Vivus Kolbenova
Vivus Kolbenova | |
---|---|
Pozemky projektu po zboření továrních hal a po začátku výstavby objektu E | |
Lokalita | |
Městská část | Praha 9 |
Obvod | Praha 9 |
Obec | Praha |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′35″ s. š., 14°31′2″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Vysočany |
PSČ | 190 00 |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vivus Kolbenova | |
Další údaje | |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vivus Kolbenova je vznikající rezidenční čtvrť v Praze 9-Vysočanech s několika polyfunkčními budovami. Nachází se mezi ulicemi Kolbenova, Smržových a Na Černé strouze poblíž stanice metra Kolbenova na pozemcích zkrachovalého strojírenského podniku ČKD DIZ.[1][2] Areál zabírá plochu 3,2 hektaru.[3] Na jihu sousedí s 1. etapou rezidenčního souboru Čtvrť Emila Kolbena a na severu s AFI City.
Popis a historie
Za projektem stojí developer Vivus Kolbenova s. r. o. (do obchodního rejstříku zapsán 09. prosince 2015), což je obchodní název společnosti Pankrác, a. s., kterou majetkově ovládá bývalý profesionální tenista Milan Šrejber.[4] V roce 2019 došlo k demolici továrních hal a následující rok začala výstavba. Projekt je rozdělen do pěti etap a nabídne více než 1000 nových bytů.[1] Komplex bude tvořit osm budov o 8, 10 a 15 nadzemních podlažích.[1] V severní části u hlavní ulice Kolbenova vznikne náměstí, kde budou logicky převažovat komerční a kancelářské prostory.[5] Projekt by měl být podle původních plánů dokončen v roce 2022 a vynaložené náklady jsou vyčísleny na více než tři miliardy korun.[6]
V areálu vznikne rovněž 720 podzemních parkovacích stání.[1] Ve společných prostorech je počítáno s technickým zázemím, kolárnou a kočárkárnou. Domy jsou naplánovány v nízkoenergetickém standardu s průkazem energetické náročnosti budovy B – velmi úsporná.
1. etapa
První etapa vznikla v letech 2020–2022 v jihovýchodní části areálu a tvoří ji dva osmipodlažní bytové domy se společným prvním a druhým podzemním podlažím. Osmé nadzemní podlaží je ustupující. Budovy jsou pracovně označeny E1 (východní, Smržových čp. 1035/10 a 12) a E2 (západní, čp. 1035/14 a 16). V nich se nachází 255 bytů (v budově E1 141 jednotek) o dispozici od 1+kk po 4+kk a velikosti od 27 do 115 metrů čtverečních. Součástí bytů jsou předzahrádky, balkóny nebo v posledním podlaží terasy. Developerský projekt disponuje dvoupodlažní podzemní garáží s vjezdem z ulice Smržových. V podzemních prostorách jsou také sklípky pro každou bytovou jednotku.[5]
2. etapa
Druhou etapu tvoří budovy D1 (východní) a D2 (západní), které mají osm nadzemních a společné první a druhé podzemní podlaží. V domech je 165 bytů o dispozici od 1+kk po 4+kk, podlahová plocha se pohybuje v rozmezí od 33 do 105 metrů čtverečních. Poslední nadzemní podlaží je ustupující, byty tam doplňují velké terasy. Součástí je kolárna, kočárkárna a sklepy.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Vivus Kolbenova - nové byty od firmy Vivus Kolbenova s.r.o. [online]. Novostavby.com [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Daniel. Haly po ČKD půjdou k zemi. Místo nich developer Šrejber postaví byty za miliardy [online]. E15.cz, 2018-2-4 [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Revitalizací brownfieldu vznikne nová městská čtvrť v Praze Vysočanech [online]. 2019-05-14 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online.
- ↑ MAREČKOVÁ, Martina. Deset developerů vládne všem. [online]. Economia, 2019-02-21 [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Vivus Kolbenova I [online]. Vivus Kolbenova s.r.o. [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Tisícovka nových bytů vznikne na místě zchátralých továren ČKD [online]. Týden.cz, 2018-02-05 [cit. 2020-11-19]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vivus Kolbenova na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Vivus Kolbenova, Praha 9-Vysočany, pohled z Kolbenovy jižním směrem, v pozadí projekt Čtvrť Emila Kolbena (1. etapa) a Zátiší Rokytka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Vivus Kolbenova, Praha 9-Vysočany
Autor: Václav Štorek, Licence: CC BY-SA 4.0
Vivus Kolbenova, Praha 9-Vysočany, 1. etapa
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha - Vysočany, Kolbenova, stavba Vivus Kolbenova