Vláda Mattea Renziho

Vláda Mattea Renziho
premiér Matteo Renzi
premiér Matteo Renzi
Pořadí63. (od roku 1946)
PředsedaMatteo Renzi
Počet členů17
Politické subjektyPD, NCD, SC, UDC
JmenovánaGiorgiem Napolitanem
Datum jmenování20140222a22. února 2014
Konec v úřadu20161212a12. prosince 2016
Důvod ukončeníNepřijetí vládou prosazovaných ústavních změn v referendu
OpoziceM5S, FI, LN, SEL, FdI
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Mattea Renziho byla vláda Italské republiky, která úřadovala od 22. února 2014 do 12. prosince 2016. Předsedou vlády byl Matteo Renzi z Demokratické strany. Kabinet tvořili ministři Demokratické strany, Nové středopravice, Občanské volby, Unie středu a dva bezpartijní členy.

Matteo Renzi rezignoval 7. prosince 2016 a s ním celá vláda.[1] Prezident republiky Sergio Mattarella následně pověřil sestavením přechodné vlády ministra zahraničí Paola Gentiloniho,[2] jehož kabinet byl jmenován 12. prosince 2016.

Vládní strany

StranaIdeologieLídr
Demokratická stranaSociální demokracieMatteo Renzi
Nová středopraviceLiberální konzervatismusAngelino Alfano
Občanská volbaLiberalismusStefania Giannini
Unie středuKřesťanská demokraciePier Ferdinando Casini

Strany zastoupené na podministerských postech

StranaIdeologieLídr
Lidovci pro ItáliiKřesťanská demokracieMario Mauro
Italská socialistická stranaSociální demokracieRiccardo Nencini

Poměr sil ve vládě

Počet ministrů

9
  • NCD
3
  • SC
1
1
  • nezávislí
3

Složení vlády

PortfejMinistrStranaNástup do úřaduOdchod z úřadu
Předseda rady ministrůMatteo RenziDemokratická strana22. února 201412. prosince 2016
Ministr vnitraAngelino AlfanoNová středopravice22. února 201412. prosince 2016
Ministr zahraničních věcíFederica MogheriniováDemokratická strana22. února 201431. října 2014
Paolo GentiloniDemokratická strana31. října 201412. prosince 2016
Ministr spravedlnostiAndrea OrlandoDemokratická strana22. února 201412. prosince 2016
Ministr hospodářství a financíPier Carlo Padoannezávislý22. února 201412. prosince 2016
Ministryně obranyRoberta PinottiováDemokratická strana22. února 201412. prosince 2016
Ministr infrastruktury a dopravyMaurizio LupiNová středopravice22. února 201420. března 2015
Graziano DelrioDemokratická strana2. dubna 201512. prosince 2016
Ministr ekonomického rozvojeFederica Guidiovánezávislá22. února 20145. dubna 2016
Carlo CalendaDemokratická strana10. května 201612. prosince 2016
Ministr zemědělství, výživy a lesnictvíMaurizio MartinaDemokratická strana22. února 201412. prosince 2016
Ministryně školství, vysokých škol a výzkumuStefania GianniniováObčanská volba22. února 201412. prosince 2016
Ministr kultury a kulturního dědictvíDario FranceschiniDemokratická strana22. února 201412. prosince 2016
Ministryně zdravotnictvíBeatrice LorenzinováNová středopravice22. února 201412. prosince 2016
Ministr práce a sociálních věcíGiuliano Polettinezávislý22. února 201412. prosince 2016
Ministr životního prostředí a územního plánováníGianluca GallettiUnie středu22. února 201412. prosince 2016
ÚřadMinistr bez portfejeStranaNástup do úřaduOdchod z úřadu
Ministryně pro ústavní reformy a parlamentní vztahyMaria Elena BoschiováDemokratická strana22. února 201412. prosince 2016
Ministryně pro zjednodušení a veřejnou správuMarianna MadiaováDemokratická strana22. února 201412. prosince 2016
Ministr pro regionální věciMaria Carmela LanzettaováDemokratická strana22. února 201430. ledna 2015
Enrico CostaNová středopravice29. ledna 201612. prosince 2016

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kabinett Renzi na německé Wikipedii.

  1. ↑ Italský premiér podal demisi, ve funkci zatím zůstává. Hledá se nástupce [online]. Český rozhlas, 2016-12-07 [cit. 2016-12-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ BREMER, Jörg. Paolo Gentiloni: Ein „proletarischer Graf“ soll Italien lenken. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2016-12-11. Dostupné online [cit. 2016-12-12]. ISSN 0174-4909. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce