Vláda Ivety Radičové

Vláda Ivety Radičové
Předsedkyně vlády Iveta Radičová (2011)
Předsedkyně vlády Iveta Radičová (2011)
Pořadísedmá (od r. 1993)
PředsedkyněIveta Radičová
MístopředsedovéRudolf Chmel
Jozef Mihál
Ivan Mikloš
Ján Figeľ
Počet členů15
Politické subjektySDKÚ-DS (5), SaS (4), KDH (3), Most-Híd (2)
Národní rada
79/150
JmenovánaIvanem Gašparovičem
Datum jmenování8. července 2010

Vyslovení důvěry10. srpna 2010[1]
A 79N 66Z 0 / 145
Nevyslovení důvěry11. října 2011[2]
A 55N 9Z 60 / 126

Demise4. dubna 2012
Konec v úřadu4. dubna 2012
Důvod ukončenívládě nebyla vyslovena důvěra
KauzyGorila
OpoziceSMER-SD, SNS
Webová stránkavlada.sk
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Ivety Radičové byla v letech 2010–2012 vláda na Slovensku. Předsedkyní vlády byla Iveta Radičová. Tvořila ji koalice Slovenské demokratické a kresťanské únie – Demokratické strany, liberální strany Sloboda a Solidarita, Kresťanskodemokratického hnutí a strany maďarské menšiny Most-Híd.

Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily 12. června 2010. Ministři vlády byli jmenováni 9. července.[3] Jednalo se o první vládu samostatného Slovenska, ve které nefigurovaly osoby, které byly v minulosti členy Komunistické strany Slovenska, slovenské buňky KSČ. Pro porovnání, ve Ficově první vládě bylo bývalých členů KSS 11, ve Ficově druhé vládě jich bylo opět 6.[4]

11. října 2011 nebyla vládě vyslovena důvěra, vládla však až do jmenování nové vlády pod vedením Roberta Fica, sestavené po předčasných volbách v březnu 2012.

Složení vlády

ÚradČlen vládyStranaNástup do úřaduOdchod z úřadu
Předsedkyně vládyIveta RadičováSDKÚ-DS8. července 20104. dubna 2012
Místopředseda vlády pro lidská práva
a menšiny
Rudolf ChmelMost-Híd8. července 20104. dubna 2012
Místopředseda vlády
Ministr práce, sociálních věcí a rodiny
Jozef MihálSaS8. července 20104. dubna 2012
Místopředseda vlády
Ministr financí
Ivan MiklošSDKÚ-DS8. července 20104. dubna 2012
Místopředseda vlády
Ministr dopravy, výstavby a
regionálního rozvoje
Ján FigeľKDH8. července 20104. dubna 2012
Ministr hospodářstvíJuraj MiškovSaS8. července 20104. dubna 2012
Ministr zemědělství a rozvoje venkovaZsolt SimonMost-Híd8. července 20104. dubna 2012
Ministr vnitraDaniel LipšicKDH8. července 20104. dubna 2012
Ministr(yně) obranyĽubomír GalkoSaS8. července 201023. listopadu 2011
Iveta Radičová
(pověřena řízením)
SDKÚ-DS28. listopadu 20114. dubna 2012
Ministryně spravedlnostiLucia ŽitňanskáSDKÚ-DS8. července 20104. dubna 2012
Ministr zahraničních věcíMikuláš DzurindaSDKÚ-DS8. července 20104. dubna 2012
Ministr školství, vědy, výzkumu a
sportu
Eugen JurzycaSDKÚ-DS8. července 20104. dubna 2012
Ministr kulturyDaniel KrajcerSaS8. července 20104. dubna 2012
Ministr zdravotnictvíIvan UhliarikKDH8. července 20104. dubna 2012
Ministr životního prostředíJózsef NagyMost-Híd2. listopadu 20104. dubna 2012

Počet členů podle navrhujících subjektů

5
4
3
2

Změny v ministerstvech

1. listopadu 2010 došlo k obnovení Ministerstva životního prostředí. Činnost ministerstva byla rozhodnutím předchozí vlády ukončena k 1. červenci téhož roku. Nová vláda rozhodnutím z 21. června jej opět zřídila.[5]

1. listopadu 2010 byly zároveň přejmenovány tyto resorty: Ministerstvo hospodářství a výstavby na Ministerstvo hospodářství; Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací na Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje; Ministerstvo zemědělství, životního prostředí a regionálního rozvoje na Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova; Ministerstvo kultury a cestovního ruchu na Ministerstvo kultury.

Vládní krize 2011 a nevyslovení důvěry

Do krize se vláda dostala kvůli nesouhlasu strany Svoboda a Solidarita s posílením pravomocí Evropského nástroje finanční stability označovaného také za záchranný fond eurozóny nebo euroval. Podle SaS by odsouhlasení eurovalu znamenalo porušení vládního programu. Premiérka Radičová se zároveň rozhodla hlasování v parlamentu spojit s vyslovením důvěry celému kabinetu. Posílení eurozóny podpořeno nakonec nebylo a v den hlasování, 11. října 2011 nebyla vládě důvěra vyslovena. Podpořilo ji 55 poslanců ze 126 přítomných.[6] 13. října následně parlament schválil předčasné volby s datem konání 10. března 2012.[7]

Na základě dohody čtyř současných koaličních stran dovládl tento kabinet až do předčasných voleb v březnu. Vládu musel nejprve odvolat prezident Gašparovič, aby ji mohl následně vládnutím pověřit. Toto umožnila změna ústavy, kterou předložili poslanci.[8]

Odkazy

Související články

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce