Vitalij Masol

Vitalij Masol
(c) Arhivarius na projektu Wikipedie v jazyce ruština, CC BY-SA 3.0 Vitalij Masol (25. září 2009)
3. předseda vlády Ukrajiny
Ve funkci: 16. června 1994 – 6. března 1995
Prezident	Leonid Kučma
Předchůdce	Juchym Zvjahilskyj (zastupující)
Nástupce	Jevhen Marčuk
Stranická příslušnost
Členství	Komunistická strana Ukrajiny Komunistická strana Sovětského svazu
Narození	14. listopadu 1928 Olyšivka
Úmrtí	21. září 2018 (ve věku 89 let) Kyjev
Místo pohřbení	Bajkovův hřbitov
Alma mater	Kyjevská vysoká škola polytechnická
Profese	politik
Ocenění	Leninův řád Řád za zásluhy 3. třídy Řád za zásluhy 1. třídy Řád rudého praporu práce Řád Říjnové revoluce … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Vitaliy Masol
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitalij Andrijovyč Masol (ukrajinsky: Віталій Андрійович Масол, 14. listopadu 1928, Olyšivka - 21. září 2018, Kyjev) byl sovětský a ukrajinský politik, který sloužil jako vůdce Ukrajiny ve dvou obdobích. V letech 1987 až 1990 byl předsedou Rady ministrů (premiérem) Ukrajinské sovětské socialistické republiky a od 16. června 1994 do 6. března 1995 byl premiérem nezávislé Ukrajiny, ač zůstal komunistou i po roce 1990.

V roce 1951 promoval na Kyjevském polytechnickém institutu (dnes Národní technická univerzita Ukrajiny), získal titul strojního inženýra. Pracoval pak jako inženýr strojní továrny v Kramatorsku, od roku 1963 byl jejím ředitelem. V roce 1971 mu byl na Ústředním institutu pro techniku a strojírenství v Moskvě udělen titul doktora technických věd, když obhájil práci o únavové pevnosti uhlíkové oceli používané k výrobě lodních šroubů v kramatorském závodě.

Od roku 1956 byl členem Komunistické strany Ukrajiny. V roce 1972 se stal místopředsedou státního plánovacího výboru ("Deržplanu"). Šlo o velmi rychlý a náhlý mocenský postup, obešel obvyklý mezistupeň oblastního administrativního a stranického vedení, patrně v důsledku osobní přízně vůdce ukrajinských komunistů Volodymyra Ščerbyckého. Masol se roku 1979 stal předsedou výboru a zároveň zástupcem předsedy ukrajinské Rady ministrů (vlády). V roce 1986 se stal členem komise pověřené dekontaminací po černobylské katastrofě. Roku 1987 se dostal čela vlády jako "ukrajinský muž perestrojky", ačkoli bylo známo, že perestrojku odmítal, stejně jako Šerbycký. V roce 1988 se stal členem politbyra (nejužšího vedení) Komunistické strany Ukrajiny a roku 1989 členem ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Zůstal ve funkci premiéra do 17. října 1990, kdy byl pod tlakem donucen odstoupit a byl nahrazen Vitoldem Fokinem. K rezignaci byl donucen protesty ukrajinských studentů a hladovkami známými jako Revoluce na žule (Революція на граніті).

Když se ho prezident Leonid Kravčuk rozhodl v roce 1994 znovu povolat do čela vlády, bylo to velké překvapení. Masol zůstal členem komunistické strany a měl nadále image „zastánce státem řízené ekonomiky“. Obvykle to bylo vnímáno jako předvolební ústupek Verchovné radě (parlamentu), jež byla v té době ovládaná komunisty. Masol byl proti většině Kučmových reformních plánů, a to otevřeně. Několikrát mobilizoval parlament proti Kučmovým návrhům.^[1] Odstoupil 1. března 1995, ale nadále se účastnil zasedání vlády. Od července 1997 do listopadu 2001 byl jedním z 29 poradců prezidenta Leonida Kučmy. V roce 2013 se účastnil kontroverzního odhalení pamětní desky Volodymyru Ščerbyckému.

Navzdory své komunistické minulosti byl v éře nezávislé Ukrajiny Masol několikrát oceněn, v roce 1997 získal Řád za zásluhy 3. třídy a v roce 2008 1. třídy. Roku 1998 Řád knížete Jaroslava Moudrého 5. třídy a v roce 2003 4. třídy. Nicméně Městská rada v Kyjevě mu odebrala 26. května 2023 titul „Čestný občan města Kyjeva“. Uvedla, že tak učinila v souladu s ukrajinskými dekomunizačními zákony.^[2] V té době však byl Masol již pět let po smrti.

Internet Encyclopedia of Ukraine ho hodnotila takto: "Až do konce zarytý komunista. Vždy s averzí k tržní ekonomice a zastánce plánování sovětského stylu. Obviňoval Michaila Gorbačova z rozpadu SSSR a měl zaujatý pohled na ukrajinské prezidenty Viktora Juščenka a Viktora Janukovyče."^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitalij Masol na Wikimedia Commons