Vláda jedné strany
Vláda jedné strany je politický režim, ve kterém v čele státu (vlády) stojí jediná politická strana, která disponuje politickou hegemonií. Příkladem je vedoucí úloha KSČ v Československu.[1] Ve státě může existovat více politických stran, ale jedna strana má dominantní postavení. Vláda jedné strany je nedemokratický režim bez možnosti svobodných voleb.
Historie
Příkladem vlády jedné strany mohou být komunistické režimy (například Sovětský svaz), fašistické režimy v Itálii a Španělsku a nacistický režim v Německu.
Současnost
V současné době (2021) se režim s vůdčí úlohou jedné strany udržel pouze v 7 suverénních státech, v pěti z nich jde o režim komunistický.
| Stát | Název strany | Ideologie | |
|---|---|---|---|
| Čína | Komunistická strana Číny | socialismus s čínskými rysy | komunismus |
| Vietnam | Komunistická strana Vietnamu | Ho Či Minovo myšlení | |
| Laos | Lidová revoluční strana Laosu | Kaysone Phomvihaneovo myšlení | |
| Kuba | Komunistická strana Kuby | castrismus | |
| Korejská lidově demokratická republika | Korejská strana práce | čučche | |
| Západní Sahara | Fronta Polisario | západosaharský nacionalismus | |
| Eritrea | Lidová fronta pro demokracii a spravedlnost | eritrejský nacionalismus | |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stranícka diktatúra na slovenské Wikipedii.
- ↑ článek 4 Ústavy Československé socialistické republiky
Literatura
- Giovanni Sartori: Teorie demokracie, Bratislava 1993
- Blanka Říchová: Úvod do současné politologie, Praha 2002
Související články
Média použitá na této stránce
Forms of government 2021.svg
Autor: Newfraferz87, Licence: CC0
Autor: Newfraferz87, Licence: CC0
English (en): World's states coloured by form of government.
Republics with an executive presidency elected by or nominated by the legislature.
Parliamentary constitutional monarchies in which the monarch does not personally exercise power (except perhaps reserve powers).
Dual system constitutional monarchies in which the monarch personally exercises power (often alongside a weak parliament).
Countries in which constitutional provisions for government have been suspended (e.g. military juntas).
Countries which do not fit any of the above systems (e.g. transitional governments).
No government.
Note that several states constitutionally deemed to be multiparty republics are broadly described by outsiders as authoritarian states. This chart aims to represent
de jure
form of government, not de facto
degree of democracy.