Visegrádská skupina

Visegrádská skupina
Logo V4
Logo V4
představitelé zemí V4 na summitu v Budapešti roku 2021
     Státy Visegrádské skupiny      Ostatní Členské státy Evropské unie
     Státy Visegrádské skupiny
ZkratkaV4
Vznik15. února 1991
Členové
PředsednictvíČesko červenec 2023 – červenec 2024
Oficiální webwww.visegradgroup.eu/cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Visegrádská skupina (výslovnost: [višegrádská], také nazývaná Visegrádská čtyřka nebo V4) je aliance čtyř států střední Evropy: Česka, Maďarska, Polska, Slovenska.

Historie

Aliance států V4 je inspirována setkáním tří králů v maďarském městě Visegrád v roce 1335. Uherský král Karel I. Robert, český král Jan Lucemburský a polský král Kazimír III. Veliký se zde dohodli na těsné spolupráci v politických či obchodních otázkách a na věčném přátelství. Tímto krokem inspirovali o 656 let později k založení další úspěšné středoevropské iniciativy.

Založení Visegrádské skupiny, 1991

Novodobá Visegrádská trojka vznikla 15. února 1991 (deset dní před zánikem Varšavské smlouvy) na setkání maďarského premiéra Józsefa Antalla, prezidenta ČSFR Václava Havla a polského prezidenta Lecha Wałęsy ve Visegrádu. Na tomto setkání politici podepsali deklaraci blízké spolupráce tří středoevropských zemí na jejich cestě k evropské integraci. Po zhroucení komunistického režimu byla kooperace mezi zeměmi důležitá pro jejich přechod od totalitárního systému ke svobodné, pluralitní a demokratické společnosti. Společně země Visegrádu usilovaly o zánik RVHP a Varšavské smlouvy[1].

Po rozdělení ČSFR se označení aliance změnilo ve Visegrádskou čtyřku (V4), jelikož členství se převedlo na oba nástupnické státy Česko i Slovensko.

Po roce 1992 spolupráce v rámci Visegrádské skupiny ustala, obnovena byla v říjnu 1998.[1]

V roce 1999 vstoupily tři z těchto zemí – Česko, Maďarsko a Polsko – do NATO, Slovensko je následovalo roku 2004. Po přijetí všech čtyř zemí do Evropské unie dne 1. května 2004 ještě více vzrostly zahraničně-politické aktivity tohoto spolku a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu střední Evropy. Spolupráce s Rakouskem a Slovinskem probíhá v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+.[2]

Vztahy uvnitř skupiny ochladly po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022, kdy se uvnitř skupiny začala výrazně lišit reakce jednotlivých států na válku. Zatímco Česko, Polsko a do konce roku 2023 i Slovensko podporovalo Ukrajinu, Maďarsko (a po změně vlády na konci roku 2023 i Slovensko) zaujalo jiný postoj. V důsledku této krize uvnitř skupiny došlo k omezení organizace setkání jednotlivých státních představitelů a začaly se objevovat (zejména z české a polské strany) úvahy o zrušení skupiny či minimálně o jejím utlumení.[3][4] Někteří analytici začali v roce 2024 o skupině hovořit jako o formátu V 2+2.[5]

Členové

ČeskoMaďarskoPolskoSlovensko
Vlajka
Státní znak
Hlavní městoPrahaBudapešťVaršavaBratislava
Rozloha78 866 km²93 036 km²312 679 km²49 036 km²
Počet obyvatelpřibližně 10,9 milionu[6]přibližně 9,60 milionu[7]přibližně 38,4 milionu[8]přibližně 5,45 milionu[9]
HDI0.891 (velmi vysoký)0.845 (velmi vysoký)0.872 (velmi vysoký)0.857 (velmi vysoký)
PrezidentPetr PavelTamás SulyokAndrzej DudaPeter Pellegrini
Předseda vládyPetr FialaViktor OrbánDonald TuskRobert Fico
Měnakoruna česká (CZK)maďarský forint (HUF)polský złoty (PLN)euro (EUR)
HDP na obyvatele38 622 USD26 455 USD25 799 USD29 105 USD

Mezinárodní visegrádský fond

Sídlo Mezinárodního visegrádského fondu v Bratislavě

Mezinárodní visegrádský fond, anglicky International Visegrád Fund (IVF), byl založen dne 9. června 2000[10] ve Štiříně v Česku, sídlo má však v Bratislavě. Jeho posláním je podpora rozvoje užší spolupráce a posilování vzájemných vazeb mezi těmito státy V4. Fond finančně podporuje projekty v následujících oblastech – kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměny mládeže, rozvoj turismu a přeshraniční spolupráce.

Rozpočet fondu je tvořen stejně vysokými příspěvky všech čtyř členských zemí a vykazuje dlouhodobě rostoucí přebytek. Státy přispěly dohromady celkem v roce 2006 3,2 milionu eur (800 tisíc eur každý člen), v letech 2007 a 2008 5 miliony eur (1,25 milionu eur každý člen), v letech 2009, 2010 a 2011 6 milionů eur (1,5 milionu eur každý člen), a v roce 2012 7 milionů eur (1,75 milionu eur každý člen). Hospodaření fondu je v přehledných tabulkách zveřejněno na oficiálních stránkách fondu.[11]

Visegrádská bojová skupina

Podrobnější informace naleznete v článku Obranná spolupráce Visegrádské skupiny.

