Vitamín A
Vitamín A | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | (2E,4E,6E,8E)-3,7-dimethyl-9-(2,6,6-trimethylcyklohex-1-en-1-yl)nona-2,4,6,8-tetraen-1-ol |
Sumární vzorec | C20H30O |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 68-26-8 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 286,456 g/mol |
Teplota tání | 62–64 °C |
Teplota varu | 137–138 °C |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vitamín A (axeroftol) je v tucích rozpustný vitamín. Existuje ve dvou přirozených formách – vitamín A1 (retinol) a vitamín A2 (3,4-didehydroretinol). Kromě (3,4-didehydro)retinolu sem patří rovněž (3,4-didehydro)retinal a kyselina (3,4-didehydro)retinová.
Vitamín A je nutný pro tvorbu rodopsinu, zrakového pigmentu používaného za nízkého osvětlení. Nedostatek vitamínu proto vede k šerosleposti. Vitamín A je také důležitý antioxidant. Rovněž je nezbytný pro vývoj epitelií, při jeho nedostatku buňky rohovatí (xeróza). Zdrojem vitaminu A je alfa-karoten, beta-karoten a lykopen, což jsou oranžová a červená barviva.
Vitamín A vzniká z provitamínu A, tedy především z betakarotenu.
Zdroje karotenů nebo vitamínu A
Rybí tuk, játra, mrkev, zelené a žluté listy, špenát, kapusta, petrželová nať, kedlubnová nať, meloun, meruňky, zelí, brokolice, kukuřice, dýně, máslo, vaječný žloutek, v menším množství mléko, tučné ryby, třešně aj.
Průmyslová syntéza
Retinol byl objeven v roce 1916, v roce 1931 byl poprvé izolován a byla určena jeho chemická struktura. Poprvé byla tato forma vitaminu A uměle syntetizována v roce 1947 a rok na to firma Hoffmann-La Roche vyrobila první komerční balení vitaminu A ve formě acetátu. Většina postupů výroby se od té doby nezměnila.[2]
Mezi další komerčně prodávané a synteticky prodávané deriváty retinolu patří estery kyseliny propionové a palmitové a také samotný retinol.[2]
Dávkování
Doporučená denní dávka činí 0,8 mg/den (či 4,8 mg beta-karotenu = poměr 1:6),[3] při dlouhodobém užívání jsou nutné pravidelné přestávky. Užívání v těhotenství je nutné konzultovat s lékařem, obecně se nedoporučuje (může poškodit nervový systém plodu). Přírodní provitamín A (beta-karoten) by měl být bez vedlejších účinků. Diabetes vyvolává potíže v přeměně betakarotenu na vitamín A. Při nemocech srdce se doporučuje užívat jej formou sirupů či prášků nejčastěji třikrát denně. Ovšem větší dávky vitamínu A jsou spojené s větším rizikem zlomenin kostí.[4]
Předávkování
Vitamín A je jedním z mála vitamínů, jež mohou způsobit hypervitaminózu, tedy onemocnění z nadbytku vitamínu.[3] Ukládá se v játrech. V důsledku toho může předávkování způsobit osteoporózu i otravu. Nadbytek vitamínu A v těhotenství (4.–9. týden) může také způsobit rozštěpy.[5]
Bývá obsažen ve velmi vysokém množství v játrech arktických zvířat (vlků, psů, medvědů), což vedlo k otravě (často fatální) polárních expedic, kterým došly zásoby potravin a musely sníst své psy nebo lovit.
Nedostatek
Nedostatek vitamínu A (avitaminóza A) způsobuje šeroslepost,[3] sklon k zánětu očních spojivek a poškození oční sítnice, rohovatění a šupinatění kůže, snížení pohlavní aktivity, zpomalení pohlavního vývoje, snížení potence, snížení imunity, sklon k zánětům a některé další poruchy. Nebezpečný je však i přebytek tohoto vitamínu (hypervitaminóza A).
Používání v kosmetice a možná rizika
Vitamin A se používá jako součást kosmetických přípravků, zejména těch pro omlazení pleti. Podle německého Spolkového institutu pro hodnocení rizik by však jeho užívání v kosmetice mělo být limitováno v přípravcích nanášených na obličej a na ruce. V produktech nanášených na rty (rtěnky, balzámy) nebo určených k péči o tělo by se neměl používat vůbec. Podle německých expertů máme vitaminu A dostatek v jídle. V případě žen po menopauze dokonce příjem přesahuje maximální doporučenou dávku a není proto žádoucí jeho příjem prostřednictvím kosmetiky.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Retinol. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BONRATH, Werner; GAO, Bo; HOUSTON, Peter. 75 Years of Vitamin A Production: A Historical and Scientific Overview of the Development of New Methodologies in Chemistry, Formulation, and Biotechnology. Organic Process Research & Development. 2023-09-15, roč. 27, čís. 9, s. 1557–1584. Dostupné online [cit. 2024-03-22]. ISSN 1083-6160. DOI 10.1021/acs.oprd.3c00161. (anglicky)
- ↑ a b c ROSS, Don. Food and Nutrition. Jaipur, Indie: Oxford Book Company, 2010. ISBN 978-93-80179-13-1.
- ↑ https://medicalxpress.com/news/2018-10-vitamin-bone-fractures.html - Too much vitamin A may increase risk of bone fractures
- ↑ https://is.muni.cz/th/67397/pedf_m/Masarykova_univerzita_-_diplomova_prace.pdf - INTEGRACE DĚTÍ S NARUŠENOU KOMUNIKAČNÍ SCHOPNOSTÍ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY
- ↑ Miroslav Šuta, Vladimír Šťovíček: S bojovníkem proti vráskám to není radno přehánět. Je ho dost v jídle, Český rozhlas Plzeň, Zdraví "v cajku", 16. srpna 2017
Literatura
- Pavel Stratil: ABC zdravé výživy; vlastním nákladem, Brno 1993
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu vitamín A na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Carrots on display at local greengrocer
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances