Vitoria-Gasteiz

Vitoria-Gasteiz Vitoria
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	42°50′48″ s. š., 2°40′23″ z. d.
Nadmořská výška	525 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Španělsko Španělsko
Autonomní společenství	Baskicko
Provincie	Álava
Comarca	Gasteizko Kuadrilla
Vitoria-Gasteiz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	276,8 km²
Počet obyvatel	255 886 (2023)[1]
Hustota zalidnění	924,4 obyv./km²
Etnické složení	Baskové, Španělé
Správa
Starosta	Maider Etxebarria (od 2023)
Vznik	1181
Oficiální web	www.vitoria-gasteiz.org
PSČ	01001–01015
Označení vozidel	VI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitoria (baskicky Gasteiz, oficiálně v obou jazycích Vitoria-Gasteiz) je město v severním Španělsku, hlavní město provincie Álava i celého autonomního společenství Baskicko. Žije zde přibližně 256 tisíc^[1] obyvatel.

Po pádu Římské říše je doloženo v 5.- 6. století osídlení barbary, kdy ze severu přišli Vizigóti a z jihu Frankové. Název sídla Victoriacum podle tradice zvolil vizigótský král Leovigild. Město založil král Sancho VI. Navarrský roku 1181 a nazval je Nova Victoria. V zakládací listině se zároveň uvádí i název návrší Gasteiz. Historické centrum města je poměrně dobře zachovalé, s mnoha pamětihodnostmi (4 středověké kostely, paláce, věže) a s parky. Prochází tudy dvě trasy poutní Svatojakubské cestyː Camiño frances (francouzská) a Camiño norte (severní).

Nejstarší část města, El Campillo, byla znovu postavena po požáru v roce 1200. Město zbohatlo obchodováním se železem a vlnou.

V roce 1434 udělil městu král Jan II. Kastilský městská práva. V roce 1463 patřila Vitoria-Gasteiz k pěti zakládajících městům svazku bratrských měst Alava 13 (Sajazarra, Miranda de Ebro, Pancorbo a Salvatierra-Agurain). 22. ledna 1522 ve městě v paláci Casa del Cordón bydlel nově zvolený papež Hadrián VI. (Adriaan Florensz). Zůstal zde přes měsíc jako regent Španělska proti francouzské invazi. Během války o Roussillon byla Vitoria-Gasteiz, stejně jako velká část Baskicka, krátce obsazena francouzskými jednotkami. Okupaci ukončila Basilejská smlouva.

21. června 1813 zvítězila spojená vojska Britů, Španělů a Portugalců pod velením generála Wellingtona v bitě u Vitorie nad Josefem Bonapartem. Vítězství připomíná pomník.

Během španělského přechodu od diktatury k demokracii bylo město dějištěm krvavých represí. 3. března 1976 zde policie střílela do stávkujících pracovníků, kteří se shromáždili v kostele sv. Františka, a usmrtila 5 osob.^[2]

Od 20. května 1980 je Vitoria oficiálním hlavním městem autonomního společenství Baskicko, je sídlem autonomní vlády i parlamentu.

• Catedral Santa María de Vitoria (Katedrála Panny Marie Vítězné)) - památka zapsaná v seznamu světového dědictví UNESCO; stojí na místě nejstarší části města, datované archeologickými nálezy do 7. století; stavba byla založena roku 1181 a postavena po roce 1200 v gotickém stylu, chór se vyznačuje stylovými prvky platereska. Sídlem diecéze se stala roku 1862, od založení druhé - novogotické katedrály Neposkvrněného početí Panny Marie se nazývá stará (la vieja). Archeologické výzkumy z let 2016-2018 zpřístupnily veřejnosti část raně středověkého pohřebiště a městského opevnění v podzemí katedrály^[3] .

Iglesia de San Miguel Arcángel (kostel sv. archanděla Michaela), gotický chrám, poutní centrum města; monumentální tříetážový barokní oltář s množstvím dřevěných zlacených soch a reliéfů vytvořil sochař Gregorio Fernández a jeho dílna; v nice na sloupu stojí kopie gotické sochy bílé Panny Marie s Ježíšekm (Virgen Blanca), patronky města. Originál sochy byl venku zničen vlivy počasí a vandaly. Od roku 1884 se k soše vážou každoroční slavnosti, konané od 25. července do 8. srpna. Jejich součástí je například Dětský den nebo jízda na oslech.

• Torre de Doña Ochanda (Věž paní Ochandy) městská vež středověkého opevnění, nyní sídlo přírodovědeckého muzea, přilehlé nové objekty užívá galerie moderního umění
• Palacio de Montehermoso (Palacio de Villasuso) - renesanční palác s arkádovým dvorem, založený roku 1524; při dobývání Baskicka v něm roku 1813 bydlel Josef Bonaparte
• Židovský hřbitov - jediný pozůstatek po židovské komunitě města.

Ve městě se každoročně konají rockový festival, jazzový festival a slavnosti "Bílé paní". Je zde činné Centrum kultury (se sídlem v Paláci Montehermoso), dále dvě muzea a jediná veřejná vysoká škola v Baskicku.

Město je domovem fotbalového klubu Deportivo Alavés, úspěšného basketbalového klubu Saski Baskonia a tenisového klubu Peña Vitoriana, který pořádá mezinárodní turnaje ITF.

Vitoria leží na hlavní silniční i železniční trase spojující Paříž a Madrid. Jezdí tudy také vnitrostátní rychlíky na trase Madrid – Valladolid – Burgos – Vitoria – San Sebastián – Irun, existuje také spojení se Salamankou a Barcelonou. Městskou dopravu zajišťují autobusy, od roku 2009 také tramvaje. Ve městě se nachází letiště, odkud létají pravidelné linky do Barcelony a Madridu.

• Ramiro de Maeztu (1874–1936), novinář, politik, zavražděn během španělské občanské války^[4]
• Jesús Guridi (1886–1961), hudební skladatel^[5]
• Juanito Oiarzabal (* 1956), horolezec, který vystoupal na všech 14 osmitisícových vrcholů^[6]
• Andoni Zubizarreta (* 1961), bývalý španělský fotbalový brankář a reprezentant^[7]
• Martín Fiz (* 1963), bývalý atlet, běžec na dlouhé tratě, mistr Evropy a světa v maratonském běhu^[8]
• Unai Simón (* 1997), fotbalový brankář a reprezentant^[9]

^[10][11]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitoria-Gasteiz na Wikimedia Commons
• S. A. Arich, Casas Señoriales, Torres y Palacios del Casco Histórico de Vitoria-Gasteiz. 2011 (dostupné nline)