Dne 4. května 2012 se zástupci ministerstev obrany členských států Visegrádské skupiny v Litoměřicích dohodli na sestavení společného bojového uskupení armád. Visegrádskou bojovou skupinu vede Polsko a celkový počet vojáků překročil 3700. Skupina byla v bojové pohotovosti v první polovině roku 2016, pak v druhé polovině roku 2019.[12][13]

Jako odpověď na vojenský zásah Ruska na Ukrajině v roce 2014 byla podepsána 14. března 2014 smlouva o spojeném vojenském uskupení uvnitř Evropské unie. Dohoda zahrnuje společná vojenská cvičení, koordinované zajišťování obrany a společný vývoj obrany v těchto čtyřech evropských státech.[14]

Předsednictví

Předsednictví Visegrádské skupiny je vždy na 1 rok a předává se o půlnoci ze 30. června na 1. července.

Návrhy na rozšíření

Na podzim 2013 se tehdejší český prezident Miloš Zeman vyslovil pro přizvání Rakouska a Slovinska do Visegrádské skupiny a v dubnu tyto země při návštěvě v Lublani přizval ke společným schůzkám. Poznamenal přitom, že některé členské státy Visegrádu se stavěly proti pevnému rozšíření o tyto dvě země.[15]

V září 2016 přišel Miloš Zeman s rakouskými Svobodnými s plánem na pevné rozšíření skupiny o Rakousko. Svobodní ve skupině viděli v rámci Unie protipól k politice Angely Merkelové a posílení pozice Rakouska a střední Evropy a také možnost reformovat Unii v budoucnu. Premiér České republiky Bohuslav Sobotka ale nápad odmítl s tím, že společným zájmem skupiny V4 je silná a jednotná Unie. V říjnu plán odmítli rakouští poslanci.[16]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 12. Evropská unie, s. 391. 
  2. ↑ Visegrad group – Historie V4
  3. ↑ KOPECKÝ, Josef. Kvůli ruské agresi na Ukrajině se pohádali premiéři zemí V4 i po jednání. iDNES.cz [online]. 2024-02-27 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ Toxický Visegrád. Osudová schůzka v Praze rozhodne, co s ním dál - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ „V4 žije, nejde ale o vřelé spojenectví.“ Co prozradil summit lídrů - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  7. ↑ Hungarian Central Statistical Office. Dostupné online.
  8. ↑ Dostupné online.
  9. ↑ Počet obyvateľov podľa pohlavia v SR k 1. 1. 2021. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky. Dostupné online. [cit. 2021-12-21].
  10. ↑ Basic Facts. visegradfund.org [online]. [cit. 2013-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-31. 
  11. ↑ Budget. visegradfund.org [online]. [cit. 2012-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-07. 
  12. ↑ Ministři obrany Visegrádské čtyřky schválili vznik společného bojového uskupení [online]. Ministerstvo zahraničí České republiky, 09.05.2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-25. 
  13. ↑ Visegrád chce nabídnout unii za čtyři roky vlastní bojovou skupinu. Zprávy E15.cz [online]. [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ http://www.nasdaq.com/article/visegrad-four-countries-sign-military-pact-20140314-00126#ixzz2vyWG79ep
  15. ↑ pet. Do jednání Visegrádu se zapojí i Slovinsko a Rakousko. ČT24.cz [online]. 2014-04-03 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. 
  16. ↑ ket. Žádná V5. Rakušané odmítli plán, který se líbil Zemanovi a rakouským Svobodným. ČT24.cz [online]. 2016-10-13 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. 

Literatura

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Coat of Arms of Slovakia.svg
Státní znak Slovenska
Coat of arms of Slovakia.svg
Státní znak Slovenska
Premier Mateusz Morawiecki spotkał się z liderami V4 w Budapeszt (2021.11.23) 1.jpg
(c) Gov.pl, CC BY 3.0 pl
The Prime Minister. head of the Polish government met with the leaders of the Visegrad Group (V4) countries in Budapest.
Presidents of Visegrad Group 2009.jpg
Autor: Chancellery of the President of the Republic of Poland, Licence: GFDL 1.2
Grupa Wyszehradzka. Prezydent Czech Vaclav Klaus, Prezydent Słowacji Ivan Gasparovic, Prezydent RP Lech Kaczyński, Prezydent Węgier Laszlo Solyom.
Bajnai with the leaders of v4.JPG
Autor: Szerek, Licence: CC BY-SA 3.0
The leaders of V4 in Krakow
Foundation of the Visegrád Group.tiff
Autor: Péter Antall, Licence: CC BY-SA 3.0
The first meeting of the Visegrád Group in February 1991: Václav Havel, József Antall and Lech Wałęsa. The photo was taken by Péter Antall.
Herb Polski.svg
Simplified image of arms of Poland; the official arms can be seen at: Coat of arms of Poland-official.png
V4 Prague 2015-12-03 - Viktor Orbán (4).jpg
V4 Summit + South Korea in Prague on 3 December 2015