Visual kei

Visual kei
Původ ve stylechRůzné (především Rock, Heavy metal, Punk a Pop)
Kulturní pozadíJaponsko
Typické nástrojeElektrická kytara - Baskytara - Bicí - Klávesy
Všeobecná popularitaPřevážně japonská hudební scéna; něco málo světově
Podstyly
Angura kei • Elegothic kei • Eroguro kei • Irjō kei • Koteosa kei • Kotevi kei • Kurafu kei • Kurofuku kei • Lolita-visual kei • Nagoja kei • Nomuro kei • Ošare kei • Softvi kei • Toroteru kei
Fanoušci Visual kei skupiny Phantasmagoria na Harajuku street v Tokiu.

Visual kei (japonsky ヴィジュアル系, vidžuaru kei), též visual style či visual system, zkráceně pak VK, je hnutí mezi japonskými hudebníky, jehož estetickou stránku charakterizují složité oděvy a výrazné účesy, případně líčení.[1] Pro visual kei je typický, avšak ne vyžadovaný, androgynní vzhled, čímž vykazuje jistou podobnost s glam rockem.

Mezi významné osobnosti visual-kei scény se řadí například hudebník a módní návrhář Mana, hudebník Kaya, nebo hudební skupiny Versailles, the GazettE a dir en grey.

Některými zdroji je visual kei považován za hudební žánr[2] a jeho zvuk je nejčastěji přirovnáván ke glam rocku, punk rocku a heavy metalu.[3] Samotnými osobnostmi visual-kei scény je však považován za estetický směr zakládající na svobodě vizuálního projevu, spíše než za hudební žánr.[4][5][6]

Historie

Visual kei se objevil zhruba v polovině 80. let 20. století a za jeho průkopníky jsou označovány skupiny jako X Japan, D'erlanger, Buck-Tick či Color. Název Visual kei pak vychází ze sloganu Psychedelic violence crime of visual shock, jež měla na svém albu Blue Blood skupina X Japan.

V roce 1986 pak Dynamite Tommy, zpěvák skupiny Color, založil nezávislé hudební vydavatelství s názvem Free-Will, které se tak stalo hlavním rozšiřovatelem visual kei hudby do ostatních zemí mimo Japonsko.

V roce 1992 se X Japan pokusili proniknout i na evropský a americký hudební trh, ale skutečnou popularitu, začali ve světě visual kei skupiny slavit až za dalších 8 let. V polovině 90. let se začal visual kei v Japonsku obrovsky rozmáhat a prodejnost alb skupin hrajících tento žánr dosahovala rekordních počtů. Nejproslulejší skupiny z toho období, které stojí za zmínku, jsou X Japan, Glay a Luna Sea. Mezi další, které slavily ohlas, ačkoli z komerčního hlediska už na tom tak dobře nebyly, jsou např. Kuroyume, Malice Mizer či Penicillin. S nástupem roku 1999 popularita visual kei začala opadat. X Japan se rozpadli a v roce 2000 se rozhodla svou činnost ukončit i Luna Sea.

V roce 2007 VK žánr znovu obživl, když Luna Sea odehrála jednorázový koncert a opět fungující X Japan vydali nový singl a vyrazili na světové turné. Díky těmto událost začali visual kei skupiny opět slavit úspěch mezi posluchači a některá media začala nově vzniklé skupiny označovat jako neo-visual kei ačkoli se ony samy stále označovali jako staré dobré VK.

Mezi úspěšné a relativně nově vzniklé visual kei skupiny patří např. Versailles -Philharmonic Quintet-, Nightmare nebo The Gazette.

Popularita

Visual kei byl populární jak mezi nezávislými undergroundovými projekty, tak i mezi slavnými hudebníky hlavního proudu. Ze západních stylů ho pak ovlivnily žánry jako jsou glam rock, gothic rock a kyberpunk. Nicméně každá visual kei skupina tvoří svůj vlastní unikátní styl a inspiruje se zcela jinde, proto může mít jedna blíže punku či heavy metalu, zatímco jiná bude hrát hudbu podobnou elektronice nebo i popu.

Mezi japonské časopisy zaměřené na visual kei tematiku patří např. Arena 37 °C, Cure, Fool's Mate nebo Shoxx.

Subžánry

  • Angura kei
  • Elegothic kei (též Elegant gothic kei)
  • Eroguro kei
  • Irjō kei
  • Koteosa kei
  • Kotevi kei (též Kote kei)
  • Kurafu kei
  • Kurofuku kei
  • Lolita-visual kei (též Lolivi kei)
  • Nagoja kei
  • Nomuro kei
  • Ošare kei
  • Softvi kei (též Soft-visual kei)
  • Toroteru kei

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Visual kei na anglické Wikipedii.

  1. Visual Kei 101 – Segment 1: the GazettE [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-21. (anglicky) 
  2. HEINRICH, Sally. Key into Japan. [s.l.]: [s.n.], 2006. ISBN 1-86366-772-5. S. 80. 
  3. REESMAN, Bryan. Kabuki Rock [online]. 2006-11-30 [cit. 2021-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. (anglicky) 
  4. ROBSON, Daniel. Interview with YOSHIKI in Brazil [online]. 2011-11-20 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (japonsky) 
  5. Interview with Angelo [online]. 2008-11-24 [cit. 2021-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-13. (anglicky) 
  6. Interview with MUCC at RTOC [online]. 2008-07-25 [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Visual kei 1.jpg
Autor: Jacob Ehnmark from Tokyo, Japan, Licence: CC BY 2.0
Business as usual in Tokyo: The Jingūbashi (Jingū bridge) which passes over the Yamanote Line south of Harajuku Station, Tokyo, at the Meiji Shrine gate is a famous gathering place for cosplayers. Pictured, a group of people dressed as visual kei style musicians in 2006