Vitějovice (hrad)

Vitějovice
Zřícenina hradu
Zřícenina hradu
Základní informace
Slohgotický
Výstavba2. polovina 13. století
Zánikpřed polovinou 14. století
StavebníkPřemysl Otakar II.
Poloha
Adresavrch Osule, Vitějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Vitějovice
Vitějovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky18341/3-3841 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitějovice (též Osule) je zřícenina nedostavěného hradu u stejnojmenné vesniceokrese Prachatice. Hrad stál západně od vesnice na vrchu Osule v nadmořské výšce 640 m. Dochovaly se z něj fragmenty dvou věží a zdí dalších budov, které jsou od roku 1963 chráněny jako kulturní památka.[1] Jméno Osule se v písemných pramenech objevilo až v roce 1379, tedy v době po zániku hradu.[2]

Historie

Zakladatelem hradu byl pravděpodobně král Přemysl Otakar II., ale po jeho smrti byla stavba zastavena, a snad také v roce 1276 pobořena. V roce 1283 Vitějovice získal Jan z Michalovic.[2] Z roku 1298 je potom známý Bruno z Vitějovic a z roku 1312 bratři Přibík, Racek a Vernéř, kteří v roce 1317 zdejší panství vyměnili s Bavorem ze Strakonic za hrad Pořešín.[3] Je však možné, že tito sídlili na téměř zcela zaniklém opevněném sídle jižně od vitějovického kostela (v místě usedlosti čp. 2), které je zachyceno na mapě z roku 1837.[4] Vitějovice po výměně ztratily svůj význam a byly opuštěny. Nejpozději po roce 1344, kdy panství připadlo Rožmberkům, byly vystavěné části hradu z obav před zneužitím zbořeny.[2]

Stavební podoba

Staveniště hradu bylo obdélné. Na severní vstupní straně stál okrouhlý bergfrit, za kterým bylo menší nádvoří beze stop zástavby. Za ním se na jižní straně nacházelo obdélné nádvoří obestavěné ze všech stran palácovými křídly. Vstupovalo se do něj průjezdem ve středu severního křídla. Na jižní straně předstupoval před vnější zeď jižního palácového křídla druhý okrouhlý bergfrit.[2]

Přístup

Zřícenina hradu je volně přístupná po odbočce z modře značené turistické trasy z Vitějovic do Husince.[5]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-17]. Identifikátor záznamu 129046 : Hrad Osule, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Vitějovice, s. 597. Dále jen Durdík 2002. 
  3. TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Vitějovice, s. 209. 
  4. Durdík 2002, str. 598
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2015-11-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Vitějovice, s. 134–137. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Písecko. Svazek VII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 295 s. Kapitola Vitějice hrad, s. 104–105. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic