Vláda tmy

Vláda tmy
Scene from The Power of Darkness.jpg
AutorLev Nikolajevič Tolstoj
Původní názevВласть тьмы
Jazykruština
ŽánrNaturalism
Datum vydání1887
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda tmy, čili Drápkem-li uvázl, ztracen je celý ptáček[1] je realistické drama, které napsal ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj v roce 1886.

Historický kontext

Divadelní hra Vláda tmy byla napsána Lvem Nikolajevičem Tolstým v roce 1886 a je složena z pěti jednání. Její tištěná verze z roku 1887 měla veliký ohlas, avšak inscenace tohoto díla byla uskutečněna s devítiletým zpožděním, protože podléhala zákazu ruské cenzury. Do češtiny Vládu tmy přeložil v roce 1887 Vilém Mrštík, který se zasloužil o popularizaci dramatického díla Lva Nikolajeviče Tolstého, jehož největší přínos pro literaturu byl spatřován zejména v próze.

Světová premiéra Vlády tmy (La Puissance des ténèbres), pojednávající o morálním úpadku ruského venkova, proběhla ve Francii roku 1888 v Théâtre Antoine. Ve stejném roce drama nastudovalo i Národní divadlo; hra však byla zakázána cenzurou pro pohoršující obsah. Česká premiéra se odehrála až v roce 1899 ve Švandově divadle na Smíchově. Od počátku 20. století do začátku třicátých let byly přeloženy a inscenovány další Tolstého hry: Živá mrtvola, Plody osvěty, Od ní jsou všechny vlastnosti, Nihilista, Nakažená rodina, Světlo ve tmě svící.[2]

Vláda tmy má vazbu i na českou dramatickou tvorbu; sehrála roli v boji o prosazení realistických děl na česká jeviště. Nedlouho po překladu Vlády tmy vznikla díla české dramatičky Gabriely Preissové - Gazdina roba (1889) a Její pastorkyňa (1890), ve kterých se pracuje s podobnými motivy jako v divadelní hře Lva Nikolajeviče Tolstého (úpadek morálky na venkově, sociální konflikty, vražda nemanželského dítěte, sňatek tzv. z rozumu x sňatek z lásky atd.).

Gabriela Preissová byla na základě těchto podobností neprávem nařčena z plagiátorství a musela dokazovat, že dílo Tolstého neznala, že podnětem k napsání her bylo její obeznámení se s životem lidí na slováckém venkově. Shoda dramat tkvěla v zobrazení české a ruské vesnice v poslední třetině 19. století, které se i přes svou rozdílnou zeměpisnou polohu ocitaly v podobných sociálních podmínkách. Téma sociálních střetů a úpadku morálky venkova bylo v literaturách obou zemí velmi aktuální, a na české publikum, které bylo zvyklé na veselohry či hry s vlasteneckou tematikou, působilo šokujícím a odpudivým dojmem.

Lvem Nikolajevičem Tolstým byl zaujat hudební skladatel Leoš Janáček, který zhudebnil dramata Vláda tmy, Živá mrtvola a román Anna Karenina. Opery však nebyly dokončeny; zachovaly se pouze fragmenty partitur či poznámky, které si skladatel k těmto knihám psal.[3]

Hlavní postavy

Hlavní postavy
Petrbohatý mužik, 42letý, churavý
Anisjajeho žena, 32letá, parádnice
AkulinaPetrova dcera z 1. manželství,16letá, nedoslýchavá, přihlouplá
Aňutkadruhá dcera,10letá
Nikitajejich čeledín, 25letý, záletník
AkimNikitův otec, 50letý, nevzhledný mužik, bohabojný
Matrjonajeho žena, 50letá
Marinasirotek, 22letá

Námět a téma hry

Námět tragédie vychází ze skutečného příběhu; vraždy dítěte ve vesnici Sidorovce v roce 1880. Lev Nikolajevič Tolstoj se prostřednictvím drastických naturalistických detailů snaží poukázat na pokleslou morálku patriarchálního ruského venkova. Zobrazuje jak manželství bez příkras a pověr, tak následky hříšného chování člověka, ale i způsob, jakým spáchané zlo odčinit. Hříšníci nejsou odsouzeni světským způsobem (vězení, poprava, zavržení společností), ale jsou donuceni čelit svému svědomí.

Děj

Inscenace v Akademietheater Vídeň 2015

Jedná se o příběh o zámožném sedlákovi Petrovi, který byl otráven svou druhou ženou Anisjou, a o Anisjině nezdařeném manželství s čeledínem Nikitou. Nikitova chudá a ctižádostivá matka Matrjona navedla Anisju, aby svého muže otrávila a okradla o našetřené peníze, a učinila tak svého milence Nikitu novým hospodářem. Nikita je však velký záletník – nejenže oklamal a zneuctil sirotka Marinku a měl milostný poměr s vdanou ženou, ale ani po smrti hospodáře a svatbě s Anisjou nedokázal žít spořádaným životem a zplodil dítě se svou nevlastní dcerou Akulinou. Když se dítě narodilo, Matrjona a Anisja poručily Nikitovi, aby je zanesl do sklepa a tam je zabil. Nikita hrůzný čin vykoná, aby se Akulina mohla vdát a tím smazat jejich hřích. Nikitu však pronásleduje svědomí; místo požehnání ženichovi a nevěstě pronese veřejně své velké doznání. Přizná se ke všem svým hříchům před svatebčany, četníky, otcem i bohem.

Odkazy

Reference

  1. TOLSTOJ, Lev. Vláda tmy, čili Drápkem-li uvázl, ztracen je celý ptáček.. Praha: Zora, 1925. 100 s. 
  2. Srov. Ruské drama v českém prostředí do doby meziválečné. Kšicová, Danuše. In: Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university Brno: Masarykova univerzita v Brně 45, č. 43, (1996 [vyd. 1997]), s. 67-85.
  3. Srov. VEJVODOVÁ, Veronika. V Leoš Janáček: Živá mrtvola. Geneze, analýza, edice. Brno, 2004. Dostupné z: is.muni.cz/th/64465/ff_b/text.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc.

Dílo online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Scene from The Power of Darkness.jpg
A scene from Tolstoy's play The Power of Darkness.
Die Macht der Finsternis 2354-Peralta.jpg
Autor: Francisco Peralta Torrejón, Licence: CC BY 3.0
Die Macht der Finsternis Akademietheater Wien, 2015