Virus Marburg
 Virus Marburg | |
|---|---|
 Virus Marburg | |
| Baltimorova klasifikace virů | |
| Skupina | V (ssRNA viry s negativní polaritou) |
| Vědecká klasifikace | |
| Realm | Riboviria |
| Říše | Orthornavirae |
| Kmen | Negarnaviricota |
| Podkmen | Haploviricotina |
| Třída | Monjiviricetes |
| Řád | Mononegavirales |
| Čeleď | Filoviridae |
| Rod | Marburgvirus |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Virus Marburg (nazýván také marburský virus) je RNA virus patřící do skupiny tzv. filovirů.
Historie
Virus byl objeven v Německu v roce 1967; tehdy se jím ve městě Marburg nakazilo 25 laboratorních pracovníků, dalších 6 lidí včetně lékařů a patologa se nakazilo od nemocných lidí. Sedm nakažených zemřelo. Původ nákazy pocházel od opic dovezených na pokusy z africké Ugandy.[1][pozn. 1]
Při epidemii v Kongu v letech 1998–2000 zemřelo 83 % nakažených pacientů.[1] V roce 2000 zemřelo v Ugandě 140 ze 354 nakažených lidí.[1] Jedna z největších nákaz tímto virem propukla v letech 2004 a 2005 v Africe; tato epidemie zasáhla jih Afriky, Kongo a Angolu. Z 399 nakažených osob jich tehdy zahynulo 355.[pozn. 2]
V roce 2008 se tímto virem nakazila Nizozemka během dovolené v Ugandě, kde navštívila jeskyně obývané netopýry. Žena následně viru podlehla po selhání jater a silném krvácení.
V období studené války Sovětský Svaz v programu MARV zkoumal a testoval jeho potenciál jako biologické zbraně.
Klinické příznaky a léčba
Virus se šíří tělesnými tekutinami, včetně krve, výkalů, slin a zvratků. Stejně jako ebola způsobuje krvácivé (hemorhagické) horečky. Dalšími příznaky je průjem, zvracení a silné krvácení z tělesných otvorů. Nakažené oběti obvykle umírají do týdne.
Na Marburg podobně jako na ebolu neexistuje účinný lék ani preventivní očkování. Šance na přežití zvyšuje včasná odborná pomoc (rehydratace). Je nebezpečnější než ebola, mortalita dosahuje 87 %. Původ viru není znám.[pozn. 3] Vědci však zjistili, že se nachází u některých druhů kaloňů a netopýrů, kterým ale nezpůsobuje žádné zdravotní komplikace; jsou tedy pouhými přenašeči nemoci.[1]
Virus Marburg se vyskytuje v Ugandě, Angole a Rovníkové Guineji.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Druhem, s nímž pracovali pracovníci marburské laboratoře, byl kočkodan obecný. Cílem pokusů byla příprava vakcíny proti dětské obrně.[1]
- ↑ Tři čtvrtiny angolských obětí byli děti, včetně kojenců.[1]
- ↑ Podle výsledků amerických a gabonských vědců z roku 2007 je zdrojem viru kaloň egyptský.[1]
Reference
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Virus Marburg na Wikimedia Commons
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
This negative stained transmission electron micrograph (TEM) depicts a number of filamentous Marburg virions, which had been cultured on Vero cell cultures, and purified on sucrose, rate-zonal gradients. Note the virus’s morphologic appearance with its characteristic “Shepherd’s Crook” shape; Magnified approximately 100,000x. Marburg hemorrhagic fever is a rare, severe type of hemorrhagic fever which affects both humans and non-human primates. Caused by a genetically unique zoonotic (that is, animal-borne) RNA virus of the filovirus family, its recognition led to the creation of this virus family. The four species of Ebola virus are the only other known members of the filovirus family. Marburg virus was first recognized in 1967, when outbreaks of hemorrhagic fever occurred simultaneously in laboratories in Marburg and Frankfurt, Germany and in Belgrade, Yugoslavia (now Serbia).
Star of life, blue version. Represents the Rod of Asclepius, with a snake around it, on a 6-branch star shaped as the cross of 3 thick 3:1 rectangles.
Design:
The logo is basically unicolor, most often a slate or medium blue, but this design uses a slightly lighter shade of blue for the outer outline of the cross, and the outlines of the rod and of the snake. The background is transparent (but the star includes a small inner plain white outline). This makes this image usable and visible on any background, including blue. The light shade of color for the outlines makes the form more visible at smaller resolutions, so that the image can easily be used as an icon.
This SVG file was manually created to specify alignments, to use only integers at the core 192x192 size, to get smooth curves on connection points (without any angle), to make a perfect logo centered in a exact square, to use a more precise geometry for the star and to use slate blue color with slightly lighter outlines on the cross, the rod and snake.
Finally, the SVG file is clean and contains no unnecessary XML elements or attributes, CSS styles or transforms that are usually added silently by common SVG editors (like Sodipodi or Inkscape) and that just pollute the final document, so it just needs the core SVG elements for the rendering. This is why its file size is so small.