Vláda Igora Matoviče

Vláda Igora Matoviče
Předseda vlády Igor Matovič (2020)
Předseda vlády Igor Matovič (2020)
Pořadíjedenáctá (od r. 1993)
PředsedaIgor Matovič
MístopředsedovéEduard Heger
Štefan Holý
Richard Sulík
Veronika Remišová
Počet členů16
Politické subjektyOĽaNO (8, 7), Sme rodina (3, 2), ZA ĽUDÍ (2, 1), SaS (3, 0) (do března 2021)
Národní rada
93/150
JmenovánaZuzanou Čaputovou
Datum jmenování21. března 2020
Vyslovení důvěry30. dubna 2020
A 93, N 48, Z 0 / 141
Demise30. března 2021
Konec v úřadu1. dubna 2021
Důvod ukončeníkoaliční krize po nákupu vakcíny Sputnik V
OpoziceSMER-SD, ĽSNS
Webová stránkavlada.sk
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Igora Matoviče byla v letech 2020–2021 vláda na Slovensku. Předsedou vlády byl Igor Matovič, předseda hnutí OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti, které zvítězilo v parlamentních volbách v roce 2020. Koaliční vládu tvořilo 16 členů (8 z hnutí OĽaNO, 3 ze strany Sme rodina, 3 ze strany SaS a 2 ze strany ZA ĽUDÍ). Ve 150členném parlamentu koalice disponovala ústavní většinou 93 mandátů.[1] Vládu jmenovala prezidentka republiky Zuzana Čaputová.

Kabinet nahradil vládu Petera Pellegriniho, symbolizující tzv. „éru Roberta Fica“. SMER – sociálna demokracia pod vedením Fica vládla na Slovensku s dvouletou přestávkou v letech 2006 až 2020.[2][3][4]

Dne 30. března 2021 se vláda jako celek usnesla na podání demise. Prezidentka Zuzana Čaputová demisi vlády přijala v ten samý den, zároveň pověřila vládu vykonáváním jejích funkcí až do jmenování nové vlády, které proběhlo 1. dubna 2021, a sestavením nové vlády pověřila Eduarda Hegera z OĽaNO, dosavadního vicepremiéra a ministra financí.[5] Fakticky však šlo o skoro stejnou vládu, vedle prohození ministra financí a premiéra došlo jen na změnu vedení ministerstva zdravotnictví.

Vznik

Vznik vlády Igora Matoviče byl výsledkem rozsáhlé proměny politické atmosféry na Slovensku po několika skandálech dlouholeté vládní strany SMER-SD[pozn. 1] a třetí vlády dřívějšího premiéra Roberta Fica, která ještě zesílila po vraždě novináře Kuciaka a odhalení komunikace kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera s různými vysoce postavenými soudci a státními zástupci, naznačující rozsáhlou a vysoce organizovanou kriminální činnost. V parlamentních volbách v roce 2020 tak zaznamenalo výrazný vzestup protikorupční hnutí OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti podnikatele Igora Matoviče, které získalo více než 25 % hlasů a bylo tak schopno sestavit vládu s dalšími liberálními stranami (SaS, ZA ĽUDÍ) a stranou Sme rodina dalšího podnikatele Borise Kollára; dosavadní vládní strany SNS a Most-Híd se naopak nedostaly do parlamentu.

Povolební vyjednávání, resp. neformální rozhovory mezi budoucími politickými partnery začaly takřka okamžitě po volbách 29. února 2020, přičemž Matovič opakovaně deklaroval zájem na vytvoření čtyřkoalice, která by ve slovenském parlamentu disponovala ústavní většinou (minimálně 90 poslanců).[6] Dne 4. března obdržel Matovič oficiální pověření k sestavení vlády od prezidentky Zuzany Čaputové.[7] Sestavování vlády provázela zpočátku mediální kritika zapojení strany Borise Kollára, a to zejména kvůli jeho údajné zločinecké minulosti, resp. blízkým kontaktům s některými vůdčími postavami slovenského podsvětí v 90. letech 20. století.[8][9] Svou účast ve vznikající vládě nejdřív nepotvrdil bývalý prezident Andrej Kiska, jehož strana ZA ĽUDÍ rozhodla o svém zapojení teprve na svém sněmu dne 5. března.[10][11]

