Vivian Heisenová

Vivian Heisenová
Vivian Heisenová na French Open 2021
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození27. prosince 1993 (29 let)
Místo narozeníOldenburg, Německo[1][2]
BydlištěWiefelstede, Německo[2]
Výška173 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek255 954 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů180–146
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění328. místo (23. října 2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů140–135
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 10 ITF
Nejvyšší umístění61. místo (18. dubna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Open2. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2021, 2022)
US Open1. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230629a29. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vivian Heisenová (* 27. prosince 1993 Oldenburg, Dolní Sasko) je německá profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala dvě trofeje ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a deset ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2017 na 328. místě a ve čtyřhře v dubnu 2022 na 61. místě.[1]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v srpnu 2010, když na turnaji v Braunschweigu dotovaném 10 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla Bulharce Isabelle Šinikovové z deváté světové stovky.[3] Premiérové tituly v této úrovni tenisu vybojovala během října 2015 v bulharském přímořském letovisku Sozopol, na turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále dvouhry přehrála nejvýše nasazenou Bulharku Džuliji Terzijskou ze čtvrté stovky žebříčku. Obě vytvořily pár, který vyhrál sozopolskou čtyřhru po závěrečném vítězství nad Češkami Lenkou Kunčíkovou a Karolínou Stuchlou.[4][3]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala květnovým Nürnberger Versicherungscupem 2015 po zisku divoké karty. V prvním kole však nestačila na tři sta třicátou první hráčku světa Kateřinu Kramperovou.[4] Do hlavní soutěže poprvé zasáhla ve čtyřhře antukového Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2019 v Rabatu. Se Švédkou Johannou Larssonovou na úvod prohrály se španělskými turnajovými jedničkami a pozdějšími šampionkami Maríou José Martínezovou Sánchezovou a Sarou Sorribesovou Tormovou. Grandslamovou premiéru prožila v ženském deblu French Open 2020, do něhož s Britkou Emily Webleyovou-Smithovou nastoupily až jako náhradnice. Časné vyřazení jim přivodily Alison RiskeováAjlou Tomljanovićovou.[4][3]

Do čtvrtfinále a semifinále premiérově postoupila ve stuttgartském deblu antukového Porsche Tennis Grand Prix 2021, jenž odehrála s Číňankou Wang Ja-fan. Do závěrečného boje o titul je však nepustily Australanka Ashleigh Bartyová s Američankou Jennifer Bradyovou. První finále na túře WTA odehrála na lednovém Sydney Tennis Classic 2022. V páru s Maďarkou Pannou Udvardyovou v něm prohrály s kazachstánsko-brazilskou dvojicí Anna Danilinová a Beatriz Haddad Maiová až v supertiebreaku. Do semifinále se podívala s britskou hráčkou Samanthou Murrayovou Sharanovou na travnatém Rothesay Open Nottingham 2022. [5]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0–1 Č)
WTA 250 (0)

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.leden 2022Sydney, AustrálietvrdýMaďarsko Panna UdvardyováKazachstán Anna Danilinová
Brazílie Beatriz Haddad Maiová
6–4, 5–7, [8–10]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–1 Č)

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.duben 2022Marbella, ŠpanělskoantukaPolsko Katarzyna KawaováRumunsko Irina Baraová
Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová
4–6, 6–3, [6–10]
Vítězka1.květen 2023Florencie, ItálieantukaEstonsko Ingrid NeelováUSA Asia Muhammadová
Mexiko Giuliana Olmosová
1–6, 6–2, [10–8]

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (2 tituly)

Č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.Oct 2015Sozopol, BulharskotvrdýBulharsko Džulija Terzijská6–2, 7–6(7–1)
2.červen 2016Breda, NizozemskoantukaNizozemsko Kelly Versteegová6–2, 6–1

Čtyřhra (10 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.říjen 2015Sozopol, BulharskotvrdýBulharsko Džulija TerzijskáČesko Lenka Kunčíková
Česko Karolína Stuchlá
6–3, 6–1
2.srpen 2016Vídeň, RakouskoantukaRakousko Janina ToljanováČesko Petra Krejsová
Česko Anna Slováková
6–3, 6–2
3.únor 2017Trnava, Slovenskotvrdý (h)Rusko Margarita LazarevováSlovensko Sandra Jamrichová
Slovensko Vivien Juhászová
4–6, 6–4, [10–7]
4.květen 2017Wiesbaden, NěmeckoantukaAustrálie Storm SandersováLotyšsko Diāna Marcinkēvičová
Švýcarsko Rebeka Masarová
7–5, 5–7, [10–8]
5.červenec 2018Turín, ItálieantukaEgypt Sandra SamirováItálie Martina Caregarová
Itálie Federica Di Sarraová
6–3, 6–2
6.leden 2019Kazaň, Ruskotvrdý (h)Ukrajina Ganna PožnichirenkováRusko Alena Fomina-Klotzová
Rusko Jekatěrina Jašinová
6–4, 6–3
7.červen 2019Darmstadt, NěmeckoantukaNěmecko Katharina HobgarskáNěmecko Lena Lutzeierová
Německo Natalia Siedliská
6–7(4–7), 6–2, [10–4]
8.červenec 2019Nur-Sultan, KazachstántvrdýČesko Marie BouzkováRusko Vlada Kovalová
Rusko Kamilla Rachimovová
7–6(10–8), 6–1
9.srpen 2019Vídeň, RakouskoantukaNěmecko Katharina HobgarskáŠpanělsko Irene Burillo Escorihuelová
Španělsko Andrea Lázaro Garcíová
7–6(7–4), 6–4
10.září 2019Roehampton, Spojené královstvítvrdýNěmecko Katharina HobgarskáSpojené království Freya Christieová
USA Maria Sanchezová
7–5, 1–6, [10–7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vivian Heisen na anglické Wikipedii.

  1. a b c Vivian Heisenová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230629a29. června 2023
  2. a b Vivian Heisen [online]. The Global Professional Tennis Coach Association (GPTCA), 2022 [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-27. (anglicky) 
  3. a b c d Vivian Heisenová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230629a29. června 2023
  4. a b c Vivian Heisen Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Badosa overcomes Krejcikova in 3rd-set tiebreak to win Sydney title [online]. WTA Tennis, 2022-01-15 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.