Vizovice
Vizovice | |
---|---|
Celkový pohled | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Vizovice |
Obec s rozšířenou působností | Vizovice (správní obvod) |
Okres | Zlín |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°13′22″ s. š., 17°51′16″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 870 (2023)[1] |
Rozloha | 28,57 km²[2] |
Nadmořská výška | 296 m n. m. |
PSČ | 763 12 |
Počet domů | 1 237 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 10 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 1007 763 12 Vizovice sekretariat@vizovice.eu |
Starostka | Bc. Silvie Dolanská |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vizovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 585939 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vizovice (německy Wisowitz) jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 14 km východně od Zlína v podhůří Vizovických vrchů na soutoku Lutoninky a Bratřejovky. Žije zde přibližně 4 900[1] obyvatel. Město čítá 1 271 domů. Dělí se na dvě části, vlastní Vizovice a vesnici Chrastěšov.
Historické jádro je městskou památkovou zónou, ve které se nachází mj. výstavná radnice. Dominantou města je barokní zámek. Jsou zde dvě trojúhelníková náměstí, římskokatolický kostel sv. Vavřince z roku 1792 a nemocnice, jejíž budova pochází rovněž z 18. století.
Název
Název osady byl odvozen od osobního jména Viz, což byla varianta jména Vid, domácké podoby některého jména obsahujícího -vid- (např. Dobrovid, Závid, Vidhost). Význam místního jména byl „Vizovi lidé“. Povědomí souvislosti místního jména s osobním jménem Viz časem zaniklo a v začátku jména byla viděna předpona vy-, proto se jméno často psalo jako Vyzovice.[4]
Historie
Osada Vizovice byla založena již v době pohanství, tedy ještě před rokem 864. První písemná známka o Vizovicích je z roku 1261 v zakládací listině kláštera Smilheim, který založil Smil ze Zbraslavi a Střílek. Vizovice byly v té době už osadou trhovou. Roku 1466 povýšil Jiří z Poděbrad Vizovice na městečko. Znak města pochází od erbu pánů z Kunštátu (2. polovina 15. století). Roku 1570 byly Vizovice císařem Maxmiliánem II. povýšeny na město, přičemž jim bylo přiděleno každoroční konání dvou jarmarků. V červnu roku 1848 se ve Vizovicích konaly první volby (účast pouze 94 z celkového počtu 542 voličů) – občané volili starostu a 4 radní.[zdroj?]
Počátkem 80. let 19. století byly ve Vizovicích činěny první kroky k výstavbě místní dráhy, která by byla připojena na trať Vídeň–Krakov Severní dráhy císaře Ferdinanda, až v roce 1899 zahájen provoz na trati Otrokovice – Zlín – Vizovice (město Zlín mělo v té době svůj rozkvět teprve před sebou, neboť firma Baťa byla založena až v roce 1894).[zdroj?]
Pamětihodnosti
K hlavním památkám ve městě patří zejména barokní zámek, klášter Milosrdných bratří s nemocnicí z 2. poloviny 18. století a barokní děkanský kostel sv. Vavřince z roku 1792. Na Masarykově náměstí stojí mariánský sloup z roku 1690 se sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, sv. Floriána a sv. Prokopa.[zdroj?]
Zámek Vizovice
Zámek ve Vizovicích vznikl v polovině 18. století na místě bývalého cisterciáckého kláštera. Nechal jej postavit Heřman Hannibal z Blümengenu podle návrhů architekta Františka Antonína Grimma. Je to dvoupatrová budova se třemi křídly ve tvaru písmene U postavená v tehdy moderním francouzském barokním stylu. V druhé polovině 18. století byla dokončena zámecká zahrada – anglický a francouzský park se sochařskou výzdobou a se Zámeckým rybníkem. Z té doby pochází i vybavení zámku a rozsáhlá sbírka obrazů.[zdroj?]
Bohaté zámecké interiéry jsou zařízeny nábytkem ve stylu baroka, rokoka, empíru i biedermeieru, s množstvím porcelánu, rozsáhlou obrazovou sbírkou se vzácným souborem děl nizozemského malířství a řadou jiných hodnotných předmětů. Interiér kaple v levém křídle zámku je dílem mistra moravského sochařství Ondřeje Schweigla, jehož skulptury zdobí i celoročně přístupný zámecký park.[zdroj?]
- (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
Zámek Vizovice
Kostel sv. Vavřince (1792)
Radnice
Sloup Bolestné Panny Marie (1690)
Zámecký park
Socha sv. Jana Nepomuckého (1730)
Současnost
Vizovice jsou městem s tradicí pálení slivovice, světově proslulou palírnou Rudolf Jelínek, tradičním kulturním setkáním Trnkobraní se soutěží v pojídání švestkových knedlíků, folkovým festivalem „Valašský frgál“ pořádaným známou hudební skupinou Fleret, rockovým festivalem Masters of Rock či tradiční sérií koncertů v zámeckém sále – Vizovickým kulturním létem Aloise Háby, tradiční výrobou figurek vizovického pečiva a v posledních letech vznikající tradicí sklářských výrobků sklárny Glass Atelier Morava.[zdroj?]
Město Vizovice (s místní částí Chrastěšov) je od 1. ledna 2003 obcí s pověřeným obecním úřadem a rozšířenou působností (tzv. malým okresem). Do obvodu pověřeného obecního úřadu Vizovice patří 15 měst a obcí: Bratřejov, Březová, Dešná, Hrobice, Jasenná, Lhotsko, Lutonina, Neubuz, Podkopná Lhota, Slušovice, Trnava, Ublo, Veselá, Všemina a Zádveřice–Raková. Společně s Vizovicemi má celý obvod téměř 16 a půl tisíce obyvatel. Zastupitelstvo města Vizovice má 17 členů. Rada města Vizovice (výkonný orgán města Vizovice v oblasti samostatné působnosti, odpovídá zastupitelstvu města) má 5 členů včetně starosty a místostarosty.[zdroj?]
Základní škola Vizovice
Kapacita školy je 700 žáků. Škola má dvě budovy – „Stará škola“ na náměstí TGM byla postavena roku 1892. „Nová škola“, ve Školní ulici čp. 790, byla postavena v roce 1950. Ve školním roce 2002/2003 bylo vyučováno 728 žáků ve 29 třídách. Škola má 43 pedagogických pracovníků, 12 správních zaměstnanců a 7 kuchařek. I. stupeň ZŠ učí podle osnov Obecné školy s prvky dramatické výchovy. II. stupeň ZŠ učí podle osnov Základní školy.[zdroj?]
Mateřská škola
Je umístěna ve dvou účelově postavených patrových budovách. Provoz byl zahájen v roce 1968 a v roce 1983. Přírodní prostředí umožnilo vytvořit kolem budov šest samostatných, účelně zařízených hřišť pro rekreaci dětí a pobyt venku. Mateřská škola je šestitřídní s kapacitou 150 dětí. Již několik let úspěšně integruje do kolektivu zdravých dětí i děti s tělesnou nebo jinou vadou. Příspěvek na neinvestiční náklady – školné činí 250 korun měsíčně a stravné za celý den 23 korun.[zdroj?]
Jesle
Byly ve Vizovicích zřízeny v roce 1956 o kapacitě 15 míst. Nacházely se v I. poschodí v budově staré školy. K poslední změně došlo v roce 2000. Prostory jeslí v budově staré školy byly po 44 letech uvolněny pro děti ZŠ. Jesle byly přestěhovány do prázdné třídy v budově mateřské školy. Zde mají jednu třídu s kapacitou 12 míst, se samostatným vchodem, šatnou a koupelnou s WC. Jídlo připravuje jeslová kuchařka v kuchyni MŠ.[zdroj?]
Městská knihovna
Sídlem Městské knihovny bylo Předzámčí do roku 1967, kdy byla přestěhována do budovy spořitelny a pak v roce 1992 přemístěna do Kulturního domu. V roce 2000 po rekonstrukcí Předzámčí se přestěhovala do staronových prostor. V roce 2016 se knihovna znovu přestěhovala do nových prostor Domu kultury. Knižní fond tvoří 20 713 svazků.[zdroj?]
