Viorica Viscopoleanuová

Viorica Viscopoleanuová
Osobní informace
Narození8. srpna 1939 (84 let)
Storožynec
StátRumunsko Rumunsko
Kariéra
Disciplínaskok daleký
Účasti na LOH3
Účasti na ME3
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlatoLOH 1968skok daleký
Mistrovství Evropy v atletice
stříbroME 1969skok daleký
Halové ME v atletice
bronzEHH 1967skok daleký
bronzEHH 1968skok daleký
zlatoHME 1970skok daleký
bronzHME 1971skok daleký

Viorica Viscopoleanuová rozená Viorica Belmegaová (* 8. srpna 1939, Storožynec, Rumunské království, dnes Černovická oblast, Ukrajina) je bývalá rumunská atletka, olympijská vítězka, halová mistryně Evropy a někdejší držitelka světového rekordu ve skoku do dálky.

Kariéra

Olympijské hry

Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1964 na olympiádě v Tokiu. Zde obsadila v kvalifikaci dělené čtvrté místo a postoupila do sedmnáctičlenného finále. V něm předvedla nejdelší pokus 635 cm ve druhé sérii, což v konečném součtu stačilo na 5. místo. Od bronzové pozice ji dělilo sedm centimetrů. Zlato získala v novém světovém rekordu 676 cm Britka Mary Randová.

O čtyři roky později na Letních olympijských hrách v Mexiku ve finále hned v první sérii skočila do vzdálenosti 682 cm, čímž o šest centimetrů vylepšila čtyři roky starý světový rekord.[1] V dalších sériích se již nezlepšila (X, 664 cm, 654 cm, 652 cm, 657 cm) a stala se olympijskou vítězkou. Ze soupeřek předvedla druhý nejlepší výsledek Britka Sheila Sherwoodová, která za výkon 668 cm brala stříbro a bronz sovětská dálkařka Taťjana Talyševová (666 cm).[2] Dne 3. září 1970 v Turíně světové maximum vylepšila Heide Rosendahlová ze Západního Německa na 684 cm.[3]

V roce 1972 na olympijských hrách v Mnichově skončila ve finále na 7. místě. Nejdelší pokusy se ji podařily ve druhé a třetí sérii, kdy shodně dolétla na 648 cm. Bronzovou medaili vybojovala výkonem 667 cm československá dálkařka Eva Šuranová.

O olympijský rekord přišla Rumunka až na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, kde zlato získala Taťána Kolpakovová skokem dlouhým 706 cm.[4]

Mistrovství Evropy

Třikrát startovala rovněž na ME v atletice. Nejlepšího výsledku dosáhla na evropském šampionátu v Athénách v roce 1969, kde získala stříbrnou medaili (645 cm). Na ME v atletice 1966 v Budapešti skončila pátá, o pět let později obsadila na evropském šampionátu v Helsinkách 6. místo.

Halové ME v atletice

Na evropských šampionátech v hale celkově vybojovala jednu zlatou a tři bronzové medaile.

EHH/HMEMísto konáníUmístěníVýkon
EHH 1966Dortmund, Západní Německo4.601 cm
EHH 1967Praha, Československo3.640 cm
EHH 1968Madrid, Španělsko3.623 cm
HME 1970Vídeň, Rakousko1.656 cm
HME 1971Sofie, Bulharsko3.653 cm
HME 1972Grenoble, Francie8.601 cm
HME 1973Rotterdam, Nizozemsko6.604 cm
HME 1974Göteborg, Švédsko5.632 cm

Osobní rekordy

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of Poland (1928–1980).svg
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from 1928 to 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Poland (1927–1980).svg
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from 1928 to 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Romania (1965-1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Viorica Viscopoleanu.jpg
Viorica Viscopoleanu
Flag of Hungary (1946-1949, 1956-1957).svg
Flag of Hungary from mid/late 1946 to 20 August 1949 and from 12 November 1956 to 23 May 1957.