Vláda České republiky

Vláda České republiky
znak vlády České republiky
znak vlády České republiky
Strakova akademie – sídlo české vlády
Strakova akademie – sídlo české vlády
Pořadíšestnáctá (od r. 1993)
PředsedaPetr Fiala
1. místopředsedaVít Rakušan
MístopředsedovéMarian Jurečka
Ivan Bartoš
Vlastimil Válek
Počet členů18
Politické subjektySPOLU: ODS (6), KDU-ČSL (3), TOP 09 (2)
Piráti a Starostové: STAN (4), Piráti (3)
Sněmovna
108/200
JmenovánaMilošem Zemanem
Datum jmenování17. prosince 2021

Vyslovení důvěry13. ledna 2022
A 106N 87Z 0 / 193

OpoziceANO, SPD
Webová stránkavlada.gov.cz
Programové prohlášení
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda České republiky je vrcholný orgán výkonné moci v České republice. Její postavení vymezuje Ústava České republiky. Úřad vlády České republiky sídlí v budově Strakovy akademie v Praze na Malé Straně.

Zakotvení v Ústavě

O vládě pojednává třetí hlava Ústavy v článcích 67 až 80. Vláda se skládá z předsedy vlády (premiéra), místopředsedů vlády (vicepremiérů) a ministrů. Je odpovědna Poslanecké sněmovně.[1]

Jmenování vlády

Vláda je jmenována vždy po demisi nebo odvolání vlády předchozí.[1] Nejprve prezident republiky jmenuje premiéra a na jeho návrh pak zbytek členů vlády (předchozí případné pověření určité osoby jednáním o sestavení vlády je pouze neformální ústavní zvyklostí[2][3]). Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.[1] Pokud Poslanecká sněmovna důvěru vládě nevysloví, jmenuje prezident nového premiéra a na jeho návrh nové členy vlády.[1] Jestliže ani tato nově jmenovaná vláda nedostane důvěru Poslanecké sněmovny, je prezident nucen jmenovat dalšího premiéra na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.[1] Stalo-li by se, že by vládě takto jmenovaného premiéra nebyla vyslovena důvěra, prezident může Poslaneckou sněmovnu rozpustit.[1]

V průběhu funkčního období vlády na návrh předsedy vlády jmenuje prezident nového člena vlády.[1] Prezident dále na návrh předsedy vlády pověřuje členy vlády řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Vyslovování důvěry a nedůvěry vládě

Zasedací a jednací místnost vlády České republiky ve Strakově akademii
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlasování o důvěře vládě České republiky.

Hlasování o vyslovení důvěry vládě probíhá vždy, když o to vláda požádá. Vláda o vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnu musí požádat, je-li vláda nově jmenována.[1] Sněmovna důvěru vysloví, hlasuje-li pro nadpoloviční většina přítomných poslanců.[1] Hlasování o důvěře vládě lze spojit s hlasováním o přijetí vládního návrhu zákona.[1]

Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě probíhá, když to navrhne nejméně 50 poslanců.[1] Nedůvěra je vyslovena, hlasuje-li pro nadpoloviční většina všech poslanců.[1]

Pokud je vládě vyslovena nedůvěra nebo pokud jí není vyslovena důvěra, musí podat demisi.[1]

Demise a odvolávání vlády a jejích členů

Vláda může kdykoliv podat demisi. Po volbách do Poslanecké sněmovny nebo poté, co jí Sněmovna vyslovila nedůvěru nebo jí nevyslovila důvěru, vláda demisi podat musí.[1] Pokud vláda demisi nepodala, i když ji byla povinna podat, prezident republiky je povinen takovou vládu odvolat.[1][4]

Každý člen vlády může podat demisi do rukou prezidenta republiky; činí tak prostřednictvím předsedy vlády.[1] Je na úvaze prezidenta, zda tuto demisi přijme či nepřijme. [5]

Prezident je povinen odvolat člena vlády, jestliže mu to navrhne premiér.[1] Lhůta pro tyto úkony prezidenta není v ústavě výslovně stanovena; ustálený právní výklad je však ten, že prezident je povinen konat "bez zbytečného odkladu".

Postavení předsedy vlády

Brífink Nečasovy vlády po jednání kabinetu v lednu 2013
Podrobnější informace naleznete v článku Předseda vlády České republiky.

Předseda vlády organizuje činnost vlády a vystupuje jejím jménem.[1] Bez jeho spolupodpisu nejsou platná prezidentova rozhodnutí podle čl. 63 Ústavy.[1] Většina prezidentových pravomocí uvedených v čl. 63 na premiéra také přechází, není-li prezidenta nebo není-li je prezident schopen vykonávat.[1] Předsedu vlády zastupuje místopředseda vlády, případně jiný pověřený člen vlády.[1]

Vztah k Parlamentu

Ačkoli je vláda jmenována prezidentem republiky, odpovídá Poslanecké sněmovně. Po svém jmenování musí získat její důvěru, o kterou může kdykoli v průběhu volebního období sněmovny přijít. Poslanci mohou členy vlády interpelovat a členové vlády jsou povinni jim odpovědět do třiceti dní.[1]

Každý člen vlády se může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich výborů a komisí. Slovo se mu udělí vždy, když o to požádá. Na základě usnesení Poslanecké sněmovny je člen povinen zúčastnit se její schůze; to platí i o schůzi sněmovního výboru, komise či vyšetřovací komise – zde se však může nechat zastoupit.[1]

Jednání a kompetence vlády

Vláda rozhoduje ve sboru, k přijetí usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny jejích členů.[1] Jednání schůze vlády řídí předseda vlády a v době jeho nepřítomnosti 1. místopředseda vlády nebo předsedou vlády pověřený jiný člen vlády. Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci rozhoduje na základě zákonů a v jejich mezích o zásadních otázkách celostátního významu, pokud rozhodování o nich nepřísluší ministerstvům, jiným ústředním orgánům státní správy, nebo jimi řízeným orgánům.[6]

Legislativní pravomoci

Podrobnější informace naleznete v článku Zákonodárný proces v Česku.

Zákonodárnou iniciativou podle Ústavy disponuje poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (tj. kraje). Nejčastěji ale návrhy zákonů podává právě vláda, zejména pokud jde o zákonnou úpravu značného rozsahu (jako například občanský zákoník). Dále má právo se ke všem ostatním návrhům zákonů vyjadřovat. K provádění zákonů vláda vydává nařízení, která jakožto podzákonné právní předpisy dále rozvádějí ustanovení zákonů.[1] Poradním a pracovním orgánem pro tuto oblast je Legislativní rada vlády.

Fiskální pravomoci

Podrobnější informace naleznete v článku Zákon o rozpočtových pravidlech.

Vláda je ústředním orgánem fiskální politiky a financování činností, které zajišťují funkce státu. Vytváří a předkládá Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu, kontroluje a řídí jeho plnění, zejména v oblasti dotací, a po skončení rozpočtového roku předkládá státní závěrečný účet. Vláda může povolit tzv. rozpočtové opatření, tedy úpravy jednotlivých ukazatelů státního rozpočtu (přesuny prostředků, povolení překročení limitů, snížení/zvýšení příjmů/výdajů) do výše 10 % ročního objemu, pro větší objem prostředků potřebuje souhlas rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.[7][8][9]

