Vizovická vrchovina

Vizovická vrchovina
Horní Lačnovské skály při hřebenu Vizovických vrchů
Horní Lačnovské skály při hřebenu Vizovických vrchů

Nejvyšší bod753 m n. m. (Klášťov)
Rozloha1 399 km²
Střední výška338,7 m n. m.

Nadřazená jednotkaSlovensko-moravské Karpaty
Sousední
jednotky
Javorníky, Bílé Karpaty, Dolnomoravský úval, Hornomoravský úval, Hostýnsko-vsetínská hornatina
Podřazené
jednotky
Fryštácká vrchovina, Hlucká pahorkatina, Komonecká hornatina, Luhačovická vrchovina, Zlínská vrchovina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Vizovická vrchovina v rámci Vnějších Západních Karpat, vyznačena červeně
Vizovická vrchovina v rámci Vnějších Západních Karpat, vyznačena červeně
PovodíMorava
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIXC-1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vizovická vrchovina je geomorfologický celek na východní Moravěgeomorfologické oblasti Slovensko-moravské Karpaty. Jedná se o reliéf sníženin, pahorkatin a vrchovin z flyšových pískovců a jílovců s nejvyšším vrcholem Klášťov (753 m n. m.)

Poloha

Vizovická vrchovina se rozprostírá mezi geomorfologickými celky Bílé Karpaty (jihovýchod) a Dolnomoravský a Hornomoravský úval (západ) a tvoří tak přechod mezi vyššími pohořími a nížinami. Na severu hraničí s Hostýnsko-vsetínskou hornatinou, na severovýchodě hraničí s Javorníky,Z hlediska správního členění patří oblasti do Zlínského a Jihomoravského kraje.

Dělení

  • Fryštácká brázda
  • Zlínská vrchovina
  • Komonecká hornatina
  • Luhačovická vrchovina
  • Hlucká pahorkatina

Vodstvo

Vizovická vrchovina patří do povodí řeky Moravy, jejímiž nejvýznamnějšími přítoky jsou v těchto místech Dřevnice a Olšava

Fauna a flora

Lesy jsou většinou smíšené s velkým zastoupením dubů, buků, ale ve velké míře je také zastoupen smrk.

Důležitá centra

Turistické atrakce

Literatura

  • Geografický místopisný slovník, Academia, Praha, 1993. ISBN 80-200-0445-9

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Horní lačnovské skály, levá strana (1).JPG
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Horní lačnovské skály, Vizovická vrchovina,okres Vsetín, Zlínský kraj