Vintířovský potok (přítok Chodovského potoka)
Vintířovský potok | |
---|---|
Ve Vintířově | |
Základní informace | |
Délka toku | 7,7 km |
Plocha povodí | 9,66 km² |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-13-01-1460 |
Pramen | |
západně od Vintířova 50°13′27,19″ s. š., 12°39′35,86″ v. d. 500 m n. m. | |
Ústí | |
do Chodovského potoka v Chodově 50°14′17,87″ s. š., 12°44′47,77″ v. d. 410 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Karlovarský kraj – Okres Sokolov – Vintířov, Chodov) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře, Chodovský potok | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vitnířovský potok (do roku 1945 německy Eierbach, poté český název Pulcový potok, v sedmdesátých letech 20. století se ustálil název Vintířovský potok)[1] je menší vodní tok v Krušných horách a Sokolovské pánvi v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Je pravostranným přítokem Chodovského potoka
Délka toku měří 7,7 km,[2] plocha povodí činí 9,66 km².[3]
Průběh toku
Pramenem potoka je počátek uměle vybudovaného odvodňovacího koryta pod jižními svahy Velké podkrušnohorské výsypky v Krušných horách v nadmořské výšce 500 metrů při severním okraji Sokolovské pánve. Umělé koryto potoka odvodňuje Velkou podkrušnohorskou výsypku a rovněž odvádí povrchové vody z jižních svahů této výsypky.[1] Koryto potoka se měnilo již na počátku 20. století v souvislosti s těžbou uhlí západně od Vintířova.[4] Rovněž v druhé polovině 20. století byl potok převeden, tentokrát mimo výsypkové prostory, čímž se zkrátila původní délka potoka a zmenšila plocha jeho povodí.[5]
Potok směřuje východním směrem, opouští území geomorfologického celku Krušné hory a dále již protéká územím Sokolovské pánve. Regulovaným kapacitním korytem protéká centrem Vintířova, kde krátce mění směr toku na severní.[6] Směr toku se opět mění na východní, potok přitéká do Chodova, kde se nedaleko polikliniky vlévá zprava do Chodovského potoka.
Odkazy
Reference
- ↑ a b VESELÁ, Jana. Přírodovědný a vlastivědný rozbor Chodovského regionu. Plzeň, 2016. 132 s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Ladislav Podroužek. s. 12.
- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Vintířovský potok [online]. [cit. 2018-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2018-10-24]. S. 81. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15.
- ↑ FRIESER, A. Übersichtskarte des Falkenau-Elbogen-Karlsbader Braunkohlenrevieres (doplněno k datu 1.1.1929). Praha: Hornicko-hutnické nakladatelství Prometheus, 1931.
- ↑ ROUTA, Miloš. Ekonomická náročnost sanace a rekultivace v oblasti Sokolovska. Praha, 2009. 135 s. Disertační práce. Česká zemědělská univerzita v Praze. Vedoucí práce Karel Pulkrab. s. 45, 46.
- ↑ Riziková území při extrémních přívalových srážkách – katalogový list Vintířov [online]. [cit. 2018-10-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vintířovský potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Vintířovský potok, přítok Chodovského potoka, ve Vintířově, okres Sokolov