Vitějovice

Vitějovice
	Pohled od Zlatého potoka
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Prachatice
Obec s rozšířenou působností	Prachatice; (správní obvod)
Okres	Prachatice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°2′47″ s. š., 14°4′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	515 (2022)
Rozloha	11,81 km²
Katastrální území	Vitějovice
Nadmořská výška	509 m n. m.
PSČ	384 27
Počet domů	218 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Vitějovice 32; 384 27 Vitějovice ; obecvitejovice@seznam.cz
Starostka	Ing. Lenka Tůmová
	Oficiální web: www.vitejovice.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vitějovice
Další údaje
Kód obce	550655
Kód části obce	182672
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vitějovice se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský, zhruba 6,5 km severovýchodně od Prachatic. Obcí protéká Zlatý potok. Žije zde 515^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1283.

Zřícenina hradu Vitějovice (známého také jako Osule) ze druhé poloviny 13. století^[4]
Kostel svaté Markéty z roku 1743^[5]
Tvrziště zaniklého panského sídla ve vesnici na místě usedlosti čp. 2
Boží muka
Pomník pěti armád (původní a „Stopařka“)
Pivovar
Vodní Bürgerův mlýn
Základní škola
Lidová architektura (památkově chráněny jsou usedlosti čp. 2, 5, 6, 8, 14, 18, 30, 63 a 64)
Slovanské mohyly
Přírodní památka U Piláta – bukový les na suťovém podkladu

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Vitějovice, s. 597. Dále jen Durdík 2002.
↑ Toulavá kamera 1, str. 21, ISBN 80-7316-228-8