Řízení státní správy

Hlavní vchod do Strakovy akademie, sídla Úřadu vlády, na nábřeží Edvarda Beneše

Vláda řídí, kontroluje a sjednocuje činnost ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy, její usnesení jsou pro tyto orgány závazná.[10] Stejně tak jsou usnesení vlády závazná pro orgány krajů a obcí v případě, že vykonávají přenesenou působnost.[11][12] V rámci řízení správních orgánů může vláda uplatňovat diskreční pravomoc, tedy usměrňovat správní řízení v rámci zákonných limitů. Za tímto účelem jsou vydávány strategické dokumenty (strategie, koncepce, strategické rámce atd.), v kterých vláda zkoumá společenskou problematiku v dané oblasti, analyzuje výsledky a vypracovává koncepce řešení, a implementační dokumenty (akční plány, implementační plány atd.) ve kterých jsou zahrnuta konkrétní opatření.[13] Příkladem přímé vládní intervence do správního řízení mohou být územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které byly zavedeny formou usnesení vlády, které ukládá příslušným orgánům (ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj, Českému báňskému úřadu a okresním úřadům) respektovat při správním rozhodování o funkčním využití území, o umístění staveb a zařízení a o povolení hornické činnosti územní omezení, vyznačená v mapové příloze.[14]

Majetkové pravomoci

Členové vlády z pozice vedoucích příslušných organizačních složek státu zastupují stát v právních vztazích (mají postavení statutárního orgánu právnické osoby) a řídí hospodaření se státním majetkem. Vláda si může v případě převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu, vyhradit schválení; to se vztahuje i na státní majetek ve správě složky, která není vládě přímo podřízena. Souhlas vlády je dále pak nutný pro nákup akcií, jmenování zástupců státu do akciových společností a založení ústavu, nadace nebo nadačního fondu.[15] Další významnou pravomocí je možnost stanovit závazné podmínky účasti v zadávacím řízení na veřejné zakázky.[16] Dále pak také rozhoduje o využívání nerostného bohatství, které je ze zákona státním majetkem.[17]

Pravomoci v mezinárodních vztazích

Přestože pravomoc zastupování státu navenek svěřuje Ústava prezidentu republiky s kontrasignací předsedy vlády, vláda v praxi běžně rozhoduje o věcech, které do této oblasti spadají, například vysílá delegace na mezinárodní konference a určuje zásady pro jejich postup[18] nebo schvaluje navázání diplomatických styků[19][20]. Předseda a členové vlády také z titulů svých funkcí zastávají pozice v orgánech Evropská unie – Evropské radě a Radě ministrů EU.

Sjednávání a ratifikace mezinárodních smluv podle Ústavy přísluší prezidentu republiky, přičemž tuto pravomoc může přenést na vládu nebo její jednotlivé členy. Rozhodnutím prezidenta republiky č. 144/1993 Sb. tak bylo na vládu přeneseno sjednávání a schvalování smluv, které nevyžadují souhlas Parlamentu, přístup k nim a jejich přijetí.[1][21] V případě smluv, které souhlas parlamentu vyžadují (čl. 49 Ústavy) je praxe taková, že vláda smlouvu schválí, předloží ji ke schválení Parlamentu a doporučí prezidentu republiky zmocnit příslušného funkcionáře k podpisu smlouvy s výhradou ratifikace a následně smlouvu ratifikovat.[22]

Personální pravomoci

Vláda může ovlivňovat personální obsazení veřejných funkcí dvěma způsoby. V zákonem stanovených případech přímo, kdy daného funkcionáře jmenuje a odvolává, zpravidla na návrh příslušného ministra – do této oblasti spadají například:

Dále pak některé pozice vláda ovlivňuje nepřímo, kdy jde o funkcionáře jmenované prezidentem republiky se spolupodpisem premiéra, který tak má právo veta - do této oblasti spadají například:

Krizové pravomoci

Podrobnější informace naleznete v článku Mimořádná opatření pro krizové stavy.