13. března byl vznik uskupení čtyř stran vážně ohrožen, když předseda liberální strany SaS Richard Sulík veřejně deklaroval svou nespokojenost, že během vyjednávání nebyl straně nabídnut žádný ekonomický rezort, resp. že jemu samotnému nebylo umožněno obsadit křeslo ministra financí; podle médií tento spor trval už několik dní.[12][13] Nicméně již v ten samý den zástupci všech čtyř stran (ze všech předsedů stran budoucí koalice se vyjednávání neúčastnil pouze Andrej Kiska, jehož zastupovala místopředsedkyně jeho strany Veronika Remišová) veřejně ohlásili dosažení dohody na rozdělení moci. Původně ohlášený poměr rozdělení míst ve vládě 8:3:2:2 (respektující výsledky parlamentních voleb) byl změněn na 8:3:3:2 ve prospěch strany SaS, čímž současně došlo k navýšení počtu členů vlády z 15 na 16 oproti dosavadní vládě Petera Pellegriniho.[14][15] Hned následujícího dne byl personální návrh nového kabinetu doručen prezidentce Čaputové[16] a dne 18. března bylo definitivní složení vlády oznámeno veřejnosti.[17]

Celková délka povolebního vyjednávání o nové vládě (přibližně 13 dní) se tak stala jednou z nejkratších v moderní historii Slovenska;[18] současně se jedná teprve o druhou vládu disponující ústavní většinou.[19][pozn. 2] Vládu jmenovala prezidentka Zuzana Čaputová dne 21. března 2020.[21]

V den uvedení vlády do úřadu byl kandidát na ministra zahraničí Ivan Korčok stále ve washingtonské rezidenci jako velvyslanec ve Spojených státech v důsledku omezení transatlantického letového provozu pro pandemii covidu-19. Pověřen řízením rezortu tak byl v mezidobí vicepremiér Richard Sulík. Po návratu na Slovensko podstoupil Korčok dvoutýdenní karanténu a jmenování za člena vlády se uskutečnilo 8. dubna téhož roku.[22]

Při hlasování o důvěře získala vláda 30. dubna 2020 v parlamentu 93 hlasů ze 141 přítomných poslanců. Při hlasování poslanci SMERu opustili jednací sál.[23]

Složení vlády

ÚřadČlen vládyStranaNástup do úřaduOdchod z úřadu
Předseda vládyIgor MatovičOĽaNO21. března 20201. dubna 2021
Místopředseda vlády pro legislativu
a strategické plánování		Štefan HolýSme rodina21. března 20201. dubna 2021
Místopředseda vlády
Ministr financí		Eduard HegerOĽaNO21. března 20201. dubna 2021
Místopředseda vlády
Ministr hospodářství		Richard SulíkSaS21. března 202023. března 2021
Andrej Doležal
(pověřen řízením)[24]		Sme rodina23. března 20211. dubna 2021
Místopředsedkyně vlády
Ministryně investic, regionálního rozvoje
a informatizace		Veronika RemišováZA ĽUDÍ21. března 20201. dubna 2021
Ministr zahraničních věcí a
evropských záležitostí		Richard Sulík
(pověřen řízením)[pozn. 3]		SaS21. března 20208. dubna 2020
Ivan Korčok[pozn. 4]nestr. za SaS8. dubna 202025. března 2021
Eduard Heger
(pověřen řízením)[25]		OĽaNO25. března 20211. dubna 2021
Ministr vnitraRoman MikulecOĽaNO21. března 20201. dubna 2021
Ministr obranyJaroslav NaďOĽaNO21. března 20201. dubna 2021
Ministryně spravedlnostiMária KolíkováZA ĽUDÍ21. března 202023. března 2021
Veronika Remišová
(pověřena řízením)[26]		ZA ĽUDÍ23. března 20211. dubna 2021
Ministr dopravy a výstavbyAndrej DoležalSme rodina21. března 20201. dubna 2021
Ministr zemědělství a rozvoje venkovaJán MičovskýOĽaNO21. března 20201. dubna 2021
Ministr životního prostředíJán Budajnez. za OĽaNO21. března 20201. dubna 2021
Ministr práce, sociálních věcí a rodinyMilan KrajniakSme rodina21. března 202017. března 2021
Andrej Doležal
(pověřen řízením)[27]		Sme rodina17. března 20211. dubna 2021
Ministr zdravotnictvíMarek KrajčíOĽaNO21. března 202012. března 2021
Eduard Heger
(pověřen řízením)[28]		OĽaNO12. března 20211. dubna 2021
Ministr školství, vědy, výzkumu a
sportu		Branislav GröhlingSaS21. března 202025. března 2021
Jaroslav Naď
(pověřen řízením)[25]		OĽaNO25. března 20211. dubna 2021
Ministryně kulturyNatália MilanováOĽaNO21. března 20201. dubna 2021

Počet členů podle navrhujících subjektů

7
2
1

Vládní krize

Vládu provázely spory především mezi premiérem Matovičem (OĽaNO) a ministrem hospodářství Richardem Sulíkem (SaS), zejména ohledně témat týkajících se pandemie covidu-19, kdy Matovič prosazoval tvrdší opatření a Sulík se stavěl proti nim.[29][30] Spory vygradovaly poté, co začátkem března 2021 nechal premiér společně s ministrem zdravotnictví Markem Krajčím dovézt ruskou vakcínu proti covidu-19 Sputnik V, přičemž tato vakcína nebyla schválena Evropskou lékovou agenturou a dovezena byla tajně i přes nesouhlas koaličních partnerů zejména ze strany ZA ĽUDÍ a SaS.[31]

Po kritice ze strany předsedy SaS Sulíka a předsedkyně ZA ĽUDÍ Veroniky Remišové premiér Matovič odvolal ministra zdravotnictví Krajčího, avšak trval na očkování Sputnikem V a ministra označil za oběť.[32] Koaliční partnery tento krok nepřesvědčil a žádali výměnu předsedy vlády, premiér Matovič sdělil, že demisi podá, pokud se ministerského křesla vzdá Sulík, přičemž SaS měla o jedno ministerstvo přijít. Zároveň Matovič žádal též demisi ministryně spravedlnosti Marie Kolíkové (ZA ĽUDÍ) a některých dalších představitelů vlády za SaS a ZA ĽUDÍ, Matovič sám by na jiném postu ve vládě setrval.[33][34] Sulík na ministerský post rezignoval, na další podmínky však odmítl přistoupit.[35] Demisi podala též ministryně Kolíková. Protože Matovič další jednání odmítal, postupně podali demisi všichni ministři za SaS, odchodem z vlády, pokud se krize nevyřeší, pohrozil i předseda hnutí Sme rodina Boris Kollár.[36] 28. března 2021 Matovič oznámil, že si vymění post s ministrem financí Eduardem Hegerem a že již netrvá na žádných podmínkách vůči koaličním partnerům. Koaliční strany s navrženým řešením souhlasily,[37] Matovič podal demisi 30. března,[38] vláda Eduarda Hegera byla jmenována 1. dubna.[39]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Vlády pod vedením SMER-SD Roberta Fica vládly Slovensku celkem 12 let; v letech 2006–2020 se tak dělo nepřetržitě s výjimkou krátké vlády Ivety Radičové v období 2010–2012. V roce 2018 byla sice poslední Ficova vláda nahrazena částečně rekonstruovanou vládou Petera Pellegriniho, ale většina jejích ministrů zůstala na svých postech i v novém kabinetu.
  2. ↑ První vládou samostatného Slovenska s ústavní většinou byla první vláda Mikuláše Dzurindy, která vládla v letech 1998–2002 a nastoupila po dlouhé éře Vladimíra Mečiara, který byl premiérem s malými přestávkami nepřetržitě od roku 1990. Dzurindova vláda nicméně disponovala menší většinou (93 hlasů) než vláda Igora Matoviče, která má podporu až 95 poslanců,[19][20] a stala se tak nejstabilnější nastupující vládou v moderních slovenských dějinách.
  3. ↑ Řízením ministerstva byli pověřeni všichni členové vlády stojící v čele nějakého ministerstva. Richard Sulík byl pověřen řízením jak ministerstva hospodářství, tak zahraničních věcí a evropských záležitostí.
  4. ↑ V době jmenování členů vlády 21. března 2020 byl Ivan Korčok stále ve washingtonské rezidenci velvyslanectví ve Spojených státech, v jehož čele stál. Po návratu na Slovensku byla plánována jeho dvoutýdenní karanténa a jmenování za člena vlády.[22]

