Vizovice (nádraží)
Vizovice | |
---|---|
Nádražní budova | |
Stát | Česko |
Kraj | Zlínský |
Město | Vizovice |
Souřadnice | 49°13′12,18″ s. š., 17°50′35,5″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Vizovice | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 368050[1] |
Trať | Otrokovice–Vizovice |
Nadmořská výška | 285 m n. m. |
V provozu od | 8. října 1899 |
Dopravní koleje | 2[1] |
Nástupiště (nástupní hrany) | 1 (1)[1] |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vizovice jsou dopravna D3[1] v západní části města Vizovice v okrese Zlín ve Zlínském kraji, poblíž říčky Lutoninka. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Otrokovice–Vizovice.
Historie
Potřeba napojení k železniční síti narostla pro Zlín především v rámci prudkého růstu, jež přinesla prosperující obuvnická továrna firmy Baťa založená roku 1894, hlavní iniciativu ke stavbě ovšem vyvíjeli zástupci města Vizovice. Jako odbočná stanice z trati původně propojující Vídeň a Krakov byla vybrána zastávka v Otrokovicích (původně se uvažovalo i o Napajedlech), kde byla s dostavbou trati vystavěna nová nádražní budova. Stavební práce prováděla budapešťská stavební firma Török a Janowic. Dne 8. října 1899 byl na trati zahájen pravidelný provoz zajišťovaný společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), která byla vlastníkem hlavní trati. Koncová stanice sestávala z jednopatrové budovy s lomenou střechou a krytým prvním nástupištěm.
Trať zůstávala v majetku a správě soukromé společnosti i po skončení první světové války. Majoritní podíl akcií této trati získal později koncern Baťa a 1. srpna 1931 byla společnost přejmenována na Otrokovicko-zlínsko-vizovická dráha (OZVD). Na dráze operují tehdy nadstandardně moderní traťová vozidla, která díky poměrně četným zastávkám plní roli hromadné dopravy. K dokončení plánu plného propojení železnice z Otrokovic přes Zlín a Vizovice dále do Valašské Polanky, kde by došlo k napojení na trať Hranice na Moravě – Púchov nakonec nedošlo: stavební práce byly definitivně zastaveny v roce 1954.
Popis
Nachází se zde jedno jednostranné vnitřní nástupiště o délce 98 m, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolej.[1]
Reference
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
Autor: Poiizu, Licence: CC BY-SA 3.0
This image is from a collection commissioned by the United States Department of Transportation and designed by AIGA. It is copyright-free, and is available here
RWBA symbol: toilet