Violka

Jak číst taxoboxViolka
alternativní popis obrázku chybí
Violka psí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmalpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleďviolkovité (Violaceae)
Rodviolka (Viola)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Violka (Viola) je rod jednoletýchvytrvalých bylin. Listy jsou řapíkaté. Květy jsou někdy rozlišeny na chasmogamické (s barevnými korunami, opylovány hmyzem) a kleistogamické (zakrnělé, zelenavé, s autogamií) nebo nejsou rozlišeny. Kališní lístky jsou štítovité, jejich přední část je čárkovitě trojúhelníkovitá, zadní část za místem přirůstání tvoří kališní přívěsek. Dolní korunní lístek vybíhá v ostruhu. Plodem je tobolka. Semena často mají masíčko, které slouží pro myrmekochorii (semena rozšiřována mravenci).

Rozšíření

Asi 450 druhů je rozšířeno po celé Zemi, v tropech jen v horách. V České republice roste ve volné přírodě asi 25–30 druhů. Opylení hmyzem nebo samoopylení, semena rozšiřována mravenci.

Systematický přehled v ČR rostoucích druhů

Sect. Viola

Jedná se v lidové mluvě o klasické „fialky“. Barva květů modrá až fialová, vzácně bílá. Postranní korunní lístky směřují šikmo dolů, kleistogamické květy se vytvářejí.

Subsect. Viola

Listy jsou jen v přízemní růžici, lodyha se nevytváří.

Subsect. Rostratae

Rostliny vytvářejí olistěnou květonosnou lodyhu. Přízemní růžice listů přítomna nebo chybí.

Subsect. Plagiostigma

Přízemní růžice listů přítomna. V současnosti je možné na území České republiky vidět jen violku bahenní, což je snadno poznatelný druh.

Subsect. Repentes

Jediný uvedený druh violka močálová už nebyl na území České republiky přes 150 let nalezen a i tehdejší údaje jsou pochybné.

Sect. Dischidium

Palisty drobné, nečleněné a nejsou podobné listům. Koruna většinou žlutá. V České republice jen 1 bez problému poznatelný druh.

Sect. Melanium

Jedná se v lidové mluvě o „macešky“. Jednoleté nebo vytrvalé byliny s velkými, často členěnými palisty. Koruna obsahuje alespoň zčásti žlutou barvu, postranní korunní lístky směřují šikmo nahoru.

Violky patří k rostlinám, které se velmi často kříží. V některých případech mohou být kříženci častější než rodiče a s rodiči se zpětně kříží, tedy vytvářejí tzv. hybridní roje. Kříží se však jen druhy v rámci jednotlivých skupin, tedy subcekcí v rámci sect. Viola, jinde sekcí.

Galerie

Literatura

  • Suda J. (2002): Viola L., In: Kubát K. (ed.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha.
  • Kirschner J. et Skalický V. (1990): Viola L. In.: Hejný S. et Slavík B. (eds.): Květena ČR, vol. 2, Academia, Praha.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Viola lactea.jpeg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Viola canina 2.jpg
Autor: b.gliwa, Licence: CC BY-SA 1.0
Viola canina flower
Viola aethnensis messanensis 2.jpg
Autor: Franz Xaver, Licence: CC BY-SA 3.0
Viola aethnensis subsp. messanensis, Veilchengewächse (Violaceae) - Italien/Italia/Italy: Kalabrien/Calabria, Prov. Reggio Calabria, Parco Nazionale dell'Aspromonte, Vallata dell'Amendolea SE Diga del Menta
Viola x hybrida 'Clear Crystals Apricot', SC, Vic., 15.9.2007.jpg
Autor: Jjron, Licence: CC BY-SA 3.0
Viola 'Clear Crystals Apricot', a hybrid cross viola (Viola x hybrida), Victoria, Australia. The flower is approximately 4cm across.
Viola reichenbachiana 001.jpg
Autor: H. Zell, Licence: CC BY-SA 3.0
Viola reichenbachiana, Violaceae, Early Dog-violet, habitus; Eßlingen, Germany.
Veilchen.jpg
Autor:

Steffen Heinz.

Caronna at de.wikipedia, Licence: CC BY-SA 3.0
Hain-Veilchen (Viola riviniana)
Viola biflora 300606.jpg
Autor: Bernd Haynold, Licence: CC BY 2.5
Viola biflora, Ridnauntal, Italy
Viola MS 3532.jpg
Autor: Marco Schmidt[1], Licence: CC BY-SA 2.5
Viola abyssinica, Mt. Cameroon