Reference

  1. ↑ VILČEK, Ivan. Čaputová jmenovala koaliční vládu premiéra Igora Matoviče. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-03-21 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ KERN, Miro; KEREKES, Daniel. Konec Ficovy éry se blíží. Směr doplatil na aroganci, korupci a špínu. DenikN.cz [online]. 2020-03-02 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ TABERY, Erik. Konec Roberta Fica. Respekt.cz [online]. 2020-03-01 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ EHL, Martin. Na Slovensku skončila éra Roberta Fica. Nastává čas jeho kritika Igora Matoviče. iHNed.cz [online]. 2020-03-01 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ TERAZ.SK. Prezidentka prijala demisiu Matoviča, zostavením vlády poverila Hegera. TERAZ.sk [online]. 2021-03-30 [cit. 2021-03-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ S mafiou sa nevyjednáva, odkázal Matovič Smeru. HNonline.sk [online]. 2020-03-01 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ↑ Matovič dostal poverenie, Smer chce mať podpredsedu NR SR. TA3.com [online]. 2020-03-04 [cit. 2020-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-19. (slovensky) 
  8. ↑ Dokumenty, ktoré spájajú Borisa Kollára s mafiou, sú pravé. Pravda.sk [online]. 2016-10-06 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ BARIAK, Ladislav. Voľby 2020: Matovič sa zastal Kollára. O konečnej podobe rozhodne Kiska. Aktuality.sk [online]. 2020-03-04 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ SIVÝ, Rudolf. Andrej Kiska chce svoju stranu vo vláde, o svojej budúcnosti mlčí. Aktuality.sk [online]. 2020-03-03 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. ↑ BARIAK, Ladislav. Voľby 2020: Za ľudí chce ísť do štvorkoalície s Matovičom. Vitajte doma, reagoval šéf OĽaNO. Aktuality.sk [online]. 2020-03-05 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. ↑ Sulík kritizuje Matoviča: Trikrát som s ním volal a vždy mi pre Hegera povedal iný rezort. HNonline.sk [online]. 2020-03-13 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ↑ Sulík chce pre SaS rezort financií: Matovič nemôže brať všetko, čo chce. Aktuality.sk [online]. 2020-03-13 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  14. ↑ BARIAK, Ladislav; DEDINSKÝ, Matej. Vláda je hotová, oznámil Igor Matovič. Aktuality.sk [online]. 2020-03-13 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  15. ↑ KERN, Miro. Matovičova vláda: Za ľudí získa nové ministerstvo, Sulík hospodárstvo, Kollár dopravu a SIS (+ zoznam). DennikN.sk [online]. 2020-03-13 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  16. ↑ Matovič oznámil prezidentke rozdelenie rezortov. Pravda.sk [online]. 2020-03-14 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  17. ↑ KYSEĽ, Tomáš. Matovič prezradil mená svojich ministrov. Vláda chce bojovať s korupciou aj koronavírusom. Aktuality.sk [online]. 2020-03-18 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  18. ↑ MIKUŠOVIČ, Dušan. Kto z koho: Matovičova dohoda vzišla z pozičných bojov a nebyť epidémie, asi by jej ešte nebolo. DennikN.sk [online]. 2020-03-18 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  19. ↑ a b KREMPASKÝ, Ján; PRAUS, Lucia. Podarilo sa to iba Dzurindovi. Matovič ho chce napodobniť. Sme.sk [online]. 2020-03-05 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  20. ↑ Newsfilter: Matovič bude silnejší ako prvý Dzurinda. DennikN.sk [online]. 2020-03-05 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 
  21. ↑ Slovensko má novú vládu, prezidentka vymenovala za premiéra Igora Matoviča. Aktuality.sk [online]. 2020-03-21 [cit. 2020-03-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  22. ↑ a b ČTK. Slovensko má novou vládu. Prezidentka Čaputová jmenovala Matoviče a jeho kabinet. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-21 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  23. ↑ Matovič dostal „kulaté razítko“. Slovenští poslanci vyslovili důvěru jeho kabinetu. ČT24 [online]. 2020-04-30 [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  24. ↑ HOPKOVÁ, Denisa; DEBNÁR, Ján. Koaličná kríza: Richard Sulík podal demisiu do rúk prezidentky. Aktuality.sk [online]. 2021-03-23 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  25. ↑ a b KYSEĽ, Tomáš; SLIZ, Martin. Koaličná kríza: Ďalší dvaja ministri podali demisiu, SaS po vypršaní ultimáta opustila vládu. Aktuality.sk [online]. 2021-03-25 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  26. ↑ BARIAK, Ladislav. Koaličná kríza: Prezidentka prijala demisiu Kolíkovej. Aktuality.sk [online]. 2021-03-23 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  27. ↑ HOPKOVÁ, Denisa; RUDOLFOVÁ, Petra. Prezidentka prijala Krajniakovu demisiu. Rezort bude dočasne riadiť Andrej Doležal. Aktuality.sk [online]. 2021-03-17 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  28. ↑ DEBNÁR, Ján; RUDOLFOVÁ, Petra. Koaličná kríza: Dočasným ministrom zdravotníctva je Eduard Heger. Aktuality.sk [online]. 2021-03-12 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  29. ↑ HAVLICKÁ, Kateřina. Slovenská vláda se pohádala na Facebooku. Sulík má jednání o viru za tlachy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-10-11 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  30. ↑ HARZER, Filip. Krize slovenské koalice. Matovič má Sulíka za idiota, chce jeho rezignaci. Seznam zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-12-17 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  31. ↑ Slovensko dovezlo první dávky Sputniku, pro jeho použití dá výjimku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-03-01 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  32. ↑ HAVLICKÁ, Kateřina. Slovenský šéf zdravotnictví po kritice odstoupil. Rituální oběť, řekl Matovič. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-03-11 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  33. ↑ VLACHOS, Rémy. Slovenský premiér Matovič je ochoten odstoupit, stáhnout chce však i Sulíka. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-03-21 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  34. ↑ BARIAK, Ladislav. Koaličná kríza: Matovič je pripravený podať demisiu. Má však viaceré podmienky. Aktuality.sk [online]. 2021-03-21 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  35. ↑ HAVLICKÁ, Kateřina. Slovenský ministr hospodářství Sulík podal demisi, chce vyhovět Matovičovi. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-03-22 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  36. ↑ HAVLICKÁ, Kateřina. Ultimátum vypršelo. Matovičův koaliční partner SaS stáhl i poslední ministry. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-03-24 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  37. ↑ HAVLICKÁ, Kateřina. Průlom ve slovenské krizi. Matovič se vymění s ministrem financí Hegerem. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-03-28 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  38. ↑ Čaputová přijala demisi Matoviče, sestavením vlády pověřila Hegera. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-03-30 [cit. 2021-04-08]. Dostupné online. 
  39. ↑ pet. Poučili jsme se z chyb, ujistil nový slovenský premiér Heger. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Igor Matovič October 2020 (cropped).jpg
Autor: European People's Party, Licence: CC BY 2.0
Igor Matovič at the EPP summit in October 2020