Vláda Ehuda Olmerta

Vláda Ehuda Olmerta
Předseda vlády Olmert
Předseda vlády Olmert
Pořadí31.
PředsedaEhud Olmert
MístopředsedovéŠimon Peres (do r. 2007)
Chajim Ramon
Politické subjektyKadima, Strana práce, Šas, Gil, Jisra'el bejtejnu (2006–2008)

Vyslovení důvěry4. května 2006

Konec v úřadu31. března 2009
Kauzy2. libanonská válka
operace Ovocný sad
operace Lité olovo
Webová stránkawww.knesset.gov.il/govt/eng/GovtByNumber_eng.asp?govt=31
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Ehuda Olmerta, která byla v pořadí třicátou první izraelskou vládou, byla vytvořena 4. května 2006 po březnových parlamentních volbách. Sestávala ze stran Kadima, Strana práce, Šas a Gil. V listopadu 2006 s jedním z koaličních partnerů stala pravicová strana Jisra'el bejtejnu, vládu však opustila v lednu 2008 na protest proti mírovým jednáním s palestinskou samosprávou.[1] Olmertova vláda vládla až do předčasných voleb v březnu 2009, kdy ji nahradila druhá Netanjahuova vláda pod vedením strany Likud.

Události během této vlády

V první rok Olmertovy vlády došlo k druhé libanonské válce, kterou Izrael vedl proti libanonskému hnutí Hizballáh. Konflikt však skončil, aniž by se podařilo dosáhnout stanovených cílů, za což byla vláda kritizovaná jak veřejností, tak Winogradovou vyšetřovací komisí.[2] Olmert se angažoval v mírovém procesu, a to jak s palestinskou autonomií, tak se Sýrií. Ani jeden z pokusů nebyl úspěšný. V září 2007 podniklo izraelské letectvo útok v rámci operace Ovocný sad, při němž vybombardovalo budovaný syrský jaderný reaktor.[3] Na přelomu let 2008 a 2009 podnikla izraelská armáda rozsáhlou ofenzivu v Pásmu Gazy, známou jako operace Lité olovo, v reakci na neustálé palestinské raketové útoky.[4]

Během své vlády byl Olmert několikrát obviněn z korupce, které se měl dopustit v dřívějších letech na různých postech ve státní správě.[5] Pro tato obvinění byl vyšetřován, což byl jeden z důvodů, proč se rozhodl nekandidovat ve stranických primárkách Kadimy v roce 2008. Po nich rezignoval na premiérskou funkci, a poté, co se úřadující premiérce Cipi Livniové nepodařilo sestavit vládu, byly vypsány předčasné volby.[6] Olmert byl nakonec v několika případech státním zástupcem obžalován z korupce – vůbec poprvé tak byl z podobného trestného činu obžalován bývalý izraelský premiér.[5]

Prvenstvím Olmertovy vlády bylo, že jako historicky první měla za člena ministra, který byl izraelský Arab, vyznáním muslim.[7] Šlo o Gháliba Madžádalu, který byl nejprve ministrem bez portfeje a následně ministrem vědy, kultury a sportu.

Seznam členů vlády

Funkční období vlády trvalo od 4. května 2006 do 31. března 2009. V pořadí 31. izraelská vláda se skládala z následujících ministrů:[8]

portfejministr/yněfunkční obdobístrana
předseda vládyEhud OlmertceléKadima
vicepremiérŠimon Peres04/05/2006 – 13/06/2007Kadima
Chajim Ramon04/07/2007 – 31/03/2009
úřadující premiérCipi LivniováceléKadima
místopředseda vládyAmir Perec04/05/2006 – 18/06/2007Strana práce
Šaul MofazceléKadima
Eli JišajceléŠas
Avigdor Lieberman30/10/2006 – 18/01/2008Jisra'el bejtejnu
Ehud Barak18/06/2007 – 31/03/2009Strana práce
ministr absorpce imigrantůZe'ev Boim04/05/2006 – 04/07/2007Kadima
Ja'akov Edri04/07/2007 – 14/07/2008
Eli Aflalo14/07/2008 – 31/03/2009
ministr bydlení a výstavby IzraeleMe'ir Šítrit04/05/2006 – 04/07/2007Kadima
Ze'ev Boim04/07/2007 – 31/03/2009
ministr diaspory, společnosti a boje proti antisemitismuJicchak Herzog21/03/2007 – 31/03/2009Strana práce
ministr dopravyŠaul MofazceléKadima
ministr financíAvraham Hirschson04/05/2006 – 03/07/2007Kadima
Roni Bar-On04/07/2007 – 31/03/2009
ministr komunikacíAriel AtiasceléŠas
ministr náboženských služebJicchak Kohen14/01/2008 – 31/03/2009Šas
ministr národní infrastrukturyBenjamin Ben EliezerceléStrana práce
ministr obranyAmir Perec04/05/2006 – 18/06/2007Strana práce
Ehud Barak18/06/2007 – 31/03/2009
ministr ochrany životního prostředíGideon EzraceléKadima
ministr pro strategické záležitostiAvigdor Lieberman30/10/2006 – 18/01/2008Jisra'el bejtejnu
ministr pro záležitosti penzistůRafi EjtanceléGil
ministr průmyslu, obchodu a práceEli JišajceléŠas
ministr rozvoje Negevu a GalilejeŠimon Peres04/05/2006 – 13/06/2007Kadima
Ja'akov Edri04/07/2007 31/03/2009
ministr sociální péče a sociálních služebEhud Olmert04/05/2006 – 21/03/2007Kadima
Jicchak Herzog21/03/2007 – 31/03/2009Strana práce
ministr spravedlnostiChajim Ramon04/05/2006 – 22/08/2006Kadima
Cipi Livniová29/11/2006 – 07/02/2007Kadima
Daniel Friedmann07/02/2007 – 31/03/2009nestraník
ministryně školstvíJuli TamirováceléStrana práce
ministr turismuJicchak Herzog04/05/2006 - 21/03/2007Strana práce
Jicchak Aharonovič21/03/2007 - 18/01/2008Jisra'el bejtejnu
Ruchama Avrahamová14/07/2008 - 31/03/2009Kadima
ministr vědy, kultury a sportuOfir Pines-Paz04/05/2006 – 01/11/2006Strana práce
Ghálib Madžádala21/03/2007 – 31/03/2009
ministr vnitraRoni Bar-On04/05/2006 – 04/07/2007Kadima
Me'ir Šítrit04/07/2007 – 31/03/2009
ministr vnitřní bezpečnostiAvi DichterceléKadima
ministryně zahraničních věcíCipi LivniováceléKadima
ministr zdravotnictvíJa'akov Ben JezriceléGil
ministr zemědělství a rozvoje venkovaŠalom SimchonceléStrana práce
ministr bez portfejeEjtan Kabel04/05/2006 – 04/05/2007Strana práce
Ja'akov Edri04/05/2006 – 04/07/2007Kadima
Jicchak Kohen04/05/2006 – 14/01/2008Šas
Mešulam NahariceléŠas
Ghálib Madžádala29/01/2007 – 21/03/2007Strana práce
Ruchama Avrahamová04/07/2007 – 14/07/2008Kadima
Ami Ajalon24/09/2007 – 16/12/2008Strana práce

Odkazy

Reference

  1. SOMFALVI. Yisrael Beiteinu leaves government [online]. Ynetnews, 2008-01-16 [cit. 2013-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. SMITH. Olmert's Fight For Survival Is Hopeless [online]. Der Spiegel, 2007-05-02 [cit. 2013-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Zničili Izraelci syrský reaktor? Důkazem má být video. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2008-04-25]. Dostupné online. 
  4. Izrael zasypává raketami Gazu. Zahynulo přes 200 lidí. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2008-12-27]. Dostupné online. 
  5. a b TUREČEK. Bývalému izraelskému premiérovi Olmertovi hrozí vězení za majetkovou kriminalitu [online]. Český rozhlas, 2009-08-31 [cit. 2013-04-02]. Dostupné online. 
  6. Cipi Livni hází ručník do ringu, Izrael čekají předčasné volby [online]. Eretz.cz, 2008-10-26 [cit. 2008-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. 
  7. First Arab joins Israeli cabinet [online]. BBC News, 2007-01-28 [cit. 2013-04-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Seventeenth Knesset: Government 31 [online]. Kneset [cit. 2013-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce