Vláda Miloše Zemana
Vláda Miloše Zemana | |
---|---|
Miloš Zeman (2001) | |
Pořadí | čtvrtá (od r. 1993) |
Předseda | Miloš Zeman |
1. místopředseda | Vladimír Špidla |
Místopředsedové | Miroslav Grégr Jan Kavan Egon Lánský Pavel Mertlík Pavel Rychetský |
Počet členů | 16–19 |
Politické subjekty | ČSSD |
Jmenována | Václavem Havlem |
Datum jmenování | 22. července 1998 |
Vyslovení důvěry | 19. srpna 1998[1] A 73, N 39, Z 24 / 136 |
Podpora | ODS (opoziční smlouva) |
Demise | 12. července 2002[2] |
Konec v úřadu | 15. července 2002 |
Důvod ukončení | volby do PS PČR 2002 |
Stínová vláda | Karla Kühnla (Čtyřkoalice) |
Webová stránka | www.vlada.cz |
Programové prohlášení | |
Posloupnost vlád | |
< Tošovský Špidla > | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vláda Miloše Zemana zastávala úřad od 22. července 1998 do 15. července 2002. Předsedou vlády byl Miloš Zeman. Po předčasných volbách v roce 1998 sestavila ČSSD jakožto vítězná strana vlastní jednobarevnou menšinovou vládu, která získala důvěru sněmovny díky tzv. Opoziční smlouvě a následnému odchodu poslanců ODS z hlasování o důvěře vládě.
Legitimita vlády
Legitimita vlády od občanů České republiky (na základě voleb a na začátku vládnutí - pozdější změny v poslaneckých klubech nejsou zohledněny):
vládní strana | počet hlasů ve volbách | % zisk | počet mandátů v PSP ČR | počet křesel ve vládě | předseda strany |
---|---|---|---|---|---|
ČSSD | 1 928 660 | 32,31 % | 74 | 17–19 | Miloš Zeman |
vládní strany celkově | 1 928 660 | 32,31 % | 74 | 17–19 | |
ČR celkově | 5 969 505 | 100 % | 200 | – |
Seznam členů vlády
Úřad | Člen vlády | Subjekt | Nástup do úřadu[pozn. 1] | Odchod z úřadu | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Miloš Zeman | ČSSD | 17. července 1998 | 12. července 2002 | ||
1. místopředseda vlády Ministr práce a sociálních věcí | Vladimír Špidla | ČSSD | 22. července 1998 | 12. července 2002 | ||
Místopředseda vlády (od 12/1999) Ministr zahraničních věcí | Jan Kavan | ČSSD | 22. července 1998 | 12. července 2002 | ||
Místopředseda vlády | Pavel Mertlík | ČSSD | 21. července 1999 | 12. dubna 2001 | ||
Miroslav Grégr | ČSSD | 30. května 2001 | 12. července 2002 | |||
Místopředseda vlády pro koordinaci resortů zahraničí, vnitra a obrany | Egon Lánský | ČSSD | 22. července 1998 | 1. prosince 1999 | ||
Místopředseda vlády Předseda Legislativní rady vlády | Pavel Rychetský | ČSSD | 22. července 1998 | 12. července 2002 | ||
Ministr vnitra | Václav Grulich | ČSSD | 22. července 1998 | 4. dubna 2000 | ||
Stanislav Gross | ČSSD | 5. dubna 2000 | 12. července 2002 | |||
Ministr pro místní rozvoj | Jaromír Císař | ČSSD | 22. července 1998 | 26. dubna 2000 | ||
Petr Lachnit | ČSSD | 26. dubna 2000 | 12. července 2002 | |||
Ministr zdravotnictví | Ivan David | ČSSD | 22. července 1998 | 9. prosince 1999 | ||
Bohumil Fišer | ČSSD | 9. prosince 1999 | 12. července 2002 | |||
Ministr financí | Ivo Svoboda | ČSSD | 22. července 1998 | 20. července 1999 | ||
Pavel Mertlík | ČSSD | 22. července 1999 | 12. dubna 2001 | |||
Jiří Rusnok | ČSSD | 13. dubna 2001 | 12. července 2002 | |||
Ministr spravedlnosti | Otakar Motejl | nestr. za ČSSD | 1. srpna 1998 | 16. října 2000 | ||
Pavel Rychetský | ČSSD | 17. října 2000 | 1. února 2001 | |||
Jaroslav Bureš | nestr. za ČSSD | 2. února 2001 | 12. července 2002 | |||
Ministr kultury | Pavel Dostál | ČSSD | 22. července 1998 | 12. července 2002 | ||
Ministr průmyslu a obchodu | Miroslav Grégr | ČSSD | 22. července 1998 | 12. července 2002 | ||
Ministr zemědělství | Jan Fencl | ČSSD | 22. července 1998 | 12. července 2002 | ||
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy | Eduard Zeman | ČSSD | 22. července 1998 | 12. července 2002 | ||
Ministr obrany | Vladimír Vetchý | ČSSD | 22. července 1998 | 4. května 2001 | ||
Jaroslav Tvrdík | ČSSD | 4. května 2001 | 12. července 2002 | |||
Ministr dopravy a spojů | Antonín Peltrám | ČSSD | 22. července 1998 | 26. dubna 2000 | ||
Jaromír Schling | ČSSD | 26. dubna 2000 | 12. července 2002 | |||
Ministr životního prostředí | Miloš Kužvart | ČSSD | 22. července 1998 | 12. července 2002 | ||
Ministr bez portfeje Vedoucí úřadu vlády (od 3/2000) | Jaroslav Bašta | ČSSD | 22. července 1998 | 23. března 2000 | ||
Karel Březina | ČSSD | 23. března 2000 | 12. července 2002 |
Důvěra parlamentu
Na základě opoziční smlouvy dojednané s ODS odešlo při hlasování o důvěře vládě dne 19. srpna 1998 všech 63 poslanců ODS z jednacího sálu, a tím získalo přítomných 73 poslanců ČSSD převahu. Proti byly kluby KDU-ČSL a Unie svobody, poslanci za KSČM se zdrželi.[1]
Činnost vlády
Vláda dojednala s Rakouskem dohoda v Melku (2000) urovnávající spory o jadernou elektrárnu Temelín a došlo k jejímu spuštění (2002), byly zřízeny kraje, došlo ke změně volebního systému a navzdory svému programovému prohlášení v roce 2002 zahájila proces zrušení branné povinnosti a profesionalizace armády.[3] Česko vstoupilo do NATO a vláda schválila intervenci v kosovské válce známou též jako kontroverzní bombardování Jugoslávie. Během vlády probíhala většina přístupových jednání před vstupem ČR na Evropské unie. Vládní kampaň proti korupci akce Čisté ruce skončila bez výsledku a blamáží, kdy Jaroslav Bašta odešel z vlády na post velvyslance v Rusku.
V červenci 1999 vláda Miloše Zemana prodala firmě Investenergy, kterou skrytě vlastnicky ovládali manažeři podniku, zbylý státní podíl ve firmě Mostecká uhelná společnost za 650 milionů korun.[4] Podle deníku MF DNES část peněz z privatizace MUS zprostředkovaně mířila k oficiálním stranickým představitelům ČSSD.[5] Kauza Mostecká uhelná se táhla čtvrt století a vynesly v ní rozsudky švýcarské a české soudy.[6] Vláda také rozhodla o privatizaci Unipetrolu firmě Agrofert, která však nebyla realizována, a schválila nákup švédských stíhacích letounů Gripen, který kvůli nejasnostem financování neschválil parlament a později Gripeny získala ČR formou pronájmu.
Nepřímo se vlády týkalo několik kauz. Aféra politického vydírání Štiřín zahrnovala poradce premiéra Jaroslava Novotného a sekretáře ministra zahraničí Kavana Karla Srby. Ten byl soudem očištěn a později uznán vinným z objednání vraždy novinářky Sabiny Slonkové, která vyšetřovala kauzu Český dům a případy zneužívání zakázek při opravách velvyslanectví. Operace Olovo připravovaná poradci premiéra Miroslavem Šloufem a Vratislavem Šímou měla diskreditovat přední političku ČSSD Petru Buzkovou (zkratka jména Pb) a premiér kvůli zveřejnění aféry podal na Slonkovou a Kubíka trestní oznámení pro pomluvu.
Demise
12. července 2002 podala vláda demisi a prezident republiky Václav Havel jmenoval premiérem Vladimíra Špidlu. 15. července 2002 jmenoval prezident ministry nové Špidlovy vlády.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Všichni členové vlády byli nominováni ČSSD. Vláda měla původně 19 členů, v období 21. července – 1. prosince 1999 18 členů, od 2. prosince 1999 do 16. října 2000 17 členů, od 17. října 2000 do 1. února 2001 16 členů a od 2. února 2001 opět 17 členů.
Reference
- ↑ a b 3. schůze, 7. hlasování, 19. srpna 1998, 16:26, Žádost vlády ČR o vyslovení důvěry [online]. Psp.cz [cit. 2013-08-08]. Dostupné online.
- ↑ Jmenování, odvolání a pověření prezidenta republiky ve vztahu k vládě České republiky [online]. Pražský hrad [cit. 2018-03-09]. Dostupné online.
- ↑ PERNICA, Bohuslav. Profesionalizace ozbrojených sil: trendy, teorie a zkušenosti. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2007. 247 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7278-381-6. S. 9.
- ↑ Švýcarský soud poslal bývalé manažery MUS za mříže. ČT24 [online]. Česká televize, 10.10.2013. Dostupné online.
- ↑ Černé peníze z mosteckých dolů mířily k oficiálním představitelům ČSSD. iDNES.cz [online]. 2011-01-19 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, Barbora Prchalová. Konec po 25 letech. Manažery Mostecké uhelné poslali do vězení, ztratí majetek. iDNES.cz [online]. 2023-06-12 [cit. 2024-08-23]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Přehled členů vlády (22. 7. 1998 - 12. 7. 2002) na Vláda.cz
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Miraceti (talk) & Bazi (talk)
- No_portrait.svg: Omegatron
- Calcium regulation.svg: Mikael Häggström
Náhrada chybějícího (mužského) portrétu v češtině
Autor: Richter Frank-Jurgen, Licence: CC BY-SA 2.0
Vladimir Spidla, Commissioner for Employment, Social Affairs & Equal Opportunities, European Commission, at the Horasis Global China Business Meeting 2007
Autor: User:Sveter (Please credit as "Petr Šmerkl, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Jaroslav Tvrdík
Bývalý vicepremiér a ministr financí Pavel Mertlík (ČSSD).
(c) Pavel Ševela, CC BY-SA 4.0
Bohumil Fišer na přátelském setkání pořádaném Klubem přátel Miloše Zemana v Brně v klubu Šelepova No 1, 2008
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0
МОСКВА, БОЛЬШОЙ КРЕМЛЕВСКИЙ ДВОРЕЦ. Церемония вручения верительных грамот послами иностранных государств. Верительную грамоту вручает посол Чехии Ярослав Башта.
Autor: Chancellery of the President of the Republic of Poland, Licence: GFDL 1.2
Spotkanie Prezydenta RP z Premierem Republiki Czeskiej Miloszem Zemanem.
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 4.0
Ivan David, bývalý ministr zdravotnictví vlády ČR
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Karel Březina z ČSSD na 2. zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy dne 18. prosince 2014
Autor: Miloš Hlávka, Licence: CC BY-SA 3.0
Miloš Kužvart v hotelu Atlantida v Živohošti na veřejné schůzi proti hrozící těžbě zlata v Mokrsku
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Pavel Rychetský (2020)
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Egon Lánský, bývalý český politik
(c) Jwh at Wikipedia Luxembourg, CC BY-SA 3.0 lu
The Luxembourg Institute for European and International Studies, together with the Russkiy Mir Foundation, the Russian Centre of Science and Culture in Luxembourg and the Alexander Gorchakov Public Diplomacy Fund organized the conference Russia and the EU: the question of trust, Luxembourg, 28 - 29 November 2014.
Jan Kavan, Former Foreign Minister of the Czech Republic; Former Chairman of the UN General Assembly.
Vladimír Vetchý, Minister of Defense of the Czech Republic, during a state visit to the United States