Vláda Ernsta Seidlera

Ministerský předseda Ernst Seidler von Feuchtenegg

Vláda Ernsta Seidlera byla předlitavská vláda, úřadující od 23. června 1917 do 25. července 1918. Sestavil ji Ernst Seidler von Feuchtenegg poté, co skončila předchozí vláda Heinricha Clam-Martinice.[1]

Dobové souvislosti a činnost vlády

Vláda Ernsta Seidlera nastoupila v situaci, kdy v Rakousku-Uhersku rychle ožíval parlamentní život poté, co byla v květnu 1917 po tříleté válečné přestávce svolána Říšská rada. Předchozí vláda Heinricha Clam-Martinice si nedokázala udržet podporu v parlamentu, ve kterém naopak vznikla většina neněmeckých, protivládně orientovaných poslanců. S postupující ekonomickou a sociální únavou z prodlužující se účasti monarchie na světové válce se do předlitavské politiky vracela ostrá etnická a ideologická polarizace, nyní doprovázená i státoprávními a mezinárodními tématy. Čeští poslanci například na zahajovací schůzi parlamentu ohlásili program transformace monarchie na federaci národnostních států, včetně požadavku na spojení českých zemí a Slovenska. Šířilo se i dělnické a stávkové hnutí.[2]

Seidlerova vláda se snažila vyjít vstříc požadavkům politických stran a nalézt trvalejší podporu v parlamentu. V červenci 1917 navíc byla jako gesto dobré vůle vyhlášena amnestie panovníka Karla I., díky které se na svobodu dostali političtí vězni, včetně předních českých politiků. V české politice (stejně jako v mnoha jiných neněmeckých etnických skupinách) ale dále sílily tendence k zásadní proměně monarchie a frekventovaným se stalo heslo o sebeurčení národů. Větší důraz na české zájmy začala klást i sociální demokracie. Na mezinárodním poli čelilo Rakousko-Uhersko takzvané Sixtově aféře (zveřejnění tajné depeše, v které Rakousko-Uhersko sondovalo možnost separátního míru s dohodovými mocnostmi). Po odeznění aféry došlo k dočasnému upevnění aliance s Německem. Ještě na jaře 1918 tak Seidlerova vláda provedla některá direktivní opatření směřující k posílení etnicky německého vlivu v Předlitavsku (krajské zřízení v Čechách rozdělující zemi na německé a české kraje), na což česká politická reprezentace reagovala další radikalizací. Podstatnější ale byl postoj Poláků, kteří v létě roku 1918 stáhli svou podporu vládě. Seidlerův kabinet tak ztratil možnost projednat rozpočet a rezignoval.[3]

Složení vlády

ResortMinistrNástup do funkceKonec funkce
ministerský předsedaErnst von Seidler23. června 191725. července 1918
ministr vnitraFriedrich von Toggenburg23. června 191711. června 1918
ministr vnitraEdmund von Gayer11. června 191825. července 1918
ministr financíFerdinand von Wimmer (správce)23. června 191725. července 1918
ministr kultu a vyučováníLudwik Ćwikliński23. června 191725. července 1918
ministr spravedlnostiHugo von Schauer (správce)23. června 191725. července 1918
ministr obchoduViktor Mataja23. června 191730. srpna 1917
ministr obchoduFriedrich von Wieser30. srpna 191725. července 1918
ministr zemědělstvíMoritz von Ertl (správce)23. června 191730. srpna 1917
ministr zemědělstvíErnst Emanuel von Silva-Tarouca30. srpna 191725. července 1918
ministr zeměbranyKarl von Czapp23. června 191725. července 1918
ministr železnicKarl von Banhans23. června 191725. července 1918
ministr veřejných pracíEmil Homann von Herimberg[4][5]23. června 191725. července 1918
ministr veřejných pracíFriedrich von Wieser (?)[6]30. srpna 191725. července 1918
ministr bez portfejeViktor Mataja[7]30. srpna 19171. ledna 1918
ministr sociální péčeViktor Mataja1. ledna 191825. července 1918
ministr bez portfejeIvan Horbaczewski30. srpna 191725. července 1918
ministr zdravotnictvíIvan Horbaczewski (provizorní vedení[8])
ministr pro haličské záležitostiJuliusz Twardowski23. června 191725. července 1918
ministr bez portfejeIvan Žolger[9]30. srpna 19176. května 1918
společní ministři Rakouska-Uherska:
* ministr zahraničíOtakar Černín24. června 191714. dubna 1918
* ministr zahraničíIstván Burián16. dubna 191825. července 1918
* ministr válkyRudolf Stöger-Steiner von Steinstätten24. června 191725. července 1918
* ministr financíIstván Burián23. června 191725. července 1918

Reference

  1. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 592. 
  2. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 610–613. 
  3. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 612–628. 
  4. ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Homann von Herimberg, Emil Frh. (1862-1945), Verwaltungsbeamter, s. 411–412. (německy) 
  5. ↑ V některých pramenech uváděno, že ministrem jen do 30. srpna 1917 (http://www.libri.cz/databaze/dejiny/vlady2.html Archivováno 1. 12. 2009 na Wayback Machine., též kol. aut.: Československé dějiny v datech, s. 592.) s tím, že pak ho měl nahradit Friedrich von Wieser.
  6. ↑ V některých pramenech uváděn jako ministr veřejných prací od 30. srpna 1917 (http://www.libri.cz/databaze/dejiny/vlady2.html Archivováno 1. 12. 2009 na Wayback Machine., též kol. aut.: Československé dějiny v datech, s. 592.) s tím, že nahradil Emila von Homanna. V rakouských pramenech nástup Wiesera na tento rezort není doložen a Homann uváděn jako ministr po celé trvání Seidlerovy vlády (Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2, s 411-412, heslo Homann von Herimberg, Emil Frh. (1862-1945), Verwaltungsbeamter).
  7. ↑ Pověřen přípravou vzniku ministerstva sociální péče.
  8. ↑ Chod ministerstva formálně spuštěn až 27. července 1918.
  9. ↑ V publikaci Československé dějiny v datech, s. 592 uváděno, že ministrem byl od 24. července 1917 do 26. května 1918, ale dobový vídeňský tisk ukazuje na funkční období 30. srpen 1917 - 6. květen 1918, http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=wrz&datum=19170831&seite=1&zoom=33, http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=wrz&datum=19180509&seite=1&zoom=33.

Média použitá na této stránce

Ensign of Austro-Hungarian civil fleet (1869-1918).svg
Civil/merchant marine ensign of Austria-Hungary from 1869 to 1918
Ernst Seidler von Feuchtenegg.jpg
Ernst Seidler von Feuchtenegg (1862–1931) österr. Ministerpräsident