rady
• 
  Televizní věž

• Chrám svatého Mikuláše (Vinnycja)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vinnycja na Wikimedia Commons
• Oficiální informační portál