Vláda Republiky Slovinsko

Slovinsko
Státní znak RS
Tento článek se týká tématu
Politický systém Slovinska

Vláda Republiky Slovinsko (slovinsky: Vlada republike Slovenije) je nejvyšší orgán moci výkonné ve Slovinsku. Z hlediska ústavy a zákonů se vláda jeví – podobně jako za účinnosti socialistické ústavy – jako výkonný výbor parlamentu, což však v praxi již tak jednoznačné není.[1]

Historie

Předsednictvo Slovinské národněosvobozenecké rady (SNOS) jmenovalo 5. května 1945 první (tzv. národní) vládu Slovinska.[2] Vláda byla definována jako nejvyšší orgán moci výkonné ve Slovinsku a byla odpovědná SNOSu nebo jeho předsednictvu.[2] Skládala se z ministerstva financí, vnitra, spravedlnosti, průmyslu a hornictví, obchodu a zásobování, zemědělství, lesnictví, stavebnictví, školství, lidového zdraví, sociálních věcí a místního trhu.[2]

V roce 1953 bylo zrušeno předsednictvo Lidového shromáždění Lidové republiky Slovinsko (LS LRS), vláda a všechna ministerstva a byl ustanoven výkonný výbor LS LRS, státní sekretariáty (vnitra, spravedlnosti, hospodářství, rozpočtu a státní správy).[2] V roce 1963 byl změněn název na výkonný výbor Socialistické republiky Slovinsko (IS SRS).[2] Výkonný výbor sestával z předsedy, jednoho či více místopředsedů a členů, kteří byli zvoleni na návrh Předsednictva SRS – tito členové vedli republikové sekretariáty nebo byli předsedy republikových výborů či orgánů státní správy.[2]

Od 23. června 1990 existoval výkonný výbor Republiky Slovinsko, který se účinností ústavy přeměnil ve vládu Republiky Slovinsko.[2] Některé zdroje však již po 28. červnu 1991 hovoří o vládě.[3]

Složení

Současná slovinská vláda se skládá z předsedy a ministrů.[4] Vedle ministrů jsou důležitou složkou exekutivy také státní tajemníci, jež pomáhají v odborných otázkách.[5]

Ustavení

Předseda je ustavován volbou, ministři jmenováním. Počet, působnost a organizaci ministerstev upravuje zvláštní zákon.[6] Samotný proces ustavení vlády je jeden z nejtypičtějších příkladů pozůstatků vlády shromáždění (skupščiny).[5]

Předseda vlády je v první fázi navržen prezidentem republiky po poradách s politickými kluby Státnímu shromáždění.[7] Pokud v tajné volbě není předseda vlády zvolen, může prezident opět navrhnout kandidáta (i stejného), ovšem kandidáty v této chvíli mohou navrhnout i parlamentní skupiny nebo seskupení deseti poslanců.[7] Je-li více kandidátů, hlasuje se nejprve o kandidátovi prezidenta republiky a není-li tento zvolen, pak o kandidátech ostatních.[7] Jestliže nebyl žádný z kandidátů zvolen, rozpustí prezident Státní shromáždění a vypíše nové volby, pokud do čtyřiceti osmi hodin Shromáždění nerozhodlo o nové volbě premiéra, kdy pro zvolení stačí většina počítaná z přítomných poslanců. O kandidátech se hlasuje podle pořadí určeného počtem hlasů z předchozích voleb, kandidát prezidenta má přednost.[7] Není-li ani při této volbě zvolen premiér, rozpustí prezident Shromáždění a vypíše nové volby.[7] Samotné ministry jmenuje a odvolává Státní shromáždění na návrh předsedy vlády.[8] Nedůvěra může být vyjádřena pouze tím, že většina všech poslanců zvolí nového premiéra.[9] Pokud vládě není vyslovena důvěra, musí Státní shromáždění do třiceti dnů zvolit nového předsedu vlády nebo vyslovit důvěru původnímu.[10]

Přísaha

Premiér a ministři skládají po ustavení do funkce slib totožný se slibem prezidenta republiky, který zní: „Přísahám, že budu ctít ústavní řád, jednat podle svého svědomí a ze všech svých sil usilovat o blaho Slovinska.“[11][12]

Odpovědnost a interpelace

Předseda vlády koordinuje činnost jednotlivých ministrů, jež jsou odpovědní za činnosti vlády a každý jednotlivý ministr za činnost svého ministerstva.[6] Vláda i ministři jsou odpovědní Státnímu shromáždění.[4]

Alespoň deset poslanců Státního shromáždění může předložit interpelaci k činnosti vlády nebo jednotlivého ministra. Pokud většina poslanců po projednání interpelace vysloví nedůvěru, složí vláda nebo ministr své funkce.[13]

Obžalobu pro porušení ústavy nebo zákonů při výkonu úřadu může proti premiérovi nebo ministrovi předložit Státní shromáždění Ústavnímu soudu.[13]

