Vláda národní jednoty (Maďarsko)
| Maďarské království (Maďarský stát) Magyar Királyság (Magyar Állam)
| |||||||||
| Hymna Himnusz, Ebredj Magyar | |||||||||
| Motto Regnum Mariae Patrona Hungariae | |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
hungaristický totalitární stát | |||||||||
Vznik | |||||||||
Zánik | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Vláda národní jednoty (maďarsky Nemzeti Összefogás Kormánya) nebo Szálasiho vláda je označení pro totalitní vládu Maďarského království od 16. října 1944 do 28. března 1945 pod vedením „Vůdce národa“ Ference Szálasiho a jeho Šípových křížů.
Historie
.svg)
Vláda národní jednoty byla vytvořena 15. října 1944 během operace Panzerfaust, při níž byla regentu Maďarského království Miklósi Horthymu odebrána moc. Stát ovládli Šípové kříže v čele s národním socialistou a nadšeným fašistou Ferencem Szálasim, který obsadil post hlavy státu jako Vůdce národa.
Po fašistickém převratu došlo k dalšímu vraždění a pronásledování Židů. Asi polovina z celkového 200 000 počtu lidí budapešťské židovské komunity přišla o život během akcí Šípových křížů. Maďarský stát čelil blížící se okupaci Sovětským svazem, což přinášelo demolici maďarské infrastruktury ze strany ustupující armády Třetí říše.
Mezitím byla v prosinci 1944 založena (za účasti komunistů) protifašistická Fronta národního osvobození, jež dne 22. prosince 1944 v Debrecenu ustavila prozatímní vládu v čele s Bélou Miklósem. Vláda vyhlásila 28. prosince válku Německu a 20. ledna 1945 podepsala v Moskvě příměří se Spojenci.
Podle Hitlera byla Budapešť poslední překážka jak Rudou armádu zastavit před příchodem do Vídně a celého Německa. Hitler tedy nakázal bránit Budapešť do posledního muže. Pro Sovětský svaz bylo dobytí Budapešti symbolem prestiže a nároku na Maďary při poválečném rozdělování Evropy. Obě strany se tedy do boje pustily s maximálním odhodláním a nebraly ohled na počet padlých vojáků – Budapešťská operace. Odstupující německá armáda nasadila vzdušné síly a začala Budapešť bombardovat. Vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a zničila také mnoho domů. Po téměř stodenním boji bylo město plné trosek a mrtvol. Dne 13. února 1945, po dvouměsíčním obléhání, byla Budapešť dobyta vojsky Rudé armády.
Vláda přestala existovat dne 28. března 1945. O den později nalezli všichni členové vlády útočiště v Třetí říši, kde byli zajati. Ke konci války spáchal Béla Jurcsek v Rakousku sebevraždu a Árpádu Henneymu se podařilo uprchnout na západ. Všichni ostatní členové vlády byli předáni zpět do Maďarska k lidovému soudu. Vilmos Hellebronth a Emil Szakváry byli odsouzeni k doživotním nuceným pracím, zatímco všichni zbývající byli odsouzeni k trestu smrti oběšením. Ferenc Szálasi byl souzen za zločiny proti státu, proti lidskosti a válečné zločiny. Popraven dne 12. března 1946.
Dne 4. dubna 1945 po dlouhotrvajících a těžkých bojích dovršila Rudá armáda obsazení maďarského území. Tento den se později v Maďarské lidové republice stal státním svátkem.
Složení vlády
| Jméno | Od | Do | Strana | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
("Vůdce národa") | ||||
| Ferenc Szálasi | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
| Jenő Szöllősi | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
| Gábor Vajna | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
| Gábor Kemény | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
| Lajos Reményi-Schneller | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | (az MMP-ből) | |
| Budinszky László | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
| Beregfy Károly | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
| Ferenc Rajniss | 15. říjen 1944 | 7. březen 1945 | ||
| Ferenc Szálasi | 7. březen 1945 | 28. březen 1945 | Předseda vlády dočasně převzal tuto funkci | |
| Fidél Pálffy | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
| Lajos Szász | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | (MMP) | |
| Emil Szakváry | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
| Béla Jurcsek | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
| Emil Kovarcz | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
| Ferenc Kassai-Schalmayer | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
| Vilmos Hellebronth | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
| Árpád Henney | 15. říjen 1944 | 28. březen 1945 | ||
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Szálasi-kormány na maďarské Wikipedii a Government of National Unity (Hungary) na anglické Wikipedii.
Literatura
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.
- PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4.
Související články
Externí odkazy
- (maďarsky) Nemzeti Összefogás Kormánya
- (maďarsky) Szálasi-kormány (fotografie)
Média použitá na této stránce
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
.svg)
Flag of Hungary from 6 November 1915 to 29 November 1918 and from August 1919 until mid/late 1946.
.svg)
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Autor: XrysD, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the Kingdom of Hungary from 1941-44 showing counties and cities with municipal rights
.svg){kind=link}
Coat of arms of Hungary as used by the Government of National Unity between 27 January and 7 May 1945. (Hungarian arms on red "H" on Arrow Cross emblem.)
Ministers of the Arrow Cross Party government. Ferenc Szálasi is in the middle of the lower row.