Vláda Eduarda Taaffeho

Vláda Eduarda Taaffeho
Ministerský předseda Eduard Taaffe
Ministerský předseda Eduard Taaffe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Eduarda Taaffeho byla předlitavská vláda, úřadující od 13. srpna 1879 do 11. listopadu 1893.[1][2] Sestavil ji Eduard Taaffe (dosavadní ministr vnitra v Stremayrově kabinetu) a brzy získal na Říšské radě podporu Českého klubu (staročechů, mladočechů, konzervativní šlechty a moravských českých liberálů), Polského klubu a Hohenwartovy Strany práva. Toto uskupení získalo označení „železný kruh pravice“ a v opozici vůči němu stály německé ústavověrné strany.[3]

Taaffeho úspěch (jeho kabinet se stal nejdéle úřadujícím kabinetem za celou dobu existence Předlitavska) spočíval v politice, kterou on sám nazýval jako „vládu nad stranami“, „postupné prokousávání se od problému k problému“ či „vytloukání klínu klínem“, což znamenalo, že se dílčími ústupky snažil uspokojit co největší množství stran.[4] Pokud Taaffe pro své představy nezískal podporu v říšské radě, snažil se je prosazovat administrativní cestou, stále však s ohledem na zachování ústavnosti.[5]

Konkrétně se Taaffe snažil zejména o to, aby zmírnil alespoň nejožehavější napětí. Vůči českým nacionalistům projevil vstřícnost zrovnoprávněním češtiny s němčinou ve vnějším úředním styku (Stremayrova jazyková nařízení, 1880) nebo rozdělením pražské univerzity na českou a německou (1882).[6] Radikalizující se socialisty dočasně oslabil rozšířením volebního práva snížením volebního censu ve 4. kurii (volební reforma 1882), čímž si získal vrstvy drobných živnostníků, a sociálně-reformními zákony (zákazem dětské práce, snížením maximální pracovní doby na 11 hodin), zatímco představitele dělnického hnutí se snažil umlčet represemi.[7]

Politika „dvojí ruky“ však časem přestala uspokojovat zejména mladočechy, kteří byli nejdříve vyloučeni z Českého klubu (1887)[8] a po zveřejnění punktací roku 1890 zahájili proti vládě otevřený boj.[9] Proti vládě tak stáli již nejen německé ústavověrné strany, jež považovaly Taaffeho ústupky Čechům za přehnané, ale také mladočeši, kteří je naopak považovali za nedostatečné, a zejména pak sílící socialistické hnutí, vedené sociální demokracií a usilující o zavedení všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasovacího práva. Taaffe sice připravil návrh volební reformy, v říšské radě se však proti ní zformovala silná opozice, jež jej donutila k demisi. Taaffeho vládu tak 11. listopadu 1893 po 14 letech nahradila vláda Alfreda Windischgrätze.[10]

Složení vlády

ResortMinistrNástup do funkceKonec funkce
ministerský předsedaEduard Taaffe13. srpna 187911. listopadu 1893
ministr zemědělstvíJulius von Falkenhayn13. srpna 187911. listopadu 1893
ministr obchoduKarl Korb von Weidenheim13. srpna 187926. června 1880
Alfred von Kremer26. června 188014. ledna 1881
Felix Pino z Friedenthalu14. ledna 188116. března 1886
Karl von Pusswald (správce)16. března 188626. června 1886
Olivier de Bacquehem26. června 188611. listopadu 1893
ministr kultu a vyučováníKarl von Stremayr13. srpna 187916. února 1880
Siegmund Conrad von Eybesfeld16. února 18805. listopadu 1885
Paul Gautsch von Frankenthurn5. listopadu 188511. listopadu 1893
ministr financíEmil Chertek (správce)13. srpna 187916. února 1880
Adolf Kriegs-Au16. února 188026. června 1880
Julian Dunajewski26. června 18802. února 1891
Emil Steinbach2. února 189111. listopadu 1893
ministr vnitraEduard Taaffe13. srpna 187911. listopadu 1893
ministr spravedlnostiKarl von Stremayr13. srpna 187926. června 1880
Moritz von Streit26. června 188014. ledna 1881
Alois Pražák14. ledna 188111. října 1888
Friedrich Schönborn11. října 188811. listopadu 1893
ministr zeměbranyJulius von Horst13. srpna 187926. června 1880
Zeno Welsersheimb26. června 188011. listopadu 1893
ministr pro haličské záležitostiFlorian Ziemiałkowski13. srpna 187911. října 1888
ministr pro haličské záležitostiFilip Zaleski11. října 188811. listopadu 1893
český ministr-krajanAlois Pražák13. srpna 18794. srpna 1892
německý ministr-krajanGandolph von Kuenburg2. února 189127. listopadu 1892
společní ministři Rakouska-Uherska:
* ministr zahraničíGyula Andrassy13. srpna 18798. října 1879
Heinrich Karl von Haymerle8. října 187910. října 1881
Gustav Kálnoky von Kőröspatak20. listopadu 188111. listopadu 1893
* ministr válkyArtur M. von Bylandt-Rheidt13. srpna 187916. března 1888
Ferdinand von Bauer16. března 188824. července 1893
Rudolf Merkl24. července 189323. září 1893
Edmund von Krieghammer23. září 189311. listopadu 1893
* ministr financíLeopold Friedrich von Hofmann13. srpna 18794. dubna 1880
* ministr financíJózsef Szlávy4. dubna 18804. června 1882
* ministr financíBenjámin Kállay4. června 188211. listopadu 1893

Reference

  1. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588. 
  2. VLÁDY HABSBURSKÉ MONARCHIE V LETECH 1848-1867 [online]. libri [cit. 2013-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-04. 
  3. URBAN, Otto. Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 326–331. 
  4. Urban (1982), s. 335.
  5. Urban (1982), s. 333, 341.
  6. Zákon č. 24/1882 ř. z., jenž se týče c. k. university Karlo-Ferdinandské v Praze. dostupné online.
  7. Urban (1982), s. 342–361.
  8. Urban (1982), s. 386–387.
  9. Urban (1982), s. 391–399, 410–417.
  10. Urban (1982), s. 419–426.

Média použitá na této stránce