Značné pravomoci má vláda v krizových situacích, kdy může přijímat různá mimořádná opatření.[31][32][33] V souladu s článkem 25 tzv. Schengenského hraničního kodexu může vláda aktivovat znovuzavedení ochrany vnitřních hranic.[34][35]

Další pravomoci

Mezi další pravomoci, které vládě svěřují zákonné přepisy, patří například vyhlašování dnů smutku a dnů státního smutku,[36] taktéž rozhoduje o uspořádání státního pohřbu, případně pohřbu se státními poctami.[37] Vláda je také oprávněna k zadávání úkolů zpravodajským službám a je adresátem jejich zpráv;[38] přísluší ji schvalování konceptů účasti ČR na světových výstavách EXPO[39] či rozhodnutí o použití personálu a strojů Armády ČR k zabezpečení letecké dopravy a přepravy[40]. Vláda má taktéž v rukou rozdělení klíčů od korunní komory uchovávající české korunovační klenoty.[41][42]

Vláda Petra Fialy

Podrobnější informace naleznete v článku Vláda Petra Fialy.

Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy 17. prosince 2021, která vzešla z říjnových voleb. Podílí se na ní volební koalice SPOLU složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a koalice Piráti a Starostové, sestávající z Pirátů a STANu. Kabinet tvoří 18 členů, z toho 6 za ODS, 4 STAN, 3 KDU-ČSL, 3 Piráti a 2 za TOP 09. Poslanecká sněmovna, v níž na počátku volebního období kabinet disponoval většinou 108 mandátů, vyslovila 13. ledna 2022 vládě důvěru poměrem hlasů 106 : 87.[43]

Členové vlády

ÚřadČlen vlády[44]SubjektKoaliceNástup do úřaduOdchod z úřadu
Předseda vládyPetr Fiala
ODSSPOLU20211128a28. listopadu 2021úřadující
1. místopředseda vlády
Ministr vnitra
Vít Rakušan
Vít Rakušan
Vít Rakušan
STANPiráti a Starostové20211217a17. prosince 2021úřadující
Místopředseda vlády
Ministr práce a sociálních věcí
Marian Jurečka
KDU-ČSLSPOLU20211217a17. prosince 2021úřadující
Místopředseda vlády pro digitalizaci
Ministr pro místní rozvoj
Ivan Bartoš
Ivan Bartoš
Ivan Bartoš
PirátiPiráti a Starostové20211217a17. prosince 2021úřadující
Místopředseda vlády
Ministr zdravotnictví
Vlastimil Válek
Vlastimil Válek
Vlastimil Válek
TOP 09SPOLU20211217a17. prosince 2021úřadující
Ministr financíZbyněk Stanjura
Zbyněk Stanjura
Zbyněk Stanjura
ODSSPOLU20211217a17. prosince 2021úřadující
Ministr zahraničních věcíJan Lipavský
Jan Lipavský
Jan Lipavský
PirátiPiráti a Starostové20211217a17. prosince 2021úřadující
Ministr spravedlnostiPavel Blažek
Pavel Blažek
Pavel Blažek
ODSSPOLU20211217a17. prosince 2021úřadující
Ministr kulturyMartin Baxa
Martin Baxa
Martin Baxa
ODSSPOLU20211217a17. prosince 2021úřadující
Ministr průmyslu a obchoduJozef Síkela
Jozef Síkela
(c) World Economic Forum, CC BY 3.0
Jozef Síkela
nestr. za STANPiráti a Starostové20211217a17. prosince 2021úřadující
Ministr zemědělstvíMarian Jurečka
(pověřen řízením)[p 1]
Marian Jurečka
Marian Jurečka
KDU-ČSLSPOLU20211217a17. prosince 202120220103a3. ledna 2022[46]
Zdeněk Nekula
Zdeněk Nekula
Zdeněk Nekula
KDU-ČSLSPOLU20220103a3. ledna 2022[46]20230628a28. června 2023[47]
Marek Výborný
Marek Výborný
Marek Výborný
KDU-ČSLSPOLU20230629a29. června 2023[48]úřadující
Ministr školství, mládeže a tělovýchovyPetr Gazdík
STANPiráti a Starostové20211217a17. prosince 202120220630a30. června 2022[49]
Vladimír Balaš
STANPiráti a Starostové20220701a1. července 2022[49]20230504a4. května 2023[50]
Mikuláš Bek
STANPiráti a Starostové20230504a4. května 2023[51]úřadující
Ministryně obranyJana Černochová
Jana Černochová
Jana Černochová
ODSSPOLU20211217a17. prosince 2021úřadující
Ministr dopravyMartin Kupka
Martin Kupka
Martin Kupka
ODSSPOLU20211217a17. prosince 2021úřadující
Ministr(yně) životního prostředíAnna Hubáčková
Anna Hubáčková
Anna Hubáčková
nestr. za  KDU-ČSLSPOLU20211217a17. prosince 202120221031a31. října 2022[52]
Marian Jurečka
(pověřen řízením)[p 2]
Marian Jurečka
Marian Jurečka
KDU-ČSLSPOLU20221101a1. listopadu 2022[52]20230310a10. března 2023[54]
Petr Hladík
Petr Hladík
Petr Hladík
KDU-ČSLSPOLU20230310a10. března 2023[54]úřadující
Ministr(yně) pro vědu, výzkum a inovaceHelena Langšádlová
Helena Langšádlová
Helena Langšádlová
TOP 09SPOLU20211217a17. prosince 202120240505a5. května 2024[55]
Marek Ženíšek
TOP 09SPOLU20240516a16. května 2024[56]úřadující
Ministr pro legislativu
Předseda Legislativní rady vlády
Michal Šalomoun
Michal Šalomoun
Michal Šalomoun
nestr. za PirátyPiráti a Starostové20211217a17. prosince 2021úřadující
Ministr pro evropské záležitostiMikuláš Bek
Mikuláš Bek
Mikuláš Bek
STANPiráti a Starostové20211217a17. prosince 202120230504a4. května 2023[51]
Martin Dvořák
Martin Dvořák
Martin Dvořák
STANPiráti a Starostové20230504a4. května 2023[51]úřadující

Počet členů podle navrhujících subjektů

6
4
3
3
2

Počet členů podle koalic

11
7

Odkazy

Poznámky

  1. Pověřeni řízením ministerstva byli všichni členové vlády stojící v čele ministerstev. Marian Jurečka byl v rámci jmenování členů Fialova kabinetu jmenován místopředsedou vlády a pověřen řízením ministerstva práce a sociálních věcí a také řízením ministerstva zemědělství. Poznámka o pověření řízením nesouvisí s vlastním pověřením, ale je vyjádřením záměru předsedy vlády dočasného Jurečkova výkonu funkce ministra zemědělství, v důsledku odloženého jmenování lidoveckého kandidáta Zdeňka Nekuly pro nařízenou izolaci kvůli pozitivnímu testu na covid-19,[45] viz jmenování Zdeňka Nekuly
  2. Rovněž jako v případě pověřeni Mariana Jurečky řízením ministerstva zemědělství od 17. prosince 2021 do 3. ledna 2022, vyjadřuje poznámka o jeho pověření řízením ministerstva životního prostředí pouze záměr předsedy vlády v Jurečkově dočasném výkonu funkce, jakožto předsedy KDU-ČSL. Lidovcům dle koaliční dohody připadlo obsazení rezortu životního prostředí. Marian Jurečka byl pověřen řízením ministerstva životního prostředí 27. října 2022, s účinností k 1. listopadu téhož roku,[53] viz demise Anny Hubáčkové

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. [cit. 2021-11-09]. Dostupné online.
  2. Prezident pověřil Babiše jednáním o sestavení vlády. Důvěru sněmovny nepožaduje. ČT24 [online]. Česká televize, 2017-10-31 [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  3. Hrad: Prezident Miloš Zeman pověřil předsedu ODS Fialu jednáním o sestavení nové vlády. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-11-09 [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  4. BAHÝĽOVÁ, Lenka; FILIP, Jan; MOLEK, Pavel, PODHRÁZKÝ, Milan; SUCHÁNEK, Radovan; ŠIMÍČEK, Vojtěch, VYHNÁLEK, Ladislav. Ústava České republiky. 1. vyd. Praha: Linde, 2010. 1533 s. ISBN 978-80-7201-814-7. S. 862–864. [dále jen Šimíček (2010)]. 
  5. KOUDELKA, Zdeněk. Demise a odvolání vlády či jejího člena. Česká justice [online]. 2023-01-05 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. 
  6. Jednací řád vlády [online]. Úřad vlády ČR [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  7. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  8. Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy [online]. Úřad vlády ČR [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  9. Nařízení vlády č. 494/2000 Sb., o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  10. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy (kompetenční zákon) - §21 a §28 [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  11. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) - §30 [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  12. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) - §61 [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  13. Databáze strategií [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  14. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. října 1991 č. 444 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí a energetiky v Severočeské hnědouhelné pánvi [online]. Úřad vlády České republiky, 1991-10-30 [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. 
  15. a b Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  16. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek - §37 [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. 
  17. Zákon č. 44/1988 Sb., Horní zákon. In: Sbírka zákonů. 1988. Dostupné online. § 5. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  18. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 103, o obeslání 13. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů [online]. Úřad vlády ČR, 2020-02-03 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  19. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 635, k návrhu na uznání Republiky Kosovo a o navázání diplomatických styků s Republikou Kosovo [online]. Úřad vlády ČR, 2008-05-21 [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  20. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 29. června 2011 č. 509 o uznání Jihosúdánské republiky ode dne jejího vzniku a navázání diplomatických styků (dostupné online)
  21. Rozhodnutí prezidenta republiky č. 144/1993 Sb., o sjednávání mezinárodních smluv [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  22. Směrnice vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání, provádění a ukončování platnosti mezinárodních smluv [online]. Praha: Úřad vlády ČR, 2004-02-11 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  23. Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  24. Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  25. Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  26. Zákon č. 77/1997 Sb, o státním podniku [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  27. Zákon č. 234/2014 Sb., státní službě - § 52 [online]. 2014-11-06 [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. 
  28. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dostupné online)
  29. Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu (dostupné online)
  30. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. 
  31. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) - §6 [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  32. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky - §5 [online]. [cit. 2020-04-08]. Dostupné online. 
