Visegrádská skupina

Visegrádská skupina
Logo V4
(c) Gov.pl, CC BY 3.0 pl představitelé zemí V4 na summitu v Budapešti roku 2021
Státy Visegrádské skupiny      Ostatní Členské státy Evropské unie
Zkratka	V4
Vznik	15. února 1991
Členové	Česko Česko Maďarsko Maďarsko Polsko Polsko Slovensko Slovensko
Předsednictví	Česko červenec 2023 – červenec 2024
Oficiální web	www.visegradgroup.eu/cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Visegrádská skupina [višegrádská] (také nazývaná Visegrádská čtyřka nebo V4) je aliance čtyř států střední Evropy: Česka, Maďarska, Polska, Slovenska.

Historie

Aliance států V4 je inspirována setkáním tří králů v maďarském městě Visegrád v roce 1335. Uherský král Karel I. Robert, český král Jan Lucemburský a polský král Kazimír III. Veliký se zde dohodli na těsné spolupráci v politických či obchodních otázkách a na věčném přátelství. Tímto krokem inspirovali o 656 let později k založení další úspěšné středoevropské iniciativy.

Novodobá Visegrádská trojka vznikla 15. února 1991 (deset dní před zánikem Varšavské smlouvy) na setkání maďarského premiéra Józsefa Antalla, prezidenta ČSFR Václava Havla a polského prezidenta Lecha Wałęsy ve Visegrádu. Na tomto setkání politici podepsali deklaraci blízké spolupráce tří středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci. Po zhroucení komunistického režimu byla kooperace mezi zeměmi důležitá pro jejich přechod od totalitárního systému ke svobodné, pluralitní a demokratické společnosti. Společně země Visegrádu usilovaly o zánik RVHP a Varšavské smlouvy^[1].

Po rozdělení ČSFR se označení aliance změnilo ve Visegrádskou čtyřku (V4), jelikož členství se převedlo na oba nástupnické státy Česko i Slovensko.

Po roce 1992 spolupráce v rámci Visegrádské skupiny ustala, obnovena byla v říjnu 1998.^[1]

V roce 1999 vstoupily tři z těchto zemí – Česko, Maďarsko a Polsko – do NATO, Slovensko je následovalo roku 2004. Po přijetí všech čtyř zemí do Evropské unie dne 1. května 2004 ještě více vzrostly zahraničně-politické aktivity tohoto spolku a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu střední Evropy. Spolupráce s Rakouskem a Slovinskem probíhá v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+.^[2]

Vztahy uvnitř skupiny ochladly po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022, kdy se uvnitř skupiny začala výrazně lišit reakce jednotlivých států na válku. Zatímco Česko, Polsko a do konce roku 2023 i Slovensko podporovalo Ukrajinu, Maďarsko (a po změně vlády na konci roku 2023 i Slovensko) zaujalo jiný postoj. V důsledku této krize uvnitř skupiny došlo k omezení organizace setkání jednotlivých státních představitelů a začaly se objevovat (zejména z české a polské strany) úvah o zrušení skupiny či minimálně o jejím utlumení.^[3][4] Někteří analytici začali v roce 2024 o skupině hovořit jako o formátu V 2+2.^[5]

Členové

	Česko	Maďarsko	Polsko	Slovensko
Vlajka
Státní znak
Hlavní město	Praha	Budapešť	Varšava	Bratislava
Rozloha	78 866 km²	93 036 km²	312 679 km²	49 036 km²
Počet obyvatel	přibližně 10,8 milionu[6]	přibližně 9,60 milionu[7]	přibližně 38,4 milionu[8]	přibližně 5,45 milionu[9]
HDI	0.891 (velmi vysoký)	0.845 (velmi vysoký)	0.872 (velmi vysoký)	0.857 (velmi vysoký)
Prezident	Petr Pavel	Tamás Sulyok	Andrzej Duda	Zuzana Čaputová
Předseda vlády	Petr Fiala	Viktor Orbán	Donald Tusk	Robert Fico
Měna	koruna česká (CZK)	maďarský forint (HUF)	polský złoty (PLN)	euro (EUR)
HDP na obyvatele	38 622 USD	26 455 USD	25 799 USD	29 105 USD

Mezinárodní visegrádský fond

Mezinárodní visegrádský fond, anglicky International Visegrád Fund (IVF), byl založen dne 9. června 2000^[10] ve Štiříně v Česku, sídlo má však v Bratislavě. Jeho posláním je podpora rozvoje užší spolupráce a posilování vzájemných vazeb mezi těmito státy V4. Fond finančně podporuje projekty v následujících oblastech – kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměny mládeže, rozvoj turismu a přeshraniční spolupráce.

Rozpočet fondu je tvořen stejně vysokými příspěvky všech čtyř členských zemí a vykazuje dlouhodobě rostoucí přebytek. Státy přispěly dohromady celkem v roce 2006 3,2 milionu eur (800 tisíc eur každý člen), v letech 2007 a 2008 5 miliony eur (1,25 milionu eur každý člen), v letech 2009, 2010 a 2011 6 milionů eur (1,5 milionu eur každý člen), a v roce 2012 7 milionů eur (1,75 milionu eur každý člen). Hospodaření fondu je v přehledných tabulkách zveřejněno na oficiálních stránkách fondu.^[11]

Visegrádská bojová skupina

Dne 4. května 2012 se zástupci ministerstev obrany členských států Visegrádské skupiny v Litoměřicích dohodli na sestavení společného bojového uskupení armád. Visegrádskou bojovou skupinu vede Polsko a celkový počet vojáků překročil 3700. Skupina byla v bojové pohotovosti v první polovině roku 2016, pak v druhé polovině roku 2019.^[12][13]

Jako odpověď na vojenský zásah Ruska na Ukrajině v roce 2014 byla podepsána 14. března 2014 smlouva o spojeném vojenském uskupení uvnitř Evropské unie. Dohoda zahrnuje společná vojenská cvičení, koordinované zajišťování obrany a společný vývoj obrany v těchto čtyřech evropských státech.^[14]

Předsednictví

Předsednictví Visegrádské skupiny je vždy na 1 rok a předává se o půlnoci ze 30. června na 1. července.

Návrhy na rozšíření

Na podzim 2013 se tehdejší český prezident Miloš Zeman vyslovil pro přizvání Rakouska a Slovinska do Visegrádské skupiny a v dubnu tyto země při návštěvě v Lublani přizval ke společným schůzkám. Poznamenal přitom, že některé členské státy Visegrádu se stavěly proti pevnému rozšíření o tyto dvě země.^[15]

V září 2016 přišel Miloš Zeman s rakouskými Svobodnými s plánem na pevné rozšíření skupiny o Rakousko. Svobodní ve skupině viděli v rámci Unie protipól k politice Angely Merkelové a posílení pozice Rakouska a střední Evropy a také možnost reformovat Unii v budoucnu. Premiér České republiky Bohuslav Sobotka ale nápad odmítl s tím, že společným zájmem skupiny V4 je silná a jednotná Unie. V říjnu plán odmítli rakouští poslanci.^[16]

Fotogalerie

• Setkání prezidentů V4
• 
  Vpředu: Aleksander Kwaśniewski a Ferenc Mádl, vzadu: Rudolf Schuster a Václav Klaus (Budapešť 2003)
• 
  Zleva: Václav Klaus, Ivan Gašparovič, Lech Kaczyński, László Sólyom (Sopoty 2009)

• Setkání premiérů V4
• 
  Zleva: Robert Fico, Jan Fischer, Donald Tusk, Gordon Bajnai (Krakov 2009)
• 
  Zleva: Robert Fico, Beata Szydłová, Bohuslav Sobotka, Viktor Orbán (Praha 2015)

Odkazy

Reference

Literatura

• KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 

Související články

• Střední Evropa
• Dějiny Česka
• Dějiny Maďarska
• Dějiny Polska
• Dějiny Slovenska
• Iniciativa Trojmoří
• Středoevropská obranná spolupráce
• Bukurešťská devítka
• Středoevropská pětka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Visegrádská skupina na Wikimedia Commons
• (anglicky) (česky) (maďarsky) (polsky) (slovensky) Visegrad Group
• (anglicky) (česky) (maďarsky) (polsky) (slovensky) Visegrad Internet Magazine
• (anglicky) International Visegrad Fund (IVF)