Předsedové

Funkci předsedy slovinské vlády (1945–1953) a předsedy výkonného výboru (1953–1990) vykonávali Boris Kidrič (1945-1946), Miha Marinko (1946-1953; krátce i jako předseda výkonného výboru), Boris Kraigher (1953–1962), Viktor Avbelj (1962–1965), Janko Smole (1965–1967), Stane Kavčič (1967–1972), Andrej Marinc (1972–1978), Anton Vratuša (1978–1980), Janez Zemljarič (1980–1984), Dušan Šinigoj (1984–1990) a Lojze Peterle (1990).[14] Z dikce ústavy vyplývá, že předseda vlády koordinuje činnost vlády a dbá o sjednocení politické a správní orientace vlády.[6]

Předseda vládyNástup do funkceOdchod z funkceVládaZdroj
1.Alojz Peterle16. květen 199014. květen 1992Vláda Alojze Peterleho[3]
2.Janez Drnovšek14. květen 199225. leden 1993První vláda Janeze Drnovšeka[3]
25. leden 199327. únor 1997Druhá vláda Janeze Drnovšeka[3]
27. únor 19977. červen 2000Třetí vláda Janeze Drnovšeka[3]
3.Andrej Bajuk7. červen 200030. listopad 2000Vláda Andreje Bajuka[3]
4.Janez Drnovšek30. listopad 200019. prosinec 2002Čtvrtá vláda Janeze Drnovšeka[3]
5.Anton Rop19. prosinec 20023. prosinec 2004Vláda Antona Ropa[3]
6.Janez Janša3. prosinec 200421. listopad 2008První vláda Janeze Janši[3]
7.Borut Pahor21. listopad 200810. února 2012Vláda Boruta Pahora[3][15]
8.Janez Janša10. února 201220. března 2013Druhá vláda Janeze Janši[16]
9.Alenka Bratušeková20. března 201318. září 2014Vláda Alenky Bratušekové
10.Miro Cerar18. září 201413. září 2018Vláda Mira Cerara
11.Marjan Šarec13. září 201813. března 2020Vláda Marjana Šarece[17]
12.Janez Janša13. března 20201. června 2022Třetí vláda Janeze Janši
13.Robert Golob1. června 2022úřadujícíVláda Roberta Goloba[18]

Odkazy

Reference

  1. ↑ CABADA, Ladislav. Politický systém Slovinska. 1.. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 271 s. (Politické systémy; sv. 2). ISBN 80-86429-37-7. S. 177. 
  2. ↑ a b c d e f g Arhiv Republike Slovenije. Vlada Republike Slovenije: 1945-1992. Osnovni podatki o fondu [online]. [1996] [cit. 2010-02-14]. Dostupné online. (slovinsky) [nedostupný zdroj]
  3. ↑ a b c d e f g h i j Vlada Republike Slovenije. Prejšnje vlade [online]. C2008 [cit. 2010-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-06. (slovinsky) 
  4. ↑ a b Čl. 110 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  5. ↑ a b Cabada (2005). s. 176.
  6. ↑ a b c Čl. 114 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  7. ↑ a b c d e Čl. 111 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  8. ↑ Čl. 112 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  9. ↑ Čl. 116 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  10. ↑ Čl. 117 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  11. ↑ Čl. 104 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  12. ↑ Čl. 113 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  13. ↑ a b Čl. 118 Ústavy. Dostupné online. Archivováno 23. 12. 2010 na Wayback Machine. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  14. ↑ ŽERDIN, Ali. Mandatarjevi taktični udari. Mladina [online]. 2000 [cit. 2010-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-05-17. (slovinsky) 
  15. ↑ Vlada Republike Slovenije. Kdo je kdo [online]. C2008 [cit. 2010-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-13. (slovinsky) 
  16. ↑ Vlada Republike Slovenije. Kdo je kdo [online]. 2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-13. (slovinsky) 
  17. ↑ Slovenia gets 13th government as Marjan Šarec minority cabinet endorsed in parliament [online]. Government of the Republic of Slovenia, 2018-09-14 [cit. 2018-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-09. 
  18. ↑ Poseben dogodek ob 100 dneh Golobove vlade: novinarska v prostorih AGRFT. N1 [online]. 2022-09-07 [cit. 2022-09-23]. Dostupné online. (slovinsky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Coat of Arms of Slovenia.svg
The national coat of arms of Slovenia. Slovenias Coat of Arms defines three stars that represent the Counts of Celje, Triglav mountain and Adriatic sea.
Flag of Slovenia (1945–1991).svg
Flag of the Socialist Republic of Slovenia, a constituent republic of the former Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1945-1991)
Matches the design of Slovak and Russian ethnic minority flags.
Coat of Arms of the Socialist Republic of Slovenia.svg
Autor: Romanm, vectorized by إيهاب-عبيد, Licence: CC BY-SA 3.0
Coat of arms of SR Slovenia