  33. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  34. Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic ČR (dostupné online)
  35. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 25. května 2020 č. 570 o opatření vlády o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic České republiky (dostupné online)
  36. Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů - §7 [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  37. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 8. října 2019 č. 726 o návrhu na uspořádání pohřbu se státními poctami (dostupné online)
  38. Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky - §8 [online]. [cit. 2020-05-09]. Dostupné online. 
  39. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 8. února 2017 č. 106 k účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2020 v Dubaji (dostupné online)
  40. Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky - §24b [online]. 1999-10-12 [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. 
  41. Usnesení vlády České republiky o novém rozdělení klíčů k českým korunovačním klenotům [online]. Praha: Úřad vlády ČR, 1993-01-13 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. 
  42. VALENTA, Petr. Historie klíčů od korunovačních klenotů. [s.l.]: Kancelář Poslanecké sněmovny, 2010. Dostupné online. 
  43. Fialova vláda získala důvěru. Po 23 hodinách. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-01-13 [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. 
  44. OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky jmenoval členy nové vlády [online]. Pražský hrad, 2021-12-17 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-24. 
  45. BÍLÝ, Vojtěch. Vedením Ministerstva zemědělství byl dočasně pověřen vicepremiér Marian Jurečka. eAGRI [online]. 2021-12-20 [cit. 2022-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-20. 
  46. a b DOLEJŠÍ, Milan. Nekula se stal ministrem zemědělství. Chce vrátit dotace „do rovnovážné polohy“ [online]. Ceskatelevize.cz, 2022-01-03 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  47. ČTK. Prezident přijal rezignaci ministra zemědělství Nekuly k 28. červnu [online]. Aktualne.cz, 2023-06-26 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  48. ČTK; Seznam Zprávy. Prezident jmenoval Výborného ministrem zemědělství [online]. Seznamzpravy.cz, 2023-06-29 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  49. a b ČTK. Prezident Zeman jmenoval nového ministra školství. Balaš do funkce nastoupí v červenci [online]. Irozhlas.cz, 2022-06-29 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  50. Prezident republiky přijal demisi ministra školství [online]. Hrad.cz, 2023-05-04 [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 
  51. a b c Pavel pověřil Beka řízením resortu školství a jmenoval Dvořáka ministrem pro EU. Ceskenoviny.cz [online]. 2023-05-04 [cit. 2023-05-04]. Dostupné online. 
  52. a b Prezident republiky přijal demisi a pověřil Mariana Jurečku řízením Ministerstva životního prostředí [online]. Hrad.cz, 2022-10-22 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  53. OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky přijal demisi a pověřil Mariana Jurečku řízením Ministerstva životního prostředí [online]. hrad.cz, 2022-10-27 [cit. 2022-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-27. 
  54. a b BERANOVÁ, Klára. Pavel začal úřadovat, jmenoval Hladíka ministrem. Výhrady byly prázdné, vzkázal. Novinky.cz [online]. 2023-03-10 [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  55. Prezident republiky přijal demisi ministryně pro vědu, výzkum a inovace [online]. Hrad.cz, 2024-05-02 [cit. 2024-05-05]. Dostupné online. 
  56. RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Po fiasku s Tulejou jmenoval prezident ministrem Marka Ženíška. Seznam Zprávy [online]. 2024-05-09, rev. 2024-05-16 [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No portrait cs.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího (mužského) portrétu v češtině
Petr Fiala (51940875566).jpg
Autor: President Of Ukraine from Україна, Licence: PDM-owner

President of Ukraine Volodymyr Zelenskyy met with Prime Minister of Poland Mateusz Morawiecki, Deputy Prime Minister of Poland Jarosław Kaczyński, Prime Minister of the Czech Republic Petr Fiala and Prime Minister of Slovenia Janez Janša who arrived in Kyiv. The President of Ukraine thanked the heads of government of Poland, the Czech Republic and Slovenia for the support their countries provide to Ukraine, as well as for their personal visit to Kyiv. "At a time when many ambassadors have left Ukraine in connection with the full-scale invasion of the Russian Federation, these dignitaries, leaders of their beautiful independent European states, fear nothing, care for our fate more, and they are here to support us. This is a great courageous, correct and friendly step. And I am sure that with such friends, with such countries, with such neighbors and partners, we will really be able to win," Volodymyr Zelenskyy told reporters after the meeting. The President noted that the talks focused on security guarantees for Ukraine, strengthening sanctions against the aggressor state, as well as the prospects of Ukraine's membership in the European Union. The interlocutors also touched upon plans to rebuild our country after the end of hostilities. In this context, international assistance in replenishing the relevant reconstruction funds already established by the Ukrainian government is important.

"We know for sure that everything we are discussing will reach the positive goal for our country, our security and our future," the President stressed.
Marek Výborný Praha 2019.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 4.0
Marek Výborný, český politik
Helena Langšádlová crop.jpg
Autor: Helena Langšádlová archive, Licence: CC BY-SA 3.0
Helena Langšádlová
Czech Republic Foreign Minister Jan Lipavský on 2 May 2023 - (52864072867) (cropped).jpg
Secretary of State Antony J. Blinken meets with Czech Republic Foreign Minister Jan Lipavský at the U.S. Department of State in Washington, D.C., on May 2, 2023. [State Department photo by Freddie Everett/ Public Domain]
Ivan Bartoš 16 December 2021.jpg
Autor: https://www.flickr.com/photos/pirati/, Licence: CC BY-SA 2.0
Czech politician Ivan Bartoš on 16 December 2021
Ministr pro legislativu Michal Šalomoun 2021 (cropped).jpg
Autor: Pirátská strana, Licence: CC BY-SA 2.0
Michal Šalomoun 2021
Zasedání vlády 2013.jpg
Autor: Občanská demokratická strana, Licence: CC BY 2.0
Zleva nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, ministr bez portfeje Petr Mlsna, premiér Petr Nečas (ODS), ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ministr vnitra Jan Kubice.
Zbyněk Stanjura 2014 crop.jpg
Autor: Občanská demokratická strana, Licence: CC BY 2.0
Zbyněk Stanjura, 2014
Mikuláš Bek 2019 crop.jpg
Autor: Martin Vlček, Kancelář Senátu, Licence: CC BY 3.0
Mikuláš Bek (* 22. dubna 1964 Šternberk) je český vysokoškolský učitel, docent muzikologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, její bývalý prorektor a od září 2011 její rektor. Je též místopředsedou České konference rektorů pro oblast vzdělávání.[1] Od října 2018 působí jako senátor za obvod č. 59 - Brno-město.
Anna Hubáčková 2016 crop.jpg
Autor: Martin Vlček, Kancelář Senátu, Licence: CC BY 3.0
Ing. Bc. Anna Hubáčková, 2016. Členka Senátu Parlamentu České republiky
Minister for European Affairs Anders Adlercreutz and Minister for European Affairs of Czech Republic Martin Dvořák met in Helsinki 17. April 2024 (53659837401) (cropped).jpg
Autor: FinnishGovernment, Licence: CC BY 2.0
Kuvien käyttöehdot - Villkor för att använda bilderna - Use and rights

© Lauri Heikkinen, valtioneuvoston kanslia

From left to right: Martin Dvořák and Anders Adlercreutz
Strakova akademie z ulice U Bruských kasáren.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Malá Strana. Strakova akademie v pohledu z ulice U Bruských kasáren.
Zdeněk Nekula, Poděbrady (2022).jpg
Autor: Lukša, Licence: CC BY-SA 4.0
Zdeněk Nekula při slavnostním představení nového Kauflandu v Poděbradech
Pavel Blažek 2013 cropped.jpg
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 3.0
Pavel Blažek
Garden of Straka Academy, Prague Malá Strana.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Strakova akademie (Úřad vlády) na Malé Straně (Praha 1) od jihu. V popředí výstava "Za naši a vaši svobodu" k zahraničním událostem po srpnu 1968.
Emblem of the Government of the Czech Republic.svg
Emblem of the Government of the Czech Republic.
Czech cabinet room.jpg
Autor: Občanská demokratická strana - Civic Democratic Party of the Czech Republic, Licence: CC BY 2.0
Cabinet room of the Government of the Czech Republic in Straka Academy, Prague.
Marian Jurečka 2022 cropped.jpg
Autor: Stanmott, Licence: CC BY-SA 4.0
Marian Jurečka - předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí
Brno-Dominikánské-nám-protest-proti-válce-na-Ukrajině2022a (cropped).jpg
Autor: Ben Skála, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno, Dominikánské náměstí, protest proti válce na Ukrajině 2022
Jozef Síkela 2023 (cropped).png
(c) World Economic Forum, CC BY 3.0
Jozef Síkela at World Economic Forum Davos 2023
GLOBE Games 2022 in Zbiroh 32 (cropped).jpg
Autor: Jan Beránek, Licence: CC BY-SA 3.0
Mezinárodní setkání GLOBE učitelů, žáků a vědců ve Zbirohu
Martin Kupka 2021 crop.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 4.0
Martin Kupka, český politik
220421-D-BN624-0291 (52020611483) (cropped).jpg
Autor: U.S. Secretary of Defense, Licence: CC BY 2.0
Secretary of Defense Lloyd J. Austin III signs a bilateral Reciprocal Defense Procurement agreement renewal with Czech Defense Minister Jana Černochová, at the conclusion of a bilateral meeting at the Pentagon, Arlington, VA, April 21, 2022. (DoD photo by Lisa Ferdinando)