Dům kultury
Poskytuje zázemí pro činnost divadelnímu spolku při Domě kultury divadelnímu spolku ZHNILO a divadelnímu spolku DNO. Pořádá jazykové a hudební kurzy (kytara, klavír), poskytuje zázemí Klubu důchodců – scházejí se na pravidelných schůzkách, pořádají zájezdy, přednášky či ples. Zajišťuje činnost Kruhu přátel hudby, ročně pořádá osm koncertů vážné hudby, většinou v sále zámku, některé v kostele sv. Vavřince ve Vizovicích.[zdroj?]
Komunální volby 2022
Volby do městského zastupitelstva se konaly 23. a 24. září 2022. Volební účast byla 42,80%, což je méně něž v předchozích volbách 2018 (46,88%)[5]. Ve volbách se utkalo celkově sedm kandidujících subjektů: SPOLU za Vizovice, KDU-ČSL, Občané Vizovic s podporou Pirátů, Nestraníci, NEZÁVISLÁ VOLBA a NEZÁVISLÍ PRO VIZOVICE.[6]
Volební výsledky
Pořadí | Název kandidujícího subjektu | Zisk hlasů v % | Zisk mandátů |
---|---|---|---|
1. | NEZÁVISLÍ PRO VIZOVICE | 29,66 | 6 |
2. | SPOLU za Vizovice | 23,52 | 4 |
3. | Nestraníci | 18,24 | 3 |
4. | KDU-ČSL | 12,66 | 2 |
5. | Občané Vizovic s podporou Pirátů | 8,48 | 1 |
6. | NEZÁVISLÁ VOLBA | 7,41 | 1 |
Osobnosti
- Josef Čižmář (1868–1965), lékárník, historik, folklorista a vlastivědný pracovník
- Rudolf Feistmantl (1892–1943), důstojník československé armády a odbojář z období druhé světové války popravený nacisty
- Štěpán Gavenda (1920–1954), partyzán, člen druhého a třetího odboje, popraven komunisty
- Jan Graubner (* 1948), od 1992 arcibiskup olomoucký a metropolita moravský; farář ve Vizovicích v letech 1982–1990
- Alois Hába (1893–1973), skladatel
- Rudolf Jelínek (1892–1944), podnikatel
- Bolek Polívka (* 1949), herec, komik, mim, dramatik a scenárista
- Jan Reimershofer (1808–1876), podnikatel a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, později emigroval do USA
- Antonín Vysloužil (1890–1945), katolický kněz a starosta Vizovic, zavražděn komunisty
- Alena Hanáková (* 1958), politička
- Aranka Lapešová (* 1944), herečka
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 717, 718.
- ↑ Výsledky voleb | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky voleb | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-12-31]. Dostupné online.
Literatura
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-Ž. Praha: Libri, 2011. 896 s. ISBN 978-80-7277-410-4.
- VELCEROVÁ, Ludmila. Vizovice v proměnách času. 1. vyd. Vizovice: Lípa, 2011. 307 s. ISBN 978-80-87206-29-4.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vizovice na Wikimedia Commons
- Vizovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://www.vizovice.eu/ Oficiální stránky
- https://web.archive.org/web/20060306054216/http://www.vizovice.info/ Vizovice.info
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka města Vizovice, okres Zlín. List tvoří šest vodorovných pruhů, střídavě černých a bílých v poměru 1:1:1:1:1:5.
Autor: Radek Linner, Licence: CC BY 3.0
Kostel sv. Vavřince ve Vizovicích z roku 1792
Autor: Radek Linner, Licence: CC BY 3.0
Sloup se sochou Bolestné Panny Marie z roku 1690 na Masarykově náměstí ve Vizovicích. V dolní části jsou sochy čtyř světců: sv. Jan Nepomucký, sv. Václav, sv. Florián a sv. Prokop. Sloup byl renovován v letech 1905 a 1940.
Autor: Radek Linner, Licence: CC BY 3.0
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1730 u kostela sv. Vavřince ve Vizovicích
Autor: Radek Linner, Licence: CC BY 3.0
Vizovice, okres Zlín. Masarykovo náměstí, Lidový dům.
Vizovice, pohled z kopce
Znak města Vizovice, okres Zlín. Štít černo-stříbrně dělený, v horní polovině dvě stříbrná břevna.