Vláda Vladislava Ardzinby

Vláda Vladislava Ardzinby
Prezident Abcházie Vladislav Ardzinba
Pořadí	1. (od r. 1993)
Předseda	Gennadij Gagulija (poprvé) Sergej Bagapš Vjačeslav Cugba Anri Džergenija Gennadij Gagulija (podruhé) Raul Chadžimba Nodar Chašba
1. místopředseda	Sergej Bagapš Konstantin Ozgan Beslan Kubrava Raul Chadžimba Astamur Tarba
Počet členů	32
Jmenována	Vladislavem Ardzinbou
Datum jmenování	26. listopadu 1994
Demise	leden-únor 2005
Konec v úřadu	12. února 2005
Důvod ukončení	konec funkčního období
Posloupnost vlád
Bagapš >
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Vladislava Ardzinby byla vůbec první vládou mezinárodně neuznané Abcházie. Postupně vznikala už před válkou v Abcházii v letech 1992 až 1993, ale oficiálně zahájila své působení až poté, co byl Vladislav Ardzinba zvolen prezidentem v roce 1994. Jeho vláda trvala 11 let až do roku 2005, kdy byl zvolen jeho nástupce Sergej Bagapš.

Vývoj

• V noci 11. září 1995, byl místopředseda vlády Jurij Voronov zastřelen před svým domem.^[1]
• 2. června 1996 odvolal prezident Ardzinba ministra vnitra Giviho Agrbu kvůli nespokojenosti s jeho prací a ministra obrany Sultana Sosnalijeva na jeho žádost o uvolnění z funkce z rodinných důvodů. Ministra vnitra pak vykonával dosavadní Ardzinbův velitel ochranky Almasbej Kčač a ministra obrany vicepremiér Vladimir Mikanba.^[2]
• V dubnu 1997 podal demisi premiér Gennadij Gagulija ze zdravotních důvodů a 29. dubna jmenoval Ardzinba novým premiérem dosavadního prvního místopředsedu vlády Sergeje Bagapše.^[3] Bagapše na pozici prvního místopředsedy vlády nahradil dosavadní ministr zahraničí Konstantin Ozgan, jehož na ministerstvu 30. dubna nahradil Sergej Šamba.^[4] Ten se ale funkce ujal až 7. května.
• V únoru 1998 byl ministr spravedlnosti Batal Tabagva jmenován do funkce zástupce prezidenta v Abchazském lidovém shromáždění.^[5] V srpnu téhož roku byl Tabagva jmenován abchazským vyslancem pro mírová jednání s Gruzií.^[6]
• V březnu 1998 byl na základě prezidentského dekretu zřízen Státní výbor správy státního majetku a privatizace. Předsedou výboru byl jmenován Tamaz Gogija.^[7] Dále byl o měsíc později zřízen prezidentským dekretem Státní výbor repatriace reformováním dosavadního výboru krajánků.^[8]
• 16. dubna byl ministr hospodářství Konstantin Ozgan nahrazen Beslanem Kubravou, který předtím řídil abchazský daňový úřad.^[9]
• V květnu 1998 Ardzinba dekretem nařídil, aby byl počet náměstků ministrů v každém resortu kromě vnitra a obrany snížen na jednoho.^[10]
• Poté, co byl 13. prosince 1999 v Suchumi spáchán útok na vládní úředníky, byl Astamur Tarba odvolán z funkce ředitele Státní bezpečnostní služby a nahrazen místopředsedou Státního celního výboru Raulem Chadžimbou.^[11]
• 2. února 2000 byl Jurij Akvaba jmenován vicepremiérem a na ministerském křesle zemědělství jej nahradil Anatolij Sabva. Astamur Tarba byl jmenován tajemníkem bezpečnostní rady státu.^[12]
• 18. června 2001 byl ředitel Státní bezpečnostní služby Raul Chadžimba jmenován prvním místopředsedou vlády.^[13] Dne 29. června Ardzinba schválil změny ve vládě, které zahrnovaly zřízení ministerstva mládeže, sportu, rekreace a turistického ruchu.^[14] 2. července byl šéf Nejvyššího soudu Zurab Agumava jmenován ministrem vnitra.^[15] 19. července se Vladimir Zantarija stal místopředsedou vlády, přičemž musel opustit post ministra kultury.^[16]
• 17. září byl vydán prezidentský dekret kterým bylo ministerstvo zemědělství přejmenováno na ministerstvo zemědělství a potravinářství. Toho dne též jmenoval Alberta Topoljana ministrem mládeže, sportu, rekreace a turistického ruchu, čímž z funkce uvolnil úřadujícího Valerije Barcice.^[17]
• 1. listopadu byl Raul Chadžimba konečně uvolněn z funkce ředitele Státní bezpečnostní služby, aby mohl dělat asistenta premiérovi naplno. Nahradil ho ministr vnitra Zurab Agumava, kterého nahradil opět Almasbej Kčač.^[18][19]
• 16. května 2002 nahradil Raul Chadžimba Vladimira Mikanbu na postu ministra obrany, přičemž si ponechal funkci místopředsedy vlády.^[20]
• 28. května 2002 přijal prezident demisi ředitele daňového úřadu Konstantina Ozgana, protože byl zvolen poslancem abchazského lidového shromáždění. Byl nahrazen ministrem hospodářství Adgurem Lušbou, jehož na ministerstvu vystřídal místopředseda vlády Beslan Kubrava (místopředsednickou funkci si ponechal).^[21]
• 29. listopadu 2002 byl premiér Anri Džergenija prezidentem odvolán z funkce, oficiálně z důvodu nesplnění rozpočtových cílů a pro nepřipravenost na zimní období, přestože se rozpočet plnil až do září v pořádku. Džergenijovo odvolání bylo proto považováno za politicky motivované, neboť byl až příliš ambiciózní (veřejně hlásal, že se stane prezidentem) a také upřednostňoval ruské zájmy před abchazskými. Byl nahrazen ředitelem obchodní komory Gennadijem Gagulijou, jenž už jednou premiérem byl.^[22][23] V následujících týdnech byli nahrazeni další představitelé vlády. 18. prosince 2002 předseda okresu Gulrypš Adgur Charazija vystřídal Džemala Ešbu na pozici ministra zemědělství a potravinářství, Astamur Adleiba nahradil Alberta Topoljana na místě ministra mládeže, sportu, rekreace a turistického ruchu, a Astamur Appba nahradil předsedu Státního výboru správy státního majetku a privatizace Tamaze Gogiju. Kromě toho byl předseda okresu Gagra Grigorij Enik jmenován Předsedou Státního celního výboru a rektor Abchazské státní univerzity Aleko Gvaramija se stal ministrem školství základního, středního i vysokého (rektorem zůstal i nadále) a ministr hospodářství a místopředseda vlády Beslan Kubrava se stal ředitelem personálního odboru vlády.^[24][25]
• 2. dubna 2003 byl prezidentův vojenský poradce Givi Agrba jmenován ředitelem Státní bezpečnostní služby, kde nahradil Zuraba Agumavu.^[26]
• K večeru dne 7. dubna 2003 podala celá Gagulijova vláda demisi v reakci na hromadný útěk devíti vězňů, z nichž čtyři byli odsouzeni k trestu smrti za účast v Kodorské krizi v roce 2001.^[27] Prezident Ardzinba nejprve rezignaci vlády odmítal přijmout, ale byl nakonec o den později přinucen ji akceptovat.^[28] Vicepezident Valerij Aršba popřel, že důvodem k rezignaci byl útěk vězňů, ale vláda rezignovala kvůli plánům opozice uspořádat rozsáhlé protesty obyvatel.^[29] 22. dubna 2003 byl novým premiérem jmenován Raul Chadžimba.^[30] 1. května prezident schválil novou, téměř nezměněnou podobu vlády. Tajemník bezpečnostní rady státu Astamur Tarba se stal místopředsedou vlády místo Chadžimby, stejně tak byla do úřadu místopředsedkyně vlády jmenována viceguvernérka abchazské národní banky Emma Tanijová.^[31] 5. května byl Vjačeslav Ešba jmenován novým ministrem obrany místo Chadžimby a několik dalších ministrů ze staré vlády bylo potvrzeno ve funkci.^[32] 8. května proběhlo ještě několik změn: Abesalom Beja se stal ministrem vnitra namísto Kčače, starosta Nového Athosu Vitalij Smyr se stal ministrem zemědělství, Konstantin Tužba ministrem hospodářství a Oleg Bocijev ředitelem personálního odboru.^[33] 6. června byl Almasbej Kčač jmenován tajemníkem bezpečnostní rady státu.^[34]
• 1. září 2003 podal demisi ministr školství Aleko Gvaramija. 15. září však Valerij Aršba, vykonávající prezidentský úřad místo zdravotně indisponovaného Ardzinby, oznámil, že ještě stále neobdržel Gvaramijovu demisi.^[35] Až teprve 13. listopadu prezident Ardzinba konečně jmenoval nového ministra: Taliho Džapvu.^[36]
• 15. prosince 2003 vyměnil prezident ředitele prezidentské kanceláře, Mirona Agrbu nahradil Gennadijem Gagulijou.^[37]
• 9. ledna 2004 vydal prezident dekret na vytvoření Státního lesnického výboru.^[38]
• 15. června 2004 podali demisi ministr zahraničí Sergej Šamba, první místopředseda vlády Astamur Tarba a už o něco dříve i ředitel Státní bezpečnostní služby Givi Agrba, čímž reagovali na vraždu Garriho Aiby, možného kandidáta opozice na prezidenta.^[39] Tarba nakonec demisi stáhnul,^[40] Šamba byl dočasně nahrazen svým náměstkem Gveorgujem Otyrbou dne 18. června,^[41] a od 28. července Igorem Achbou.^[42] 7. července byl přijata i Agrbova demise a nahradil jej Michail Tarba.^[43] Ředitel prezidentské kanceláře Gennadij Galulija též nabídl svou funkci k dispozici dne 18. června z důvodu, že nechtěl být součástí Chadžimbovy prezidentské předvolební kampaně.^[44]
• 10. listopadu 2004 jmenoval Ardzinba dosavadní místopředsedkyni vlády Emmu Tanijovou úřadující guvernérkou Abchazské národní banky.^[45]
• 14. prosince 2004 byl Vladislav Ardzinba stále ještě ve funkci prezidenta, přestože už mu skončilo druhé funkční období, ale kvůli problémům při volbě jeho nástupce stále setrvával a rozhodl se k dalším změnám ve vládě. Sergej Matosjan se stal ministrem nově zřízené portfeje pro mimořádné situace. Dále zrušil ministerstvo mládeže, sportu, rekreace a turistického ruchu, jehož úkoly rozdělil mezi ostatní ministerstva. Sergej Šamba se stal znovu ministrem zahraničí a on spolu s Viktorem Chilčevským se stali místopředsedy vlády, přičemž byli odvoláni i zbývající místopředsedové Astamur Tarba a Vladimir Zantarija.^[46][47] Zantarija byl 15. prosince jmenován ředitelem nově založeného Úřadu pro tisk, informace a telekomunikace. Gennadij Stěpanov se stal ministrem spravedlnosti namísto Tengize Lakerbaji.^[48]
• 1. února 2005 přijal Ardzinba demisi ministra školství Taliho Džopvy, jehož dočasně nahradila ve funkci jeho náměstkyně Natalia Kajunová.^[49]

Seznam členů vlády

Reference