Vintířov (zámek)
| Vintířov | |
|---|---|
 Nový zámek | |
| Účel stavby | |
Rodové sídlo a správní centrum panství | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, klasicistní |
| Architekt | Charles de Moreau |
| Výstavba | 1554–1556 |
| Přestavba | 1817–1823 |
| Stavebník | Albert Šlik |
| Další majitelé | Šlikové, Verdugové, Losyové z Losinthalu, Windischgrätzové, Lobkovicové aj. |
| Současný majitel | Růžena Lobkowiczová, Karl Ferdinand Thurn-Taxis aj. |
| Poloha | |
| Adresa | Vintířov 1, Radonice,  Česko |
| Souřadnice | 50°18′22,42″ s. š., 13°16′26,78″ v. d. |
  Vintířov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22119/5-856 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vintířov (německy Winteritz) je zámek ve stejnojmenné vesnici u Radonic v okrese Chomutov. Zámecký areál se skládá budov renesančního starého zámku, klasicistního nového zámku a hospodářského dvora, obklopených zámeckým parkem. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1] Oba zámky jsou ve špatném stavu, který je charakterizován jako poškození velkého rozsahu.[1]
Historie
Prvními panskými sídly ve Vintířově byly dvě tvrze, které vznikly již před rokem 1400. Jejich polohu ani podobu neznáme, ale jedna z nich snad stála v místech mladšího zámku, který nechal postavit hrabě Albert Šlik v letech 1544–1556. Po něm na zámku sídlil jeho syn Ondřej Šlik a vnuk Albrecht Šlik, po kterém ho zdědila vdova Kateřina z jiné větve šlikovského rodu.[2] V roce 1612 zemřel bezdětný Jáchym Šlik a panství zdědil Jindřich Matyáš Thurn. Ten o svůj majetek přišel za účast na stavovském povstání, ale Vintířov byl roku 1622 vrácen jeho manželce Zuzaně Alžbětě z Tiefenbachu, která panství obratem prodala veliteli císařského vojska Ferdinandovi z Nagarolu.[3] Od roku 1625 panství užíval a od roku 1628 také vlastnil španělský generál Vilém Verdugo, pán na Mašťově a Doupově.[3] Jeho nevlastní syn Jan Šebestián z Pöttingu panství prodal Janu Antonínu Losymu z Losinthalu v roce 1644.[4]
Stavbu nového zámku zahájil Jan Adam Losy z Losinthalu v roce 1717, ale když o tři roky později zemřel, stály z nového zámku pouze základy a tři ze čtyř křídel starého zámku byla zbořena. Dědic panství, Adam Filip Losy z Losinthalu, stavbu pozastavil a po dokončení zámku v Radonicích přesídlil tam. Když v roce 1781 zemřel bez potomků, rozpoutal se o pozůstalost dlouhý spor, na jehož konci roku 1785 připadl Vintířov Josefu Mikuláši Windischgrätzovi. V letech 1817–1823[2] Windischgrätzové realizovali dostavbu nového zámku v klasicistním slohu a zároveň obnovili i zbývající křídlo starého zámku. Ten potom sloužil správě panství.[4] Stavbu podle plánů pařížského architekta Charlese Moreaua provedli stavitelé Václav Fuhr z Kadaně a Josef Siech z Mašťova.[5] Celková cena přestavby dosáhla 300 000 zlatých.[4]
Kníže Veriand Alfréd Windischgrätz prodal roku 1868 zámek se statkem Josefu Lobkovicovi z Dolních Beřkovic, který nechal provést poslední přestavbu v novogotickém slohu a rozšířil park. Lobkovicům zámek patřil až do roku 1948, kdy přešel do vlastnictví státu.[4] Zámek potom určitou dobu využívalo ředitelství vojenských státních lesů a statků, učňovská zemědělská škola a mateřská školka.[6] V roce 1989 byl na půdě nového zámku nalezen složený renesanční oltář z kostela svatého Jana Evangelisty v Zahořanech.[3] Po roce 1989 byl zámecký areál v havarijním stavu vrácen původním majitelům: Růženě Lobkovicové, Karlu Ferdinandu Thurn-Taxisovi a dalším.[7]
Stavební podoba
Podle popisů stál starý zámek na čtvercovém půdorysu. Budovu obklopoval vodní příkop a na třech stranách ji zpevňovaly věžovité bašty (rondely). V sousedství se nacházel park s kamenným letohrádkem a třemi rybníčky, dále zelinářská zahrada, zvěřinec, bažantnice, tři vinice a obora, která navazovala na park. Při přestavbě v první čtvrtině 18. století byla tři zámecká křídla zbourána. Dochované křídlo má obdélný půdorys a polovalbovou střechu. Ve zdi jedné ze dvou nevýrazných věží je vsazena kamenná deska s erby Albrechta Šlika a jeho manželky Alžběty Ungnadové. Dvě vnitřní místnosti jsou zaklenuty valenou klenbou a ostatní jsou plochostropé.[4]
Nový zámek je obdélná patrová budova s mansardovou střechou a středovým rizalitem ukončeným trojúhelníkovým štítem. Severní rizalit je doplněn portikusem, nad kterým je balkon na čtyřech hranolových sloupech. Fasádu zámku člení obdélná okna a bosáž. Vnitřní prostory jsou plochostropé. Zdi vstupní síně člení lizény a arkádová stěna. Budovy starého a nového zámku spojovala prosklená chodba se zimní zahradou. Zejména nový zámek se nachází ve velmi špatném stavu, a dokonce se v něm zřítila část stropů.[2][4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-13]. Identifikátor záznamu 133051 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Vintířov, s. 592–595.
- ↑ a b c VALEŠ, Vladimír. Radonice, Mašťov a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 96 s. Kapitola Vintířov, s. 30.
- ↑ a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 512–514.
- ↑ KUTHAN, Jiří. Aristokratická sídla v českých zemích. 1780–1914. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2014. 711 s. ISBN 978-80-7422-332-7. S. 252.
- ↑ Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vintířov, s. 215.
- ↑ Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, rev. 2015-03-15 [cit. 2015-03-15]. Dostupné online.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 445.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vintířov na Wikimedia Commons - Vintířovský Nový zámek na Hrady.cz
- Vintířovský Starý zámek na Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Salim2, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Vintířov - starý zámek (erby na fasádě)