Vitra

Vitra (zkratka Vi) je raná až středně pozdní stolní odrůda révy vinné (Vitis vinifera), vyšlechtěná ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích křížením odrůd Pobeda × Kossuth Lájos. Odrůda pochází ze stejných rodičů, jako další, v České republice vyšlechtěná stolní odrůda Pola.

Pobeda je stolní i moštová, středně pozdní odrůda révy vinné (Vitis vinifera), kříženec odrůd Sabalkanskoi × Muscat Hamburg, kterou vyšlechtili roku 1944 v Uzbekistánu (tehdy ještě v bývalém Sovětském Svazu) A.M. Negrul a M.S. Žuravel. Pěstuje se mimo jiné též v Turkmenistánu, Kazachstánu a v Srbsku. V překladu z ruštiny (jak my, starší, dobře víme) znamená název odrůdy „vítězství“.

Kossuth Lájos (též Košutovo či Košutův hrozen) je raná stolní odrůda původu Vitis vinifera, maďarský kříženec odrůd (Madeleine Angevine × Muscat Lierval) × Duke of Buccleugh. Odrůda byla v minulosti hojně pěstována v Maďarsku, odkud se rozšířila na Moravu a Slovensko, dnes ji u nás najdeme pouze vzácně v domácích zahradách. Lájos Kossuth (1802–1894), po kterém je odrůda pojmenována, byl maďarský politik, spisovatel a revolucionář, nejvýznamnější představitel Maďarské revoluce a boje za svobodu a nezávislost v letech 1848–1849.

Popis

Réva vinná (Vitis vinifera) odrůda Vitra je jednodomá dřevitá pnoucí liána, dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích.[1] Úponky révy umožňují této rostlině pnout se po pevných předmětech. Růst je středně bujný až bujný s polovzpřímenými letorosty.

List je středně velký až velký, tvar čepele srdčitý, pětilaločnatý se středně hlubokými horními a mělkými dolními bočními výkroji, boční výkroje mají většinou zaostřené dno. Laloky listů jsou ostré, někdy jsou ještě dále členěné. Vrchní strana čepele listu je slabě puchýřnatá, řapík a žilnatina v okolí řapíku někdy bývají načervenalé. Řapíkový výkroj je otevřený až úzce otevřený, většinou lyrovitý s ostrým dnem.

Oboupohlavní, pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem je velká (6–8 g, 30 × 25 mm), oválná až protáhle oválná bobule. Barva bobule je při konzumní zralosti tmavě červenofialová, v případě pěstování v otevřeném prostranství a ve skleníku růžovočervená. Dužnina je pevná, šťavnatá, bez zvláštních aromatických látek, příjemné chuti. Hrozen je velký (500–700 g), středně hustý se středně dlouhou, rozvětvenou stopkou.

Původ

Vitra je stolní odrůda révy vinné (Vitis vinifera), kterou vyšlechtili ve Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích Ing. Václav Křivánek a Ing. Alois Tománek, křížením odrůd Pobeda x Kossuth Lájos. Do Státní odrůdové knihy České republiky byla odrůda zapsána roku 1993. Je udržována a zastupována Ing. Aloisem Tománkem, Šlechtitelská stanice vinařská Polešovice. Vitra je sesterskou odrůdou stolní odrůdy Pola.

Název

Původ názvu odrůdy není nikde uveden, může být odvozen z latinského slova „vitro“, tedy „sklo“ a v tom případě by se vztahoval k faktu, že je odrůda vhodná k pěstování ve skleníku. Odrůda dostala při šlechtění pracovní název PO/KO 1/37.

Pěstování

Réví dobře vyzrává. Plodnost dřeva je 70–80 %, počet hroznů na výhon bývá 1,2–1,6. Hodí se pro většinu vedení, vhodnější jsou delší tažně. Zatížení volíme 30–40 oček na keř, řez 6–10 oček/m² i kratší. Podnože volíme dle půdního typu a velikosti tvaru keře, vyhovují SO-4, Cr 2 a 125 AA. Redukce úrody zvyšuje tržní kvalitu hroznů. Výnos je vysoký, 9–10 t/ha, tržní 6–8 t/ha. Proti poškození mrazy je odrůda středně odolná (do −24 °C). V nepříznivém počasí v době květu je možnost sprchávání květenství.

Fenologie

Doba rašení oček je středně pozdní. Sklizňová zralost začíná ve venkovních podmínkách v polovině září, ve studeném skleníku koncem července až počátkem srpna, ve vytápěném skleníku již od poloviny května. Je udávána suma aktivních teplot (SAT) 2200 °C.

Choroby a škůdci

Proti napadení plísní révovou (Plasmopara viticola) a padlím révovým (Uncinula necator) je odrůda méně odolná, proti napadení plísní šedou (Botrytis cinerea) je středně odolná.

Poloha a půdy

Na polohu klade nižší nároky, preferuje slunná, teplá stanoviště, je vhodná do všech vinařských oblastí. Půdy vyžaduje hlinité, vododržné a na živiny bohaté.

Tržní hodnota

Stolní odrůda s výbornou jakostí hroznů, poskytující vysoké výnosy. Je vhodná do foliovníků a do skleníků.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOVÁŘ, Ladislav. VITIS VINIFERA L. – réva vinná / vinič hroznorodý [online]. Botany.cz, 2008-01-22 [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. (česky) 

Literatura

  • Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm, Dáša Krausová : Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0.

Externí odkazy

Multimédia

  • Ing. Radek Sotolář : Multimediální atlas podnožových, moštových a stolních odrůd révy, Mendelova zemědělská a lesnická universita Brno, zahradnická fakulta v Lednici [1]
  • Martin Šimek : Encyklopédie všemožnejch odrůd révy vinné z celýho světa s přihlédnutím k těm, co již ouplně vymizely